(ČTK) – Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Orlicí podstupuje nákladnou opravu střechy za 12 milionů korun. Pracuje se na ní průběžně již asi tři roky, stejnou dobu trvala její příprava. Nové dřevěné prvky se ručně otesávají původním tesařským způsobem, mění se jen nejvíce poškozené části a využívají se kolíkové spoje, řekl ČTK stavební technik vikariátu Lukáš Šejnoha.
„Nejstarší prvky krovu jsou datované do poloviny 15. století, jsou v prostřední části. V podstatě se konstrukce vrací do podoby, v níž byla, když se to stavělo,“ uvedl Šejnoha.
Podle stavebně-historického průzkumu, který opravám předcházel, bylo na krovy použito smrkové a hlavně jedlové dřevo. Dendrochronologický výzkum určil, že například na sloupek střední vazby použitý v krovu nad kostelní lodí, se strom kácel v zimě 1446/1447 ve stáří 63 let. Nejvíce letokruhů měla jedle, z jejíhož dřeva byl vytesán trám rohového sloupu věže. Byla skácena v zimě 1545/1546, kdy rostla už 137 let. „V podstatě u každého trámu známe jeho historii,“ uvedl Šejnoha. Střechu kostela pokrývají modřínové šindele.
V budoucnu by konstrukce střechy mohla být příležitostně přístupná veřejnosti. Podle Šejnohy se uvažuje o tom, že by na půdě vznikly lávky, aby si ji mohli prohlédnout zájemci o historické stavební techniky nebo exkurze řemeslnických a stavebních škol.
Aby při práci na krovech nepadala do kostelní lodi špína a kusy omítky, byl celý strop zakryt textilií. Podpírají jej také mohutné trámy zajišťující statiku konstrukce. Peníze na opravu kostela pocházejí z Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury, od Pardubického kraje, obce Klášterec a farnosti.
Kostel byl součástí areálu zaniklého kláštera řádu křižovníků s červeným srdcem, který zřejmě stál na jeho jižní straně. Kostel je poprvé zmiňován v roce 1295 s původním zasvěcením Panně Marii. Jeho výstavba měla několik etap a nebyla zcela dokončena, byla přerušena zničením kláštera husity v roce 1421. Zásadní obnova kostela se uskutečnila na přelomu 40. a 50. let 15. století, další úpravy v pozdějších staletích.
Poslední velká oprava kostela se uskutečnila v letech 1955 až 1961. Při ní byly odhaleny na vnějším nároží kresby připomínající čerty, ufony či kosmonauty, případně rytíře. Jejich význam a původ je nejasný.
Doplněno Stavbaweb:
Při opravě kostela ve druhé polovině padesátých let minulého století
objevili restaurátoři na vnější fasádě jihozápadního nároží chrámové
lodi středověké malby. Památkáři je interpretují jako čertíky, podle
některých by se mohlo jednat o řeholníky nebo rytíře. Milovníci tajemna
v nich vidí vyslance mimozemské civilizace (více zde). V roce 1988 byl kostel
zapsán na seznam nemovitých kulturních památek.
Postupná obnova interiéru kostela probíhá od roku 2000. V roce 2008
byla dokončena generální oprava varhan, o dva roky později bočního
oltáře sv. Jana Nepomuckého. V listopadu 2013 dospělo ke svému závěru
také restaurování hlavního oltáře.
Podrobné informace o historii kostela, který díky „tajemným“ malbám na fasádě poutá už bezmála tři čtvrtě století pozornost ezoteriků a záhadologů, najdete na stránkách www.farnostklasterec.cz.
Třeba už ne, není v němčině ta páska?
Té knihovny je mi taky líto.
No je to nádhera a pokud se otevření dožiji a nebudou kolem toho ,,Lumpárny finančního rázu " ,tak tu po…
Ve Stavbě si uvedení takové informace v autorské zprávě nepodmiňujeme, oceňujeme každý zdařilý výsledek vzešlý z harmonické spolupráce investora a…
U veřejné stavby by mělo být samozřejmostí uvést způsob výběru architekta.