Tepelné ostrovy ve městech

Průměrné denní teploty ve městech jsou v horkých letních měsících i o několik stupňů vyšší, než na okraji příměstských částí či na venkově. Na vině je rozšiřující se betonová zástavba, která v důsledku absence zeleně a přirozených odtokových míst akumuluje obrovské množství tepla. V aglomeracích tak vznikají tepelné ostrovy, zamezující kondenzaci vzdušné vlhkosti a vzniku deště. Odborníci z České rady pro šetrné budovy nabádají: naučme se ochlazovat města pomocí zelených střech a fasád! Ty totiž dokážou vodu odvádět pozvolna a zamezovat tak přehřívání prostředí.

„Městské tepelné ostrovy jsou čím dál tím naléhavějším problémem, který negativně ovlivňuje kvalitu urbanizovaného prostředí a tím i kvalitu života samotných obyvatel. Jako Rada se v tomto ohledu dlouhodobě angažujeme a poukazujeme na důležitost a význam zelených střech a fasád, jež jsou díky svým vlastnostem schopné budovy ochlazovat a vytvářet tak nejen příjemnější, ale zejména zdravější městské prostředí. Proto vítáme i nově přijatý Implementační plán Adaptační strategie hlavního města Prahy na klimatickou změnu pro roky 2018 až 2019, jehož cílem je mimo jiné snížit negativní vliv extrémních teplot v metropoli a zmenšit rozsah tepelného ostrova prostřednictvím rozvoje konceptu zelené infrastruktury,“ vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Vnášejme do měst přírodní principy!
Tepelné ostrovy vznikají v důsledku rozšiřující se zástavby, čímž mizí zelené plochy a přirozená odtoková místa. Horký vzduch stoupající z rozehřátých betonových ploch nad město znemožňuje kondenzaci vzdušné vlhkosti a mraky jsou tak často vytěsněny mimo pevninu nebo do míst, kde je teplota nižší. Teprve tam se pak tvoří srážky. Vysoké teploty, které mohou být v zastavěné oblasti až o 8 °C vyšší než v přírodě ve stejném klimatickém pásu, tak zhoršují nejen kvalitu životního prostředí, ale ovlivňují i psychiku a produktivitu člověka. „Vznik tepelných ostrovů poukazuje na problém špatného hydrologického režimu měst. Právě budovy a zejména jejich vhodně řešené okolí mohou mít výrazný vliv na omezení těchto jevů. Měli bychom se inspirovat a vlastně kopírovat jednoduché, v přírodě běžně fungující principy – vnést tedy do městského prostředí přírodě blízké hospodaření s dešťovými vodami. Na projektech, jež sami vyvíjíme, pracujeme s konceptem tzv. zelenomodré infrastruktury. Srážkové vody zadržujeme například vsakem v průlezech a po zachycení je využíváme na závlahu nebo je alespoň zpomalujeme pomocí stále více se do projektů prosazujících zelených střech,“ uvádí Eva Neudertová ze společnosti Skanska Reality.

Zelené střechy dokáží snížit teplotu v městské zástavbě o více než 8 °C
S přehříváním měst a eliminací tepelných ostrovů mohou pomoci zelené střechy a fasády. Ty dokáží budovy a jejich okolí ochladit, zvyšují energetickou efektivnost staveb a příznivě ovlivňují i biodiverzitu dané lokality. „Rostliny prostřednictvím mechanismu evapotranspirace zajišťují jak ochlazování vlastních tkání, tak celé plochy střechy a jejího okolí. Podmínkou je samozřejmě funkční zelená střecha s živou vegetační vrstvou. V intenzivní zástavbě může stoprocentní aplikace zelených střech na střešní krajinu snižovat za horkých dní teplotu v zástavbě až o 8,3 °C,“ uvádí Antonín Vejmelka z firmy Sedum Top Solution a Josef Hoffmann z divize Isover společnosti Saint-Gobain Construction Products dodává: „Princip zelených ploch spočívá v tom, že aby se voda uložená ve vegetační střeše či fasádě odpařila, musí z okolí odebrat teplo. Tím okolí zbavuje tepla a ochlazuje jej. Vegetační porosty navíc absorbují mnohem méně slunečních paprsků než asfaltový či betonový povrch.“ Přínos energeticky úsporného vegetačního řešení tak tkví ve schopnosti akumulovat srážkovou vodu, měnit odtokové parametry, předcházet zahlcování stokové sítě a především vodu pozvolna odpařovat. Teplotní rozdíl mezi fasádami z klasických materiálů, jako je beton a sklo, a těmi zelenými s rostlinami může být přitom až 50 °C.

Výrazné úspory energií a dlouhá životnost zelených střech i fasád
Zelené střechy a fasády přinášejí značné energetické úspory. Například budova Javits Convention Center v New Yorku, která se pyšní druhou největší zelenou střechou ve Spojených státech, tak ročně ušetří až 26 % spotřeby energií. Úspory se však vždy odvíjejí od konkrétního případu a druhu vegetační střechy. I náročnost údržby závisí na zvoleném řešení. „Fasáda tvořená popínavými rostlinami je prakticky bezúdržbová. Naproti tomu vertikální zahrady, u nichž je výrazná variabilita zastoupených rostlin, vyžadují vyšší údržbu. Vše jinak funguje automaticky díky elektronickému systému přihnojování a závlah. Podobné je to i v případě střech. Extenzivní neboli rozchodníkové střechy jsou v podstatě bezúdržbové, zatímco intenzivní se mnohdy z hlediska údržby podobají klasickým zahradám, které pochopitelně nějakou péči vyžadují,“ upozorňuje Libor Musil ze společnosti LIKO-S. Z hlediska životnosti zelených střech a fasád záleží na použitých materiálech. Certifikované střešní elementy a substráty mohou dobře sloužit i více než 50 let. Zelená vegetační vrstva může navíc životnost běžné ploché střechy prodloužit až dvojnásobně, protože chrání hydroizolaci před nepříznivými klimatickými a mechanickými vlivy.
tisková zpráva