V Německu nastala móda obnovovat paláce zničené za války

Fotogalerie ke článku (1)

panorama Drážďan - Frauenkirchen (zdroj Wiokipedia)

Celá fotogalerie (1)

Nejeden historik považuje výstavbu replik za podvod na těch, kteří neznali originál, hlavně na mladých generacích....

Německá města houfně rekonstruují své zámky a paláce zničené za války nebo po ní. Tato nová vlna se vysvětluje touhou po něčem "značkovém" a není po chuti každému, napsala agentura AFP.

Od Hannoveru na severu až po Postupim na východě lze najít plány na opětovné vztyčení zmizelých paláců. Bývalý lovecký zámeček se má znovu objevit u Bielefeldu, jeden palác v Drážďanech je před dokončením. Fasáda paláce v Braunschweigu byla zrekonstruována loni.

Po druhé světové válce si řada německých měst své paláce znovu postavilo. Jiná ale srovnala jejich trosky se zemí z důvodů jak estetických, tak ideologických. Po zmizení komunistického východního Německa v roce 1990 a po úspěšné rekonstrukci barokního centra Drážďan se nová vlna palácových obnov prosadila v celé zemi. Neslo ji přesvědčení, že "všechno je možné, peníze se vždycky najdou, a to, co z toho vzejde, nebude nikdy hloupé, ale něco extra," komentuje situaci profesorka Technické univerzity v Berlíně Gabi Dolfová-Bonekämperová.

Jiní v tom ale vidí odpověď na krizi identity Němců a odmítnutí éterických konceptů moderní architektury, kterými je společnost přesycena. V konfrontaci s globalizací "lidé chtějí místa, s nimiž by se identifikovali, a chtějí navázat na města, jaká byl koncipována podle dřívější módy," míní Peter Schabe z Nadace na zachování kulturního dědictví. Ale pokaždé se naráží na to samé: jakým způsobem se bude obnovený palác využívat.

Palác v Braunschweigu z 18. století, těžce poškozený za poslední světové války, byl zbořen v roce 1960. V loňském roce byl obnoven. Jaké je ale překvapení turistů, když za zrekonstruovanou historickou fasádou najdou kavárnu Starbucks a další obchody a butiky moderního komerčního střediska. Tato směs královského lesku a modernosti představuje s devíti miliony návštěvníků za rok nebývalý úspěch, míní ředitel centa Jan Tangerding.

Palác Herrenhausen v Hannoveru slouží nadaci Volkswagen, která už loni oznámila plány na obnovení jeho historické fasády, zničené v roce 1943. V Postupimi, hlavním městě Braniborska poblíž Berlína, nabídl velkopodnikatel Hasso Plattner 20 milionů eur na obnovení fasády městského paláce bývalé pruské královské rodiny. Minulý měsíc braniborský zemský sněm odhlasoval, že se do paláce přestěhuje od roku 2012.

Nejprudší boj se rozpoutal kolem opětovné výstavby královského paláce v Berlíně, který by poté měl být kulturním střediskem. Za války byl značně poničen a komunistický režim jej zbořil, aby udělal místo Paláci republiky, v němž sídlil parlament NDR. Ten bylo později rozhodnuto také zbourat, protože stavba je prosycena azbestem.

Nejeden historik považuje výstavbu replik za podvod na těch, kteří neznali originál, hlavně na mladých generacích. "Lidé mohou tyto stavby považovat za budovy zachované z minulosti, a to není pravda," říká Schabe.

Dolfová-Bonekämperová varuje, že snaha znovu vybudovat prestižní paláce jen ztěžuje restaurování skutečných, ale menších klenotů historie mimo velká města. "Vidíme, jak peníze odtékají jinam a je takřka nemožné přilákat investory k již existujícím památníkům architektury," říká.

"Protože Německo má venkovských zámků nadbytek, nikdo není ochoten investovat do nich ani cent, protože mají z dnešního hlediska nevhodné umístění," dodává.

Zdroj: ČTK 23.6.2008