V nové budově olomoucké přírodovědy zatéká i zamrzá voda

Autory projektu je Atelier M1 architekti.

Olomouc 8. února (ČTK) – Dveře, jimiž lze projít pouze při požáru, klimatizace zapínající se při otevření oken, voda zatékající střechou či zamrzlá v rozvodech. I to je realita, s níž se setkávají studenti a pedagogové v nové budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jejíž výstavba stála více než miliardu korun. Přestože mnohé závady vzbuzují úsměv na tváři, vedení fakulty kvůli nim musí podstupovat zdlouhavá jednání v rámci reklamace, nebo je odstranit na vlastní náklady, řekl dnes ČTK a MF Dnes děkan fakulty Juraj Ševčík.

Výstavba objektu byla zahájena v roce 2006 a celkem si vyžádala investici 1,08 miliardy korun. Jde o největší investiční projekt v dějinách olomoucké univerzity. Studentům slouží druhý semestr, jednotlivé katedry se do ní ale nastěhovaly již loni v červnu. Na výstavbě se podílelo kromě sdružení stavebních společností Hochtief CZ a Tchas i 80 subdodavatelů a pracovalo v ní kolem 1550 zaměstnanců. A právě to může být jedním z důvodů stávajících komplikací.

„Některé závady tu jsou od počátku, na jiné jsme přišli časem. Jednáme o reklamacích, ale reakce jsou liknavé. Práci pro vítěznou firmu dělal některý ze subdodavatelů a než se k němu dobereme, trvá to spoustu času. Firma třeba mohla i zaniknout. Zlaté české ručičky jsou už bohužel pryč,“ uvedl Ševčík.

Tajemník společnosti Hochtief CZ Michal Talián uvedl, že u tak velké a technologicky náročné budovy nelze vady i po delší době od předání vyloučit. „I z tohoto důvodu se na dílo vztahuje záruční lhůta v délce 72 měsíců. Pokud tedy objednatel na základě uzavřené smlouvy o dílo řádně vyreklamuje jakoukoliv vadu, jsme povinni na reklamaci reagovat po celou dobu trvání záruky. Dle vyjádření našeho reklamačního technika nedochází k porušování dohodnutých termínů a celý reklamační proces probíhá standardně,“ uvedl Talián.

V budově například několik měsíců nefunguje jeden z výtahů, střechou několikrát zateklo a voda vyřadila z provozu i telefonní ústřednu nebo spustila požární hlásiče. Jinde se dostala do světla a odvádět ji má umělohmotná hadička. „Některá řešení jsou provizorní, mnohé věci si musíme zaplatit sami. To se ale odrazí jinde, třeba na platech. Navíc je mnohem dražší i provoz budovy, provozní náklady celé fakulty kvůli nové budově vzrostly o polovinu,“ doplnil Ševčík.

Jinak si ale objekt pochvaluje. „Budova se nerodila lehce, ale naštěstí stojí, je hezká, vzdušná, plná světla. Samozřejmě v jako každé novostavbě objevujete věci, které byste příště udělali jinak,“ dodává.

Novotou v novostavbě nezáří ani nábytek. Univerzita sice vypsala soutěž na dodávku mobiliáře za několik desítek milionů korun, neúspěšné firmy se ale odvolaly a kvůli pochybením soutěž zrušil antimonopolní úřad. Za nemalé náklady se tak do nové budovy stěhoval starý nábytek.

Do nového objektu kromě děkanátu přesídlilo 12 kateder, knihovna a studijní oddělení. Nové sídlo umožnilo soustředit obory matematiky, chemie, fyziky a věd o Zemi v jednom centru.

Ani nová budova ale nevyřešila kapacitní problémy fakulty.

Doplněno Stavbaweb:
Autorskou zprávu, recenzi Rostislava Šváchy, výkresy a fotografie nové fakulty naleznete zde.