Bratři Šlapetové se proslavili svými vilami na Moravě,
například jejich vila, kterou postavili pro JUDr. Eduarda Lisku na Slezské
Ostravě-Bazalech, byla zařazena mezi národní kulturní památky. Jeden
z jejich rodinných domů však stojí také v Černošicích u Prahy,
dokončen byl právě před osmdesáti lety. Proti slavné Liskově vile je daleko
nenápadnější, přesto i on potřeboval citlivou rekonstrukci. Té se ujala vnučka
Lubomíra Šlapety, Anna Šlapetová.
Patro vily má obytné prostory ve tvaru L: halu se
schodištěm, obývací pokoj a jídelnu. Navzájem je propojují skleněné stěny s
dvojkřídlovými dveřmi. Tím je vystupňován prostorový efekt a průhledy mezi
místnostmi. Vnější plášť obohacuje kónický výklenek obývacího pokoje. Tato
typologie se objevuje u rodinných domů v Opavě a Černošicích, u vily
v Olomouci je zimní zahrada, která přechází po celé délce jižního průčelí
v krytou terasu.
Záměrem investora bylo zachovat historickou hodnotu stavby a
přitom vytvořit současné bydlení pro rodinu. V suterénu je další malý byt,
který vychází z původního stavu domu. Architektonický výraz vily se tedy
nezměnil, pouze se zvětšily rizality na jihozápadní a severovýchodní fasádě a
mírně se navýšila zastavěná plocha, protože objekt byl opatřen tepelnou
izolací. Dále jsou zvětšena některá okna a přibyly dveře v 1. PP u
severozápadní fasády. Na jihozápadní fasádě bylo přestavěno zádveří, které
vzniklo zhruba před čtyřiceti lety. Jsou tu nové prvky funkcionalismu: nejen
prosklená subtilní čtvercově členěná stěna, ale i typické kulaté okno. U
severovýchodní fasády je v úrovni 1. PP sklad zahradního nářadí, který nese
terasu. Dům má bílou omítku, soklová část je světle šedá.
Stavba je zděná se železobetonovými stropy, případně s
keramickými vložkami. Její systém je uspořádán do podélného dvoutraktu s
nosnými obvodovými stěnami. Statik zjistil, že se nachází v uspokojivém stavu.
Změny dispozic
„Dům měl být podle přání investorů lépe propojen se zahradou při maximální
pokoře k jeho historickému výrazu. Chtěli, aby měli možnost na zahradu
sejít z obývacího prostoru. Původní plán se obracel více k ulici, se
zahradou se v době první republiky tak moc nepočítalo. Tomu odpovídalo i
to, že celý suterén sloužil čistě jen jako technická podpora všem patrům nad
ním. Proto jsme podlahu suterénu vybourali, abychom tu docílili alespoň světlé
výšky 2,55 m z původních 2,40 m,“ uvádí Anna Šlapetová.
Hlavní vstupní patro je 1. NP: na zádveří navazuje předsíň, kde vznikla
šatna a WC, dále zůstává schodiště a vstup do hlavního obytného prostoru. Z
jídelny je přímý vstup na terasu se schody na zahradu. Ve 2. NP se nachází tři
ložnice, pracovna, koupelna a šatna. Suterén má vlastní vstup, na který
navazuje technická místnost a předsíň malého bytu. Tvoří ho ložnice se šatnou,
obývací pokoj s kuchyňským koutem a koupelna s WC. V tomto podlaží jsou také
dva sklady se samostatným vstupem ze zahrady.
Dispoziční změny si vyžádaly tyto zásahy:
– U středové vazby, kde jsou místo podélné stěny průvlaky podepřené
komínovými tělesy, byl odstraněn jeden komín (dům se vytápí tepelným čerpadlem,
komín již nebyl potřeba).
– U všech oken byly odstraněny kapsy dřevěných žaluzií,
které už nebyly funkční. Jejich kapsa byla též součástí interiéru a tudíž
nesplňovala tepelně technické požadavky. Většina oken byla proporčně
zvětšována, aby se při zateplení fasády proporčně posílila. Některé otvory byly
naopak zmenšeny nebo zazděny.
