Týden kulturních fabrik

V Plzni se představí evropské kulturní továrny
Místo: Plzeň, Světovar – areál bývalého pivovaru, Sladová ul.; GPS: 49°43’45.489 N, 13°24’31.943 E

Novým prostorům pro kulturu, umění a rozvíjení komunitního života v bývalých průmyslových objektech je věnován Týden kulturních fabrik od 16. do 19. 9. 2013 v Plzni. Jde o dosud nejucelenější program konferencí, seminářů a výstav věnovaný tematice využití bývalých průmyslových budov ke kulturním účelům v České republice. Odehrávat se bude v areálu bývalého pivovaru Světovar, který bude po rekonstrukci jednou z hlavních scén programu v roce 2015, kdy se Plzeň stane hlavním městem evropské kultury. Na přípravě programu se podílelo Výzkumné centrum průmyslového dědictví a mezinárodní partneři projektu Plzeň 2015.

Vrcholem nabitého týdne bude 19. 9. mezinárodní konference Kulturní fabriky a město o tom, jak se kulturní fabriky mohou stát katalyzátorem městského života a urbanistického rozvoje. Kromě účastníků z České republiky promluví na konferenci například zástupci švýcarské Kaserne a Lokremise,  Baumwollspinnerei v Lipsku či ředitelka slavného madridského Matadera, které se z opuštěného areálu městských jatek stalo novým kulturním centrem Madridu.

V centru Plzně ve Smetanových sadech  bude 19. září otevřena venkovní výstava Architektura k mání!, která představí vybrané příklady konverzí průmyslového dědictví pro kulturní, umělecké a komunitní využití z řady evropských měst, jako připomínku či inspiraci úspěšně provozovaných „kulturních fabrik“. 

Součástí připravovaného programu jsou ve dnech 16. až 18. 9. 2013 tři workshopy, určené především provozovatelům kulturních fabrik či zájemcům o projekty kulturního a komunitního využití opuštěných staveb průmyslového dědictví. „Kulturní centra dnes často vznikají proměnou nejrůznějších průmyslových objektů – v bývalých jatkách, továrně na bavlnu nebo z dopravního depa. Týden kulturních fabrik by měl ukázat, jak taková centra fungují, pomoci Plzni k úspěšné proměně Světovaru a inspirovat české profesionály,“ vysvětluje Adriana Krásová z týmu Evropského hlavního města kultury, proč se akce pořádá právě zde.

Dva z workshopů pořádají a povedou švýcarští partneři ze slavné curyšské Rote fabrik. Budou vycházet ze zkušeností s provozováním podobných zařízení, jejich profilováním tvorbou programu, financováním a marketingem, ale především se získáváním publika a budováním vztahu s městem a veřejností.

Třetí workshop organizují ve spolupráci s partnery z dalších evropských měst zástupci barcelonského Muzea vědy a techniky mNACTEC v rámci projektu CreativeCH: tématem je propojení soukromého a veřejného sektoru a zapojení občanské a kulturní veřejnosti při revitalizaci objektů průmyslového dědictví.
Součástí programu je výstava alternativních projektů na využití pardubických Winternitzových mlýnů, prezentace studentských projektů a projekce z uměleckých intervencí v továrních prostorách. 

Účast na workshopech i konferenci je bezplatná, registrace probíhá na stránkách www.plzen2015.cz.
Akce jsou součástí projektu podpořeného z Programu švýcarsko-české spolupráce. Pořádá jej Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015 ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT a Kolegiem pro technické památky ČKAIT a ČSSI, jako součást Industriálních stop 2013. Konference je také součástí projektu Industriální topografie.

Světovar
Areál pivovaru Světovar v Plzni byl založen v roce 1910 a pivo se zde vařilo od roku 1913 do roku 1932. Po druhé světové válce se areál přeměnil v kasárna, což na zajímavé a hodnotné průmyslové architektuře zanechalo viditelné stopy. Od 90. let minulého století budovy zvolna chátrají. Nyní je objekt bývalých kasáren před rekonstrukcí, která by měla začít v roce 2013 a trvat do poloviny roku 2014. Kulturní továrna 4×4 Cultural factory Světovar se otevře veřejnosti na sklonku roku 2014. V roce 2015, kdy se Plzeň stane hlavním městem evropské kultury, bude jedním z hlavních ohnisek programu.

