Přednáška bude sledovat různost popisů vývoje globalizace architektury v období studené války, a to přes socialistickou internacionálu a Hnutí nezúčastněných zemí. Zatímco v současném pohledu na globalizaci architektury převažuje přístup, který ji redukuje na „westernizaci“, já tvrdím, že celosvětová mobilita architektury byla po druhé světové válce urychlena soupeřícími vizemi mezinárodní spolupráce. Jedním z nejdůležitějších výsledků těchto vizí bylo právě světové socialistické uspořádání, které spustil Sovětský svaz v reakci na západní „globalismus“ 70. let a roztržku mezi státy socialistického bloku v předchozí dekádě. Přednáška nebude rozebírat světové socialistické uspořádání jakožto utopickou vizi či ideologii, ale jako soubor specifických nástrojů zahraničního obchodu, které regulovaly výměnu stavebních a projekčních postupů mezi socialistickými zeměmi Evropy, Afriky a Asie. Zaměříme se na Irák v období mezi vojenským převratem vedeným Abdalem Karim Kásimem (1958) a koncem první Války v Zálivu (1991) a ukážeme přitom, jak tyto nástroje světového socialistického řádu, jmenovitě zaměstnanecké smlouvy, hodnoty měnových kurzů a směnné smlouvy přinášely pro architekty, plánovače i stavební společnosti zemí socialistického bloku různé možnosti i omezení. Abych to dokázal, projdeme společně hlavní plány Bagdádu, navržené polskou projekční kanceláří Miastoprojekt Krakov (1967, 1973); dále obytné čtvrti od rumunských stavitelů; infrastrukturu iráckých měst vypracovanou bulharskými, východoněmeckými a sovětskými projekčními ústavy; veřejné budovy navržené jugoslávskými firmami a učební osnovy na Katedře architektury v Bagdádu, ke kterým přispěli i českoslovenští architekti. Vzhledem k tomu, že výsledky tohoto angažmá ovlivňují podmínky urbanizace Iráku až do dnešních dnů, není tato přednáška archeologickým výzkumem neúspěšných pokusů o globalizaci architektury, ale spíše alternativním popisem vývoje těchto procesů.
Łukasz Stanek je odborným asistentem na Manchester Architecture Research Centre při Univerzitě v Manchesteru. Je autorem publikace Henri Lefebvre on Space: Architecture, Urban Research, and the Production of Theory (2011) a editorem první Lefebvreovy knihy o architektuře, která kdy vyšla v jakémkoli jazyce, Toward an Architecture of Enjoyment (2014). Druhou Stanekovou oblastí zájmu je architektura socialistických zemí za studené války viděná v globální perspektivě: je editorem knihy Team 10 East: Revisionist Architecture in Real Existing Modernism (2014). Ve svém současném projektu se zaměřuje na mobilitu architektonických znalostí napříč zeměmi socialistické Evropy, Afriky a Blízkého východu po 2. světové válce. Mezi jeho publikační činnost na toto téma patří: Miastoprojekt Goes Abroad: The Transfer of Architectural Labour from Socialist Poland to Iraq (1958–1989) (Journal of Architecture, 2012); Mobilities of Architecture in the Global Cold War: From Socialist Poland to Kuwait and Back (International Journal of Islamic Architecture, 2015); Architects from Socialist Countries in Ghana (1957–67): Modern Architecture and Mondialisation (Journal of the Society of Architectural Historians, 2015). Učil na ETH v Curychu a na Graduate School of Design Harvardovy univerzity a získal granty od Canadian Center for Architecture, dále od Institut d’Urbanisme de Paris a Center for Advanced Studies in Visual Arts (CASVA) při National Gallery of Art, Washington D.C.
Přednáška bude v angličtině.
vipergallery.org
Galerie VI PER
Vítkova 2, Praha 8
St–Pá 13–19, So 12–18
info@vipergallery.org
podle podkladů pořadatele
Kdo ma na starost stavební dozor na stavbě sv.Barbora v Peci pod Sněžkou
Taková onyxová stěna, to by bylo něco. Podsvícená, jako by byla průsvitná ...
Třeba místo madla stačí ta síť. Madlo může být jen jednostranné. V každé případě je dobře, že ta síť je…
Jo díky, vyzkouším to.
Pokud chcete znát přesnou cenu za digitálně potištěnou podsvícenou stěnu ze skla, nejprve si změřte rozměry. Pak si vyžádejte cenové…