Velká čínská zeď byla přeměřena; je prý o 2000 kilometrů delší

Fotogalerie ke článku (1)

Velká čínská zeď (zdroj: divy světa.wz..cz)

Celá fotogalerie (1)

Wan-li Čchang-čcheng - doslovný překlad originálního názvu zní „Desetitisícová dlouhá zeď“.
V průběhu staletí se její délka neustále měnila. Pod vlivem doby přibývaly nebo naopak ubývaly kilometry. Záleželo vždy na tom, zda byl čínský lid momentálně ohrožován bojovnými vpády severních kmenů a usilovně pracoval na posílení obrany, nebo zda nastalo období klidu a lidé spíše čerpali ze zdi materiál pro stavbu vlastních obydlí.

Parametry stavby se různí - opevnění z mingské doby má u paty šířku kolem 7 až 8 metrů, v koruně kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až 10 metrů. Uvnitř zdi se nacházejí spojovací chodby a skladovací prostory. Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, které sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti i jako útočiště obránců. Celkový počet věží se odhaduje na 25 000. Ve větších odstupech pak byly budovány kasárny, zásobovací skladiště a velitelství.

Hlavní význam zdi byl ale nejspíše psychologický, neboť i malá armáda ji mohla snadno překonat. Zeď sloužila jako vzkaz nájezdníkům „když tuto čáru překročíte, dost nás naštvete“ a zklidňovala mysl rolníkům ve vnitrozemí - vždyť jsou přece chráněni Velkou čínskou zdí.

Velká čínská zeď je o víc než 2000 kilometrů delší, než se původně myslelo. Po dvouletém výzkumu k tomu díky přesné technologii dospěli zaměstnanci čínského vládního úřadu pro národní kulturní památky. Zatímco dřívější údaje uváděly délku 6300 kilometrů, upřesněné kartografické měření hovoří o 8851,8 kilometru. Informoval o tom list China Daily.

Zpráva ale také varuje, že památce, která je jako jediná stavba údajně viditelná z vesmíru a která je od roku 1987 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je na mnoha místech silně ohrožena. Vinu na tom nese výstavba silnic, průmyslový rozvoj a také extrémní meteorologické podmínky.

Nové měření bylo provedeno s pomocí technologie GPS a infračerveného záření, díky nimž byly objeveny dosud neznámé horské a pouštní úseky.

Stavba vznikla jako ochrana před mongolskými kmeny a její základy byly položeny ve 3. století před naším letopočtem, za vlády dynastie Čchin. Podle přesných měření se skládá z 6259,6 kilometru zdi, 359,7 kilometru příkopů a v délce 2232,5 kilometru využívá přírodních překážek jako hor a řek.

Dnešní podoba Velké čínské zdi je z 15. až 17. století, kdy byla vystavěna její nejdelší část. Prochází deseti provinciemi a protíná Čínu od provincie Kan-su na západě k Liaotungskému zálivu na východě; na některých místech se tyčí do výše 11 metrů.

Nově zmapované části byly postaveny za dynastie Ming, která Číně vládla v letech 1368-1644. Některé z těchto úseků se ocitly vlivem častých písečných bouří pod nánosy písku nebo jsou z nich jenom hromady suti a hlíny, takže by mohly do 20 let zcela zmizet. Zejména v provincii Kan-su byly některé části zdi budovány z písku a hlíny, jejichž odolnost se nedá s cihlami a kameny z ostatních úseků srovnat.

Zdroj: Zpráva ČTK 20.4.2009, doplněno Stavabweb (úvod)