Fakta o projektu Evropské hlavní město kultury
Plzeň byla 8. září 2010 mezinárodní porotou vybrána jako kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015 za Českou republiku, kdy ve finále soutěže zvítězila nad Ostravou. Oficiálně titul EHMK 2015 Plzeň získala schválením Radou ministrů kultury v Bruselu 19. května 2011. Podíl státu na financování projektu prostřednictvím Ministerstva kultury ČR odsouhlasila vláda ČR 10. srpna 2011. Společnost Plzeň 2015, o.p.s., vznikla začátkem roku 2011 za účelem koordinace a přípravy projektu EHMK 2015. Realizační tým se ve své práci drží linie přihlášky, se kterou město titul získalo. Cílem je zapojit hlavní kulturní aktéry města do realizace projektu, posílit jejich aktivity a zviditelnit plzeňská témata. Předpokladem je garance kvality programu ze strany místních i mezinárodních odborníků, inspirace dobrou praxí z České republiky i zahraničí.
Evropské hlavní město kultury je považováno za jeden z nejúspěšnějších projektů EU. Je určen pro města, význam má ale pro celý region. Město, které se pro daný rok stává evropskou kulturní metropolí, je vyhledávaným cílem mnoha turistů. Nezanedbatelné jsou ekonomické přínosy projektu. Titul Evropské hlavní město kultury měl dosud pro všechna města dlouhodobý pozitivní dopad v oblastech ekonomického a sociálního rozvoje, nárůstu cestovního ruchu, obnovy kulturních zařízení a infrastruktury a rozvoje kreativního průmyslu s pracovními místy.
Hlavní témata projektu Evropské hlavní město kultury lze vnímat dvěma dimenzemi: první v rámci evropského rozměru podporuje spolupráci mezi umělci a kulturními subjekty členských zemí EU, druhá vyzdvihuje kulturní bohatství Evropy. Prioritami jsou spolupráce v rámci mezinárodních kulturních sítí, koprodukční projekty a společné projekty se zahraničními partnery s cílem poukázat na kulturní bohatství země i města, zdůraznění rozmanitosti kultur a rozšíření programu stávajících festivalů, které tato kritéria splňují.
Projekt podněcuje občany k účasti a zájmu o kulturu jiných zemí, z hlediska udržitelnosti spoluvytváří dlouhodobý kulturní a sociální rozvoj dané oblasti. Udržitelnost projektu v Plzni naplňují projekty Světovar, Everfund, Pěstuj prostor, posílení mezinárodních kontaktů a mobilní aplikace, které budou sloužit i po roce 2015. Spolupráci s občany a kulturními aktéry symbolizují projekty Arts managementu, koprodukce kulturních událostí roku 2015 s místními kulturními organizacemi a aktéry i fenomén dobrovolnictví, který je pro realizaci projektu velmi významný. Již dnes jsou zapojeny desítky organizací a aktérů z Plzně a regionu. Realizaci projektu pomáhá více než 100 dobrovolníků.

Témata pro Plzeň:
Umění a technologie
– Odkaz Adolfa Loose
– Fashion Show ve městě
– City Gate – nové technologie
– Kreativní inkubátor na Světovaru
– Sezóna nového cirkusu a tance: 20 představení po celý rok

Vztahy a city
– Zahrada  Jiřího Trnky
– Biograf Trnka
– Spejbl paráda
– Obří loutky v Plzni
– Od loutky k virtuální realitě

Příběhy a prameny
– 9 týdnů baroka: pouti, cesty, stezky, ohrožené a zaniklé kostely
– Světovar a industriální dědictví
– Jan Hus: 600 let poté
– Slavnosti svobody 70 let
– Průvodce po Plzni a paměťové projekty

Tranzit a menšiny
– Světovar jako dům evropských kultur
– Projekty ve spolupráci s bavorskými partnery
– Historické a poutní cesty regionu
– Plzeňské otisky ve světě
– Vlak za kulturou
– Autobus 2015
– Bohumil Lindauer dnes – projekty s plzeňskými minoritami

