Uhlíková ocel ve stavebním průmyslu

●        Pokud je uhlíku ve slitině méně, než je udávaná spodní hranice, materiál se označuje jako kujné železo – měkký a dobře tvárný kov.  
●        Je-li obsah naopak vyšší než horní mez pro uhlíkovou ocel, pak jde o litinu. Ta je využívána zejména pro její nižší teplotu tavení a dobrou zabíhavost – schopnost zatéct ve formě i do tenkých částí – jako materiál vhodný k výrobě tvarově složitých, často i dekorativních prvků.

Rozdělení a značení uhlíkové oceli
Základní kategorie uhlíkové oceli jsou celkem tři. Každá jednotlivě určuje právě obsah uhlíku, který jí dodává konkrétní vlastnosti:

1. Nízkouhlíková ocel – obsah C v rozmezí 0,02-0,25 % 

Nazývá se také někdy „měkkou“, což nejlépe vyjadřuje právě její základní charakteristiku. Hodí se pro širokou škálu aplikací, její výhodou je tvárnost. Výrobky z nízkouhlíkové oceli je možné zpracovat kováním, řezáním, je i dobře svařitelná. Lze ji ohýbat za studena nebo tepelně upravit pro zvýšení odolnosti proti mechanickému opotřebení. 
Typickými výrobky z nízkouhlíkové oceli jsou řetězy, dráty, tyče, nýty, šrouby a plechy.

2. Středněuhlíková ocel – obsah C v rozmezí 0,25-0,6 %

Tam, kde je stále třeba zachovat alespoň částečnou plasticitu a houževnatost, ale zároveň se vyžaduje i vyšší pevnost než u nízkouhlíkové oceli, najde uplatnění ocel středněuhlíková. Upravuje se především kalením a temperováním tak, aby byla následně dobře využitelná ve stavebnictví nebo pro konstrukce mechanicky namáhaných dílů strojů a zařízení. K tomu ji předurčuje dobrá obrobitelnost, zároveň je ale obtížněji svařitelná. 
Využívá se také jako výchozí surovina pro výrobu nerez oceli.

3. Vysokouhlíková ocel – obsah C v rozmezí 0,6 -1,7 %

Extrémní hodnoty pevnosti, odolnosti povrchu a tvrdosti lze dosáhnout navýšením podílu uhlíku nad hranici 0,6 %. Pro finální použití je vysoce uhlíková ocel zušlechtěna popouštěním po dlouhou dobu.  Namáhání ložisek, ocelových rámů neb třeba řezných nástrojů – přesně to je svět oceli s vysokým obsahem uhlíku.
Poznámka: Samostatně se v některých zdrojích uvádí i 4. kategorie tzv. Ultra Carbon Steel, tedy ocel s velmi vysokým obsahem uhlíku až 2 % a využitím pro neprůmyslové, zejména výzkumné a vědecké účely.

Uhlíková ocel nachází stále nové využití
Jak bylo uvedeno, uhlíková ocel nabízí mnoho variabilních možností využití v praxi. Tou aktuální je použití pro konstrukce potrubí rozvodů vytápění a chlazení, pro které byla původně nejčastěji uvažována měď. 
Výhoda je nejen na straně kratšího času nutného pro instalaci trubek z uhlíkové oceli, ale pro někoho možná překvapivě i v nižší ceně. Ta se výrazně projeví s rostoucím průměrem potrubí, kde se oproti mědi pohybuje dokonce až ve stovkách procent!
Z uhlíkové oceli jsou v takovém případě realizovány i odpovídající fitinky a celá soustava je pak z jednoho materiálu. Díky vysoké pevnosti materiálu je možné zároveň volit menší tloušťky bez vlivu na životnost či výslednou konstrukční odolnost. Spojeným bonusem je pak nižší hmotnost celé instalace, a tedy i snížené nároky na manipulaci.

Tisková zpráva