Sto let Bauhausu – významné školy architektury a designu

(ČTK) – Slavná umělecko-průmyslová škola Bauhaus existovala jen 14 let, přesto v moderní architektuře, umění a designu zanechala nesmazatelnou stopu. Hlavní myšlenka Bauhausu – jednota umění pod vedením architektury a těsný vztah k řemeslu – ovlivňuje myšlení architektů a designérů dodnes. Škola, v níž působila řada významných osobností z různých oborů, byla založena před 100 lety, 1. dubna 1919, ve východoněmeckém Výmaru.

Prostředí Bauhausu proslulo tvůrčí liberálností a pokrokovostí. Na škole byli zastoupeni studenti ze zahraničí i řada žen. Vedle architektury se zde vyučovala práce s kovem, textilem, fotografie, typografie nebo scénografie. Studenti se nejdříve museli vyučit v některém z oborů, později pak začali pracovat pod vedením špičkových umělců té doby. Cílem bylo, aby absolventi Bauhausu dobře zvládli řemeslo i různé disciplíny a stali se tak komplexními umělci.

Na škole působily takové osobnosti, jako architekti (a tři ředitelé Bauhausu) Walter Gropius, Hannes Meyer a Ludwig Mies van der Rohe, umělci Vasilij Kandinskij, Paul Klee, Piet Mondrian, Lyonel Feininger, Josef Albers, László Moholy-Nagy či Oskar Schlemmer. Z českých zástupců pak v Desavě přednášel teoretik umění a výtvarník Karel Teige. Vliv Bauhausu je v tuzemsku patrný na stavbách architektů Jaromíra Krejcara nebo Bohuslava Fuchse.

Bauhaus založil v roce 1919 Gropius, který navázal na uměleckoprůmyslové učiliště architekta Henryho van de Veldeho. „Mladí a rozhněvaní“ tvůrci, prosazující po éře načančané secese jednoduchost, geometrii a funkci, působili tehdy jako zjevení. V roce 1925 se Bauhaus kvůli politickému tlaku přesunul do polabské Desavy. Zdejší komplex objektů – učebny, dílny, koleje či takzvané domy mistrů (učitelů) – je dnes na seznamu památek UNESCO.

V Berlíně pak škola fungovala v letech 1932 a 1933. Po nástupu nacistů, kteří styl Bauhausu považovali za příliš „žido-marxistický“, byla instituce uzavřena. Její myšlenky ale přetrvaly dál i ve způsobu výuky, který převzala řada univerzit. Mies i Gropius poté přesídlili do USA, kde se dál profesně realizovali. „Bauhaus mě osudově ovlivnil. Nejen svým minimalismem a funkční estetikou, ale i smyslem pro humor,“ řekl například Steve Jobs, zakladatel firmy Apple.

Stavby podle principů Bauhausu lze nalézt také v izraelském Tel Avivu, kde vznikl celý komplex domů (takzvané Bílé Město), který je pod ochranou UNESCO. Ve 30. letech jej vystavěli židovští architekti, kteří přišli z Německa před hrozbou nacismu. Část jich byla žáky Bauhausu, nebo jím byli ovlivněni. Stavby v tomto stylu se ale nacházejí i v Japonsku, Číně nebo v Česku. Příkladem je brněnská vila Tugendhat (1929 až 1930), o kterou se zasloužil Mies van der Rohe.

Výběr osobností spjatých s Bauhausem:
– Walter Gropius (1883 až 1969) – německý architekt, urbanista a teoretik. Byl prvním ředitelem Bauhausu, jehož vznik inicioval. V roce 1928 se vedení školy kvůli únavě a útokům na svou osobu vzdal. Po nástupu nacistů k moci emigroval v roce 1934 do Anglie a o tři roky později přijal profesuru na americké Harvardově univerzitě.

– Mies van der Rohe (1886 až 1969) – německý architekt a designér, ředitel Bauhausu. Řízení školy převzal v roce 1930, kdy už se nad německou modernou začala stahovat mračna. V roce 1934 dostal zákaz působit, o čtyři roky později před nacisty uprchl do USA. Je mimo jiné autorem brněnské vily Tugendhat, památky UNESCO.

– Vasilij Kandinskij (1866 až 1944) – ruský malíř a teoretik, jeden ze zakladatelů abstraktního umění, profesor na Bauhausu. Absolvent práv a ekonomie se pro malířství rozhodl až ve 30 letech. Po nástupu nacismu a zavření Bauhausu se v roce 1933 uchýlil do Francie.

– Paul Klee (1879 až 1940) – švýcarský malíř a grafik, profesor na Bauhausu v letech 1921 až 1933. Také jeho díla byla po nástupu nacistů k moci označována za „zvrhlé umění“ a vyřazena ze sbírek a muzeí.

– Marcel Breuer (1902 až 1981) – architekt a designér nábytku maďarského původu, absolvent Bauhausu. Působil v Německu či v USA. Vyučoval na Harvardově univerzitě. Byl průkopníkem trubkového nábytku, jeho známým dílem je tzv. Wassilyho křeslo.

– László Moholy-Nagy (1895 až 1946) – maďarský malíř, avantgardní fotograf a profesor na Bauhausu. Absolvent práv jako umělec experimentoval s kompozicí, barvou i světlem. Později působil v Londýně a Chicagu, kde zřídil vlastní školu designu.

– Oskar Schlemmer (1888 až 1943) – německý malíř a sochař byl vedoucím scénografické dílny Bauhausu. Na svém kontě měl scénografii baletů, do níž vnášel revoluční pojetí, kdy například kostýmy účinkujících z nich činily živoucí sochy tvořící součást scény.

Související články:
Bydlet jako kdysi studenti Bauhausu?  20.3.2019
Filip Šlapal: Bauhaus  12.3.2019
100 let Bauhausu 17.1.2019