Carlota Álvarez Basso, Matadero, Madrid;
V letech 2008 -2011 vedla kandidaturu španělské Córdoby o titul EHMK2016.  Od roku 2012 pracovala na madridské radnici, kde se podílela na vypracování Strategického plánu pro kulturu madridské radnice. V roce  2013 byla jmenována ředitelkou pro současné kulturní programy Matadera a Intermediae.
Matadero Madrid: původně jatka přeměněné na kulturní centrum. Reflektuje současné sociokulturní prostředí, usiluje o zapojení co nejširšího spektra kulturních oblastí a společenských skupin. Podporuje vzdělávání umělců i publika. Matadero vzniklo díky synergii veřejných institucí, uměleckých sdružení a soukromého sektoru. Toto propojení a spolupráce mezi různými institucemi je jeho charakteristickým rysem a zaručuje jeho pluralitu, nezávislost a rozvoj.
Bertram Schultze, Spinnerei, Lipsko; bs@spinnerei.de
Od roku  2001 byl generálním ředitelem, zodpovědným za provozní přeměnu a rozvoj původně největší továrny na zpracování bavlny v kontinentální Evropě na světově proslulé umělecké centrum Spinnerei v Lipsku. Od roku 2007 je rovněž zodpovědný za revitalizaci původní továrny AEG v Norimberku a přeměnu areálu na novou městskou čtvrť. 
Baumwollspinnerei, Lipsko
Až do roku 2000 plnila textilní továrna částečně  svou původní funkci, již od 90. let však byly některé z prázdných místností postupně využívány pro alternativní projekty, vznikaly umělecké ateliéry, stěhovaly se sem architektonická studia a výstavy. Současný tým si areál koupil v roce 2001 a ve spojení s dalšími subjekty přeměnily největší z hal – Halu 14 – na centrum současného umění. V roce 2008 byla přeměněna Hala 18 a části byly pronajaty tiskárnám, call centru, divadlu a umělcům aj. Lipská Baumwollpinnerei je financována z veřejných zdrojů, a to městem Lipsko, spolkovou zemí Svobodná stát Saska a federální vládou.

Thomas Keller; Kaserne, Basilej; 
Po restrukturalizaci v roce 2008 se stal generálním ředitelem kulturního centra Kaserne, Basilej, Švýcarsko.
Největší kulturní centrum pro současné umění v SZ Švýcarsku. Původně klášter, později kasárna se v 80. letech přeměnil na kulturní a společenské centrum. Podporuje multižánrové a interdisciplinární projekty, kombinuje avantgardu se středním proudem. Jako koproducent podporuje rozvoj nezávislého divadla a tance, podporuje mladé talenty. Centrum je  politicky i nábožensky nezávislé.

Leo van Loon,  Creative Factory Rotterdam;
Spoluzakladatel Kreativní fabriky v Rotterdamu. Vznikla v původním silu s krásným výhledem na Rotterdam a sídlí v ní kreativní inkubátor pro více než 70 firem, klub a prostory pro různé společenské a kulturní účely. Kreativní fabrika je soukromým podnikem, který funguje v úzké spolupráci s partnery z businessu, vzdělávání a státních úřadů. 
Spolu s 15 agenturami z 10 zemí je Leo van Loon zakládajícím členem Evropské sítě kreativních půmyslů.

Pavel Štorek,  4+4 dny v pohybu,
Je spoluzakladatelem a uměleckým ředitelem mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu, který se koná již od roku 1996. Od konce 90. let se podílí na různých mezinárodních projektech na podporu mezinárodní mobility a mezinárodních umělecké spolupráce. Od roku 2008 pracuje v Oddělení mezinárodní spolupráce Institutu umění – Divadelního ústavu v Praze. Od roku 2009 "ve volném čase" dokumentuje průmyslové stavby v Evropě konvertované na významná kulturní a umělecká centra.

David Kašpar, Praha 14 kulturní,
Pracoval v Divadle Archa, která se zaměřuje na divadlo se sociálním přesahem. Zkušenost s komunitním uměním z účasti na dlouhodobém projektu práce s uprchlíky rozvinul při práci programového ředitele v Kulturním centru Zahrada na Jižním Městě, největším pražském sídlišti,  kde vznikla řada akcí s místními obyvateli, včetně  festivalu Street-for-art. Po odchodu z Jižního Města rozvíjí aktivity na sídlišti Černý Most, kam byl festival Street-for-Art přenesen a kde rozvíjí ona projeu lokálního  kreativního centra Plechárny. Je členem expertní skupiny "Živé město", která má na starost přípravu aktualizaci Strategického plánu Prahy.
tisková zpráva