Ve sněmovním Šternberském paláci vznikne nové atrium

(ČTK) – Sněmovna bude mít nové atrium, vznikne zastřešením části dvora ve Šternberském paláci, který přiléhá k Malostranskému náměstí. Náklady stavebních prací budou činit podle smlouvy zhruba 18,1 milionu korun s daní z přidané hodnoty.

Atrium rozšíří vstupní vestibul. Vznikne podobný prostor, jako je novinářské atrium v hlavní budově dolní komory ve Sněmovní ulici. „Prostor by měl být určen pro akce, kterých se účastní hosté z řad veřejnosti,“ řekl ČTK ředitel sněmovního tiskového odboru Roman Žamboch.

Přibližně ve dvou třetinách dvora vybuduje stavební firma ocelovou konstrukci se skleněnou střechou v úrovni prvního patra. Původní odhad nákladů činil podle podkladů pro výběrové řízení asi 20,4 milionu korun s daní z přidané hodnoty. Práce by měly být hotovy podle Žambocha zhruba do léta.

Ve sněmovních budovách u Malostranského náměstí sídlí zejména poslanecké kluby. Tamní místnost zvanou konírna využívají pro svá zasedání výbory pro zdravotnictví a pro sociální politiku, konají se v ní také různé semináře. Od loňského jara je ve Šternberském paláci také sněmovní kaple.

Dolní komora má ve schváleném rozpočtu na letošní rok na investice celkem 32,4 milionu. Loni to bylo 20 milionů korun.

Doplněno Stavbaweb:
Šternberský palác na Malostranském náměstí 19/7, Malá strana
Barokní palác vytvořil po roce 1684 Adolf Vratislav ze Šternberka přestavbou dvou renesančních (původně gotických) domů, barokní průčelí z 1. desetiletí 18. století je patrně dílem G. B. Alliprandiho. Bohatou raně barokní štukovou výzdobu v interiérech prvního patra vytvořil snad D. Frisoni, cenné jsou i gotické a renesanční sklepy, krby, obložení stěn a další detaily. Na přelomu 18. a 19. století byl za majitele Františka Josefa hraběte ze Šternberka palác střediskem vznikající české vědy, v němž se scházela osvícenecká šlechta a pražští učenci (mj. Kašpar Maria hrabě Šternberk, J. Dobrovský, J. Barrande, F. Palacký); zde byla roku 1784 založena Česká společnost nauk (nejstarší předchůdce dnešní Akademie věd ČR) a o 12 let později Společnost vlasteneckých přátel umění (předchůdce Akademie výtvarných umění i Národní galerie). Zde také vznikla myšlenka založit české vlastenecké muzeum, realizovaná v roce 1818 založením Vlasteneckého musea v Čechách (v současnosti Národní muzeum). V současnosti je Šternberský palác součástí komplexu Parlamentu České republiky.
(zdroj: kralovskacesta.cz)

V roce 1996 projekt „Rekonstrukce Šternberského paláce a přilehlých domů na Malostranském náměstí v Praze 1 pro Parlament ČR“ získal titul v soutěži Stavba roku 1996. Více ZDE.

Sněmovní kaple
Dne 29. března 2016 byla v prostorách Šternberského paláce v Praze na Malé Straně slavnostně otevřena kaple Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Autorem projektu je architekt Josef Pleskot. Koncept byl konzultován s představiteli katolické církve, zástupci Ekumenické rady církví i se členy židovské obce. Kaple tak vychází ze židovsko-křesťanských kořenů naší společnosti a evropské civilizace a je otevřena věřícím různých vyznání. Více ZDE.