Bratři Šlapetové se proslavili svými vilami na Moravě,
například jejich vila, kterou postavili pro JUDr. Eduarda Lisku na Slezské
Ostravě-Bazalech, byla zařazena mezi národní kulturní památky. Jeden
z jejich rodinných domů však stojí také v Černošicích u Prahy,
dokončen byl právě před osmdesáti lety. Proti slavné Liskově vile je daleko
nenápadnější, přesto i on potřeboval citlivou rekonstrukci. Té se ujala vnučka
Lubomíra Šlapety, Anna Šlapetová.
Patro vily má obytné prostory ve tvaru L: halu se
schodištěm, obývací pokoj a jídelnu. Navzájem je propojují skleněné stěny s
dvojkřídlovými dveřmi. Tím je vystupňován prostorový efekt a průhledy mezi
místnostmi. Vnější plášť obohacuje kónický výklenek obývacího pokoje. Tato
typologie se objevuje u rodinných domů v Opavě a Černošicích, u vily
v Olomouci je zimní zahrada, která přechází po celé délce jižního průčelí
v krytou terasu.
Záměrem investora bylo zachovat historickou hodnotu stavby a
přitom vytvořit současné bydlení pro rodinu. V suterénu je další malý byt,
který vychází z původního stavu domu. Architektonický výraz vily se tedy
nezměnil, pouze se zvětšily rizality na jihozápadní a severovýchodní fasádě a
mírně se navýšila zastavěná plocha, protože objekt byl opatřen tepelnou
izolací. Dále jsou zvětšena některá okna a přibyly dveře v 1. PP u
severozápadní fasády. Na jihozápadní fasádě bylo přestavěno zádveří, které
vzniklo zhruba před čtyřiceti lety. Jsou tu nové prvky funkcionalismu: nejen
prosklená subtilní čtvercově členěná stěna, ale i typické kulaté okno. U
severovýchodní fasády je v úrovni 1. PP sklad zahradního nářadí, který nese
terasu. Dům má bílou omítku, soklová část je světle šedá.
Stavba je zděná se železobetonovými stropy, případně s
keramickými vložkami. Její systém je uspořádán do podélného dvoutraktu s
nosnými obvodovými stěnami. Statik zjistil, že se nachází v uspokojivém stavu.
Změny dispozic
„Dům měl být podle přání investorů lépe propojen se zahradou při maximální
pokoře k jeho historickému výrazu. Chtěli, aby měli možnost na zahradu
sejít z obývacího prostoru. Původní plán se obracel více k ulici, se
zahradou se v době první republiky tak moc nepočítalo. Tomu odpovídalo i
to, že celý suterén sloužil čistě jen jako technická podpora všem patrům nad
ním. Proto jsme podlahu suterénu vybourali, abychom tu docílili alespoň světlé
výšky 2,55 m z původních 2,40 m,“ uvádí Anna Šlapetová.
Hlavní vstupní patro je 1. NP: na zádveří navazuje předsíň, kde vznikla
šatna a WC, dále zůstává schodiště a vstup do hlavního obytného prostoru. Z
jídelny je přímý vstup na terasu se schody na zahradu. Ve 2. NP se nachází tři
ložnice, pracovna, koupelna a šatna. Suterén má vlastní vstup, na který
navazuje technická místnost a předsíň malého bytu. Tvoří ho ložnice se šatnou,
obývací pokoj s kuchyňským koutem a koupelna s WC. V tomto podlaží jsou také
dva sklady se samostatným vstupem ze zahrady.
Dispoziční změny si vyžádaly tyto zásahy:
– U středové vazby, kde jsou místo podélné stěny průvlaky podepřené
komínovými tělesy, byl odstraněn jeden komín (dům se vytápí tepelným čerpadlem,
komín již nebyl potřeba).
– U všech oken byly odstraněny kapsy dřevěných žaluzií,
které už nebyly funkční. Jejich kapsa byla též součástí interiéru a tudíž
nesplňovala tepelně technické požadavky. Většina oken byla proporčně
zvětšována, aby se při zateplení fasády proporčně posílila. Některé otvory byly
naopak zmenšeny nebo zazděny.