– V suterénu
nebyly realizovány nové dveře v garáži, ale pozměnily se na část TZB a
bytu babičky.
– Přístavby na východní a jižní straně byly nahrazeny v
podobném uspořádání, ale o větších rozměrech.
Konstrukční řešení
Základy domu byly opatřeny dodatečnou hydroizolací. Podkladní beton pod
podlahu se prováděl na podkladní podsyp ze štěrkodrti se separační vrstvou z
geotextilie. Vybouralo se jen východní komínové těleso – komín byl nahrazen v
jednotlivých podlažích sloupky z ocelové konstrukce. Na obou koncích jsou
na sloupcích navařené patní či čelní desky, které se pomocí chemických kotev
zafixovaly ke spodnímu líci průvlaku a k hornímu líci betonové desky
v podlaze. Po provizorním podepření průvlaku se komín na střeše odstranil,
v patře se zesílil nalepením karbonové lamely ve spodní části průvlaku. V
přízemí a ve sklepě nebylo možné zavěsit průvlak shora, protože se nosníky
nevešly do skladby podlahy. Proto byly zesíleny napojením na věnce obvodových
stěn a opřené o dvě mezilehlá komínová tělesa.
Podlahy v 1. a 2. NP zůstaly původní, v suterénu jsou nové
plovoucí. Prostor na terénu má roznášecí vrstvu z betonové mazaniny, izolační
vrstvu tvoří EPS v tl. 100 mm. Na stěnách a stropech jsou dvouvrstvé
vápenocementové jádrové omítky se štukovou úpravou. Hlavní schodiště má novou
povrchovou úpravu.
U oken byla odstraněna přední snížená část, kryjící cívky na
navíjení žaluzií. Jejich zesílení bylo navrženo podobně jako u průvlaku: zavěšením
za U nosníky položené na horní líc desky. Nosníky nad podlahou byly zazděny do
atiky nebo parapetu, takže neovlivnily světlou výšku okna. Okna a balkonové
dveře jsou dřevěná, v barevném provedení, které se blíží dobám
funkcionalismu: v šedé, „jakoby“ stříbrné hliníkové verzi.
Přístavba terasy a
zádveří
Obě přístavby jsou od hlavního objektu oddilatovány. Založeny byly na
základových pásech z prostého betonu, konstrukce stěn je z tvárnic ztraceného
bednění, které byly vyztuženy s ohledem na zemní tlak ve svislém i vodorovném
směru. Základy a stěny jsou v půdorysu prodlouženy tak, aby na ně bylo možné
uložit i železobetonová schodiště. Jako stropnice se použily I profily, ocelový
trapézový plech a výztuž ze sítě kari – desky se betonovaly nad vlny plechu,
šikmé desky pod schody na ploché ztracené bednění.
Zádveří má zadní stěnu a část boku ze zalévacích tvárnic
vyztužených svisle i vodorovně. Nad zádveřím je lehká dřevěná stříška s
plechovou krytinou na OSB deskách. Vnitřek konstrukce vyplnila tepelná izolace.
TZB
Jako zdroj tepla v domě slouží tepelné čerpadlo systému vzduch-voda.
Umístěno je v technické místnosti v 1. PP, kde se nachází i ostatní vybavení
topného systému, jako akumulační/ taktovací zásobník topné vody, kombinovaný
zásobníkový ohřívač teplé vody, tlakové expanzní nádoby topného systému a
systému TUV, oběhová čerpadla topného systému a systému nabíjení TUV, pojistné
ventily, uzavírací a měřící armatury, regulátor čerpadla.
Vlastní topný systém je teplovodní s nuceným oběhem topného média a s
uzavřenou tlakovou expanzní nádobou. V interiérech se nacházejí lamelová
tělesa, v koupelnách trubková otopná tělesa. Větrání místností je řešeno jako
podtlakové, odvod vzduchu je řešen axiálními tichými ventilátory se zpětnou
klapkou.
Hana Vinšová
A když berou tak utíkej ? :D Hele kdybych měl teď stavět dům tak se jistě chopím těhlech akcí různych.…
Původní projekt měl mnohem hezčí proporce. Po snížení terénu už to není ono.
Samozřejmě provozní důvody jsou jasné.