Umění ve městě – v centru Českých Budějovic poutají pozornost monumentální sochy

Celoletní výstava současného moderního umění, kterou pořádá statutární město České Budějovice.
NÁMĚSTÍ PŘEMYSLA OTAKARA II, PIARISTICKÉ NÁMĚSTÍ, SOKOLSKÝ OSTROV, HOTEL BUDWEIS, SLEPÉ RAMENO MALŠE

(ČTK) – Centrum Českých Budějovic opět zdobí monumentální sochařské objekty. Začal pátý ročník úspěšného letního projektu Umění ve městě. V galerii pod širým nebem poutá pozornost Čechů i cizinců zatím pět skulptur, šestá – na hotelu Budweis, přibude v příštím týdnu. Instalace je náročnější, než jsme předpokládali, řekl ČTK vedoucí projektu Michal Trpák.



"Stále platí, že sochy jsou umisťovány jako dialog s architekturou, obyvateli a návštěvníky města,"
připomněl hlavní myšlenku nápadu. Právě jeho dílo s názvem V-myšlení poutá na centrálním náměstí Přemysla Otakara II. největší pozornost. Jde o více než čtyři metry vysokou hlavu, do které je možné vstoupit, "vmyslet se", a ocitnout se tak podle autora v myšlení. Díky skleněným průzorům z nevratných lahví ve vrcholu hlavy je navozena iluze malého katedrálního prostoru s vitrážemi.
Před budovou radnice, přímo na chodníku, bez jakéhokoliv soklu, jako by zde zrovna usedl, je vystavena socha Malého Marťana od Jaroslava Rony. Marťan, který se ztratil a pláče. (zdroj foto: ceske-budejovice.nejlepsi-adresa.cz, autor: Hana Lišková)
Instalace sochy byla poměrně složitá, váží totiž 4,5 tuny, organizátoři akce museli proto povolat velký autojeřáb. "Hlava se musela položit na bok, nebylo možné ji vézt nastojato. Manipulace byla docela napínavá, ale povedlo se, hlavně díky sponzorovi exportu a instalace soch DV Stavu," popsal Trpák. Také instalace žluté chobotnice Elišky ve Slepém rameni řeky Malše byla poměrně složitá. Pětimetrová socha váží přes 300 kilogramů. Do řeky se musela nejdříve postavit konstrukce a k ní se Eliška přivázala.

Před budovou radnice je dialogu vystavena socha Malého Marťana od Jaroslava Rony. Bronzový Marťan, který se ztratil a pláče, je umístěn přímo na chodníku, bez soklu, jako by zde zrovna usedl. Další sochou na náměstí je Archimedon od Lukáše Raise. Tato organická socha svými křivkami v kontrastu s industriálním materiálem trubek vytvoří zajímavé napětí.

V parku u plaveckého stadionu najdou návštěvníci ještě Drapáka Jaroslava Koléšky. Název je odvozen významem, ale i formou od stroje, je otázkou zda-li je to spíše stroj z počátku 20. století nebo stroj budoucnosti.

V úterý se na hotelu Budweis ještě objeví práce každoročně vystavujícího Jakuba Flejšara. Sedící figura poskládaná z dřívek. Struktura dřívek, které Flejšar už několik let formuje v lidské postavy, dostává v této soše sedícího muže monumentální rozměry. Její umístění na hotelu může sochu i architekturu navzájem obohatit a navázat na starou tradici sochy na fasádách domů, vysvětlil Trpák.

Města a obce jdou podle Koléšky špatnou cestou takzvaných sochařských sympozií. "To jsou pracovní tábory, kde jde o všechno kromě soch. Obce za jídlo a ubytování dostávají pseudosochy, kterými osadí ta nejlepší místa ve městě," řekl ČTK. Kdyby se obce rozhodly vypsat jednou za čas soutěž na sochu, dostanou kvalitní věc, která bude v prostoru fungovat staletí, míní.





 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*