Výtvarné intervence dlouholetého tandemu dvou umělců Václava
Ciglera a Michala Motyčky jsou příkladem absolutoria formy, čistoty výtvarného
jazyka a velkého gesta nejenom v materiálu skla a v práci se světlem a daným
prostředím v site-specific dílech.
Instalace sedmi studánek v trojském zámeckém parku vycházela z barokní kompozice
přírodních tvarů. Svými klidnými nebo čeřenými vodními hladinami prostředí
oživují z bezprostředních i vzdálených pohledů. Potvrzují tak historickou představu
o kreativních proměnách za tím účelem koncipovaného krajinného prostředí s
úmyslem vytváření nových vztahů mezi člověkem, architekturou a jejím okolím na
principu vody a světla.
Práce, které byly v prostorech Trojského zámku a jeho parku realizovány, jsou
ukázky toho, čím se autoři v minulosti zabývali a zároveň i pokusem vést s
tímto umělecky a esteticky uceleným prostředím dialog současnými prostředky. V
prostoru instalace vnímáme vymezenou krajinu s horizontem a její světelné
chvění, čeření, zrcadlení, odrazy a jejich mizení. Abstraktní čistota
geometrických tvarů a jejich jemná smyslovost jsou příznačné vyjadřovací
prostředky, které divákům nabízí poetickou koexistenci přírodních a výtvarných
prvků.
Tisková zpráva
Ta na náměstí bere pohled jen velmi mírně a velmi formalisticky. Pohled od třídy Jugoslávských partyzánů ukazuje výtvarnou bezmocnost v…
Že by tato stavba nějak respektoval okolí, velmi pochybuju. P.Engel se jistě obrací v hrobě. Vím, že je to dobrý…
Tak už nám zase UNESCO vyhrožuje a "ochránci" památek jásají, "Zachráníme" památku tím, že ji celou předěláme a její autenticita…
Hlavně že jsme "světoví". Na Smíchově máme City, Na Knížecí office - jsme ještě vůbec v Čechách? Je mi z…
Všude tam budou jen samí krásní mladí lidé; komu je nad 45, má nadváhu nebo třeba pleš, bude vstup přísně…