Výtvarné intervence dlouholetého tandemu dvou umělců Václava
Ciglera a Michala Motyčky jsou příkladem absolutoria formy, čistoty výtvarného
jazyka a velkého gesta nejenom v materiálu skla a v práci se světlem a daným
prostředím v site-specific dílech.
Instalace sedmi studánek v trojském zámeckém parku vycházela z barokní kompozice
přírodních tvarů. Svými klidnými nebo čeřenými vodními hladinami prostředí
oživují z bezprostředních i vzdálených pohledů. Potvrzují tak historickou představu
o kreativních proměnách za tím účelem koncipovaného krajinného prostředí s
úmyslem vytváření nových vztahů mezi člověkem, architekturou a jejím okolím na
principu vody a světla.
Práce, které byly v prostorech Trojského zámku a jeho parku realizovány, jsou
ukázky toho, čím se autoři v minulosti zabývali a zároveň i pokusem vést s
tímto umělecky a esteticky uceleným prostředím dialog současnými prostředky. V
prostoru instalace vnímáme vymezenou krajinu s horizontem a její světelné
chvění, čeření, zrcadlení, odrazy a jejich mizení. Abstraktní čistota
geometrických tvarů a jejich jemná smyslovost jsou příznačné vyjadřovací
prostředky, které divákům nabízí poetickou koexistenci přírodních a výtvarných
prvků.
Tisková zpráva
Pracoval jsem s tou maltou a s tím se tak dobře pracuje, že doví! To bych v životě neřekl, že…
Super zpráva, že to má takovou odolnost, to už se člověk opravdu nemusí ničeho obávat!
Mě ten vstup do areálu vždy odrazoval. Tváří se jako prostor u fabriky a ne veřejný park. Nijak neláká ke…
Možná by pro začátek stačilo zprovoznit průchod okolo kostela sv. Kosmy a Damiána.
Chybí přímé propojení s nábřežím Vltavy; ideálně široké schody v ose kostela k náměstí Pod Emauzy k Zídkovým sadům. Něco…