Představě o jeho formě nejvíce odpovídal návrh solitérní přízemní bezbariérové stavby lehce usazené na pozemku. Objemy jsou záměrně rozděleny do dvou provozně oddělených částí (studentský klub a kanceláře), které sjednocuje horizontální střecha organického, elipsovitého tvaru. Tato forma řešení střechy není samoúčelná, ale reaguje na skutečné poslání – funkci domu, tzn. poskytnutí přístřeší, odpočinku i relaxace studentům a veřejnosti pod průchozími zastřešenými prostory. Charakteristickým znakem domu je lapidárnost, transparentnost a prostupnost. Ke vstupu do objektu zve rampa ústící z ulice do pasáže; symbolizuje bránu mezi veřejnou částí kampusu a rekreační zelenou plochou. Otevřenost klubu podporují prosklené stěny s možností otevření na terasu kavárny a do venkovního prostoru.
Autorská zpráva
Stavba byla zařazena mezi nominace České ceny za architekturu 2017
Autoři: Ing. arch. Jan Dvořák, Ing. arch. Michaela Dvořáková; spoluautor Ing. Vojtěch Dušek
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…
Zajímavý posun ve stavebnictví, je vidět, že se dnes klade velký důraz hlavně na rychlost výstavby a přesnost provedení. Systémové…
Jako problém vidím hlavně "lavičky" v prostoru sdíleném s cyklisty. Neměly by mít třeba tyče s praporky, jako dětské nákupní…