Vegetační úpravy

Eva Vízková, Mikoláš Vavřín

Diagnóza území
Prvním krokem ještě před vlastními úvahami o podobě koncepčního řešení zeleně byla diagnóza místa. Pro optimální začlenění nového objektu do struktury přírodního prostředí radlického údolí bylo třeba uvědomit si charakter a utváření stávajících porostů v širších souvislostech:
* Strmé svahy pokryté hustou vegetací ostře kontrastují s téměř holým dnem údolí, narušeným stavbou metra.
* Při dálkových pohledech jsou patrné výrazné linie vyšších stromů, nejčastěji úzkých topolů vlašských, které vystupují z okolních zarostlých strání, doprovázejí sportoviště, obytné domy i hřbitov.
* Linie stromů probíhají převážně ve směru vrstevnic a vytvářejí proměnlivě dlouhé aleje nebo tvarově nápadné skupiny dřevin.
Tyto výrazné krajinotvorné prvky se staly základním a současně jednotícím motivem v principu kompozičního utváření vegetačních úprav okolo objektu, na střeše i uvnitř budovy.

Symbióza bankovního domu s přírodou
Zeleň tu není chápána jako nepřítel stavby či barevná módní dekorace, ale jako příroda, které se dům nebrání a naopak ji přitahuje. Porosty sestupují ze strání, obklopují budovu, vnikají do zářezů fasády, prorůstají jimi na střechu, kde se zabydlují a vytvářejí vlastní krajinu — nové, modifikované dno radlického údolí.
Stromy vysázené do řídkých hájků vytvářejí okolo budovy ochrannou vrstvu splývající s okolní přírodou na principu mimikry. Protínají je aleje rychle rostoucích topolů vlašských, jejichž výrazné prostorové linie se místy přimykají až k domu. Navozují tak dojem zúžení dna údolí do těsné průrvy mezi svahy.
Masivně použitá popínavá zeleň spoluvytváří bezprostřední prolnutí vegetace a stavby. Zároveň plní funkci spojovacího článku mezi okolní přírodní vegetací a uměle vytvořenou střešní krajinou. Kromě rostlin šplhajících po lanech v zářezech představuje sokl severní fasády jednu velkou treláž pro jak samopnoucí, tak ovíjivé dřeviny. Rovněž samostatné bloky vzduchotechniky a kanceláří na střeše poskytují velké možnosti pro pnoucí vegetaci.
Rozsáhlá a prostorově členitá střecha umožnila založení šesti krajinných zahrad s vyvýšenými pahorky. Jejich orientace ke světovým stranám podmínila odlišné koncepční pojetí. Severní část střešní krajiny je řešena v souladu s navazujícím přírodním svahem radlického údolí. Zahrady s jižní expozicí připomínají svým charakterem a skladbou slunný mediterán. Výrazné prostorové dominanty tvoří pravidelně tvarované pahorky s hájky vícekmenných stromů a stromových keřů s podrostem kvetoucí louky. Princip výsadeb vegetačních prvků je však na všech plochách stejný a je jednotícím prvkem pro střešní krajinu jako celek. Rostliny jsou navrženy v různě dlouhých a navzájem se míjejících liniích doplněných soliterními keři. Zdánlivá exaktnost kompozice je pouze počátečním stavem výsadeb. Navržené řešení počítá se spolupůsobením přírody v čase, kdy přirozeným vývojem rostlin dojde k postupnému rozvolňování a stírání přísných linií.
Interiérová zeleň se jeví svými nároky na stanovištní podmínky jako kvalitativně odlišný prvek. V estetické rovině jsme ji však chápali jako rovnocennou zeleni venkovní. Způsob jejího použití v objektu tedy vychází ze stejných kompozičních principů. Představuje metamorfovanou venkovní vegetaci — propojuje exteriér s interiérem. V prostoru atria na úrovni procházející "ulice" byl navržen bambusový háj a vodní rostliny v okrasném bazénu. Ovíjivé rostliny prostupují domem po bambusových kmenech ze čtvrtého do pátého patra, kde prorůstají systémem podpůrných sítí. Okolo ochozů tvoří na této úrovni interiérová zeleň také vegetační zábradlí - prostorovou zelenou bariéru. Opticky se tak propojuje vnitřní zeleň velkých atrií s porostem střešní krajiny.

Zelená pro relaxaci
Zeleň v různých kvalitativních úrovních nebyla navržena samoúčelně pouze pro vnější efekt. Zabalení budovy do vegetace a prorůstání rostlin vnitřním prostorem pozitivně působí na obyvatele bankovního domu. Výhledy z oken, průhledy do zelených zářezů, pracovní jednání mezi liánami, setkávání na palubách a loukách zarostlé střechy, to vše přináší vědomou i nevědomou duševní relaxaci a uvolnění.

Dotek historie
Plocha před radlickým kostelem je osázena platany, které tvoří v kontextu s bankovním domem výrazný prostorový útvar s charakterem bosketu*. V nových souvislostech připomíná původní veřejný prostor zaniklé vesnice Radlice. Rozvolněná výsadba ořešáků a okrasných jabloní na svahu je reminiscencí zahrad a ovocných sadů, které navazovaly na venkovská stavení. Za kostelem v místě původního rybníka byly vysázeny smutečních vrby a na okraji plochy — pomyslné hrázi skupina jasanů.

Pod čarou
Realizace vegetačních úprav nevšedního rozsahu s úzkou vazbou na řešení a provoz budovy ČSOB by nevznikla bez koncepčního záměru, tvůrčí podpory a invenčních impulsů pana architekta Pleskota. Děkujeme.


Arch. Eva Vízková, Ing. arch. mikoláš Vavřín
Zpracovávají studie a projekty zahrad, parků, zelených střech, representační zeleně, vnitrobloků, uličních stromořadí, náměstí a veřejných prostranství.

Foto: Eva Vízková