Vegetační úpravy

Fotogalerie ke článku (6)

interiér

na střeše

"stodola"

"popinavky"

relaxace na střeše

relaxace na střeše

Celá fotogalerie (6)

Eva Vízková, Mikoláš Vavřín

Diagnóza území
Prvním krokem ještě před vlastními úvahami o podobě koncepčního řešení zeleně byla diagnóza místa. Pro optimální začlenění nového objektu do struktury přírodního prostředí radlického údolí bylo třeba uvědomit si charakter a utváření stávajících porostů v širších souvislostech:
* Strmé svahy pokryté hustou vegetací ostře kontrastují s téměř holým dnem údolí, narušeným stavbou metra.
* Při dálkových pohledech jsou patrné výrazné linie vyšších stromů, nejčastěji úzkých topolů vlašských, které vystupují z okolních zarostlých strání, doprovázejí sportoviště, obytné domy i hřbitov.
* Linie stromů probíhají převážně ve směru vrstevnic a vytvářejí proměnlivě dlouhé aleje nebo tvarově nápadné skupiny dřevin.
Tyto výrazné krajinotvorné prvky se staly základním a současně jednotícím motivem v principu kompozičního utváření vegetačních úprav okolo objektu, na střeše i uvnitř budovy.

Symbióza bankovního domu s přírodou
Zeleň tu není chápána jako nepřítel stavby či barevná módní dekorace, ale jako příroda, které se dům nebrání a naopak ji přitahuje. Porosty sestupují ze strání, obklopují budovu, vnikají do zářezů fasády, prorůstají jimi na střechu, kde se zabydlují a vytvářejí vlastní krajinu — nové, modifikované dno radlického údolí.
Stromy vysázené do řídkých hájků vytvářejí okolo budovy ochrannou vrstvu splývající s okolní přírodou na principu mimikry. Protínají je aleje rychle rostoucích topolů vlašských, jejichž výrazné prostorové linie se místy přimykají až k domu. Navozují tak dojem zúžení dna údolí do těsné průrvy mezi svahy.
Masivně použitá popínavá zeleň spoluvytváří bezprostřední prolnutí vegetace a stavby. Zároveň plní funkci spojovacího článku mezi okolní přírodní vegetací a uměle vytvořenou střešní krajinou. Kromě rostlin šplhajících po lanech v zářezech představuje sokl severní fasády jednu velkou treláž pro jak samopnoucí, tak ovíjivé dřeviny. Rovněž samostatné bloky vzduchotechniky a kanceláří na střeše poskytují velké možnosti pro pnoucí vegetaci.
Rozsáhlá a prostorově členitá střecha umožnila založení šesti krajinných zahrad s vyvýšenými pahorky. Jejich orientace ke světovým stranám podmínila odlišné koncepční pojetí. Severní část střešní krajiny je řešena v souladu s navazujícím přírodním svahem radlického údolí. Zahrady s jižní expozicí připomínají svým charakterem a skladbou slunný mediterán. Výrazné prostorové dominanty tvoří pravidelně tvarované pahorky s hájky vícekmenných stromů a stromových keřů s podrostem kvetoucí louky. Princip výsadeb vegetačních prvků je však na všech plochách stejný a je jednotícím prvkem pro střešní krajinu jako celek. Rostliny jsou navrženy v různě dlouhých a navzájem se míjejících liniích doplněných soliterními keři. Zdánlivá exaktnost kompozice je pouze počátečním stavem výsadeb. Navržené řešení počítá se spolupůsobením přírody v čase, kdy přirozeným vývojem rostlin dojde k postupnému rozvolňování a stírání přísných linií.
Interiérová zeleň se jeví svými nároky na stanovištní podmínky jako kvalitativně odlišný prvek. V estetické rovině jsme ji však chápali jako rovnocennou zeleni venkovní. Způsob jejího použití v objektu tedy vychází ze stejných kompozičních principů. Představuje metamorfovanou venkovní vegetaci — propojuje exteriér s interiérem. V prostoru atria na úrovni procházející "ulice" byl navržen bambusový háj a vodní rostliny v okrasném bazénu. Ovíjivé rostliny prostupují domem po bambusových kmenech ze čtvrtého do pátého patra, kde prorůstají systémem podpůrných sítí. Okolo ochozů tvoří na této úrovni interiérová zeleň také vegetační zábradlí - prostorovou zelenou bariéru. Opticky se tak propojuje vnitřní zeleň velkých atrií s porostem střešní krajiny.

Zelená pro relaxaci
Zeleň v různých kvalitativních úrovních nebyla navržena samoúčelně pouze pro vnější efekt. Zabalení budovy do vegetace a prorůstání rostlin vnitřním prostorem pozitivně působí na obyvatele bankovního domu. Výhledy z oken, průhledy do zelených zářezů, pracovní jednání mezi liánami, setkávání na palubách a loukách zarostlé střechy, to vše přináší vědomou i nevědomou duševní relaxaci a uvolnění.

Dotek historie
Plocha před radlickým kostelem je osázena platany, které tvoří v kontextu s bankovním domem výrazný prostorový útvar s charakterem bosketu*. V nových souvislostech připomíná původní veřejný prostor zaniklé vesnice Radlice. Rozvolněná výsadba ořešáků a okrasných jabloní na svahu je reminiscencí zahrad a ovocných sadů, které navazovaly na venkovská stavení. Za kostelem v místě původního rybníka byly vysázeny smutečních vrby a na okraji plochy — pomyslné hrázi skupina jasanů.

Pod čarou
Realizace vegetačních úprav nevšedního rozsahu s úzkou vazbou na řešení a provoz budovy ČSOB by nevznikla bez koncepčního záměru, tvůrčí podpory a invenčních impulsů pana architekta Pleskota. Děkujeme.


Arch. Eva Vízková, Ing. arch. mikoláš Vavřín
Zpracovávají studie a projekty zahrad, parků, zelených střech, representační zeleně, vnitrobloků, uličních stromořadí, náměstí a veřejných prostranství.

Foto: Eva Vízková