– V suterénu
nebyly realizovány nové dveře v garáži, ale pozměnily se na část TZB a
bytu babičky.
– Přístavby na východní a jižní straně byly nahrazeny v
podobném uspořádání, ale o větších rozměrech.
Konstrukční řešení
Základy domu byly opatřeny dodatečnou hydroizolací. Podkladní beton pod
podlahu se prováděl na podkladní podsyp ze štěrkodrti se separační vrstvou z
geotextilie. Vybouralo se jen východní komínové těleso – komín byl nahrazen v
jednotlivých podlažích sloupky z ocelové konstrukce. Na obou koncích jsou
na sloupcích navařené patní či čelní desky, které se pomocí chemických kotev
zafixovaly ke spodnímu líci průvlaku a k hornímu líci betonové desky
v podlaze. Po provizorním podepření průvlaku se komín na střeše odstranil,
v patře se zesílil nalepením karbonové lamely ve spodní části průvlaku. V
přízemí a ve sklepě nebylo možné zavěsit průvlak shora, protože se nosníky
nevešly do skladby podlahy. Proto byly zesíleny napojením na věnce obvodových
stěn a opřené o dvě mezilehlá komínová tělesa.
Podlahy v 1. a 2. NP zůstaly původní, v suterénu jsou nové
plovoucí. Prostor na terénu má roznášecí vrstvu z betonové mazaniny, izolační
vrstvu tvoří EPS v tl. 100 mm. Na stěnách a stropech jsou dvouvrstvé
vápenocementové jádrové omítky se štukovou úpravou. Hlavní schodiště má novou
povrchovou úpravu.
U oken byla odstraněna přední snížená část, kryjící cívky na
navíjení žaluzií. Jejich zesílení bylo navrženo podobně jako u průvlaku: zavěšením
za U nosníky položené na horní líc desky. Nosníky nad podlahou byly zazděny do
atiky nebo parapetu, takže neovlivnily světlou výšku okna. Okna a balkonové
dveře jsou dřevěná, v barevném provedení, které se blíží dobám
funkcionalismu: v šedé, „jakoby“ stříbrné hliníkové verzi.
Přístavba terasy a
zádveří
Obě přístavby jsou od hlavního objektu oddilatovány. Založeny byly na
základových pásech z prostého betonu, konstrukce stěn je z tvárnic ztraceného
bednění, které byly vyztuženy s ohledem na zemní tlak ve svislém i vodorovném
směru. Základy a stěny jsou v půdorysu prodlouženy tak, aby na ně bylo možné
uložit i železobetonová schodiště. Jako stropnice se použily I profily, ocelový
trapézový plech a výztuž ze sítě kari – desky se betonovaly nad vlny plechu,
šikmé desky pod schody na ploché ztracené bednění.
Zádveří má zadní stěnu a část boku ze zalévacích tvárnic
vyztužených svisle i vodorovně. Nad zádveřím je lehká dřevěná stříška s
plechovou krytinou na OSB deskách. Vnitřek konstrukce vyplnila tepelná izolace.
TZB
Jako zdroj tepla v domě slouží tepelné čerpadlo systému vzduch-voda.
Umístěno je v technické místnosti v 1. PP, kde se nachází i ostatní vybavení
topného systému, jako akumulační/ taktovací zásobník topné vody, kombinovaný
zásobníkový ohřívač teplé vody, tlakové expanzní nádoby topného systému a
systému TUV, oběhová čerpadla topného systému a systému nabíjení TUV, pojistné
ventily, uzavírací a měřící armatury, regulátor čerpadla.
Vlastní topný systém je teplovodní s nuceným oběhem topného média a s
uzavřenou tlakovou expanzní nádobou. V interiérech se nacházejí lamelová
tělesa, v koupelnách trubková otopná tělesa. Větrání místností je řešeno jako
podtlakové, odvod vzduchu je řešen axiálními tichými ventilátory se zpětnou
klapkou.
Hana Vinšová
O tom trojskle nepochybuji. Na to jsem rozhodnutý na 100%, aspoň v tom mám jasno na začátek. Ale vypadá to…
Původní projekt měl mnohem hezčí proporce. Po snížení terénu už to není ono.
Samozřejmě provozní důvody jsou jasné.