Blatnice pod Svatým Antonínkem je kouzelná moravská vinařská
obec, rozkládající se na rozsáhlé rovině přecházející do mírného svahu s
vinohrady. Typický je pro ni urbanistický rozvrh zástavby – úzká a zároveň
hluboká parcelace podél cest, umožňující co největšímu počtu pozemků přístup ke
komunikaci. Obytná část bývá podélně orientovaná směrem do veřejného prostoru a
na ní navazuje kolmá část hospodářská. Zástavba je zde převážně přízemní,
omítané stereotomické fasády, šikmé střechy.
Naše parcela byla zastavěna objektem, založeném na tomto hmotovém principu.
Vymykala se však svojí šířkou (v obci patří k jedné z největších). Původní dům
jsme vzhledem ke špatným stavebně technickým důvodům nahradili novostavbou,
která však zcela respektuje obecný princip zástavby v obci i původní hmotu
objektu. Novostavbu ve tvaru písmene L jsme umístili na severovýchodní a
severozápadní hranici pozemku.
Vstup se nachází na styku obou křídel domu, na severním rohu parcely. Krytý
vstup a závětří navazuje na zádveří se šatnou. Severovýchodní křídlo (do ulice)
tvoří komfortní obytný prostor otevřený do krovu, který je směrem do zahrady
plně prosklený. Hlavní prostor jsme členili rozmístěním nábytku na kuchyni,
jídelnu a obývací pokoj doplněný zapuštěnou podzemní vinotékou. Navazuje na něj
venkovní sezení s krytým stáním pod novou stodolou.
Na styku obou křídel, v návaznosti na vstupní halu, se nachází zapuštěný,
krytý, venkovní prostor s vířivkou. Severozápadní křídlo obsahuje ložnicovou
část: čtyři ložnice s vlastní koupelnou a technickou místnost. Jednotlivé
pokoje jsou přístupné z dlouhé chodby, kde se nachází rozsáhlé úložné prostory.
Podkroví stavby je částečně využito. Nad vstupní částí se nachází herna
(kulečník, stolní fotbal), opticky propojená s obytným prostorem a přístupná po
schodišti ze vstupní haly, dále půda přístupná po žebříku z technické
místnosti.
Nosná konstrukce je klasicky zděná, křídlo prosklené směrem
do zahrady vynáší ocelové sloupky na půdorysu kříže. Střecha je sedlová, krytá
klasickou pálenou červenou střešní taškou bobrovkou.
Fasády směrem do veřejného prostoru jsou s výjimkou hlavního vstupu v podstatě
nečleněné otvory. Fasády do zahrady jsou tvořeny dvěma rozdílnými principy:
obytné křídlo je plně prosklené, fasádu ložnicového křídla tvoří pravidelný
rytmus vertikálních francouzských dveří. Na fasádě u vstupu do domu autor
předpokládal umístění výtvarného díla, tématem a zpracováním volně vycházejícím
z místních, tradičních motivů. Na daném díle architekt spolupracoval s
profesionální výtvarnicí Mgr. A. Pavlou Gregorovou.
Zahrada je rozčleněna skladem zahradního náčiní na část obytnou, doplněnou
vodním prvkem a na sad. Plot podél sadu je z režného zdiva.
Autorská zpráva
Foto: Jiří Hurt
Vizualizace: Radek Šíma, Ateliér 6
Autor: Atelier 6, s.r.o. – Radek Šíma; ateliér AIR – Aleš
Jeřábek, Vítězslav Táborský
Dodavatel: PARDOSA – technik, s.r.o.
Zastavěná plocha: 370 m2
Užitná plocha: 274 m2
Určitě souhlasím! Sklo obecně působí velmi elegantně a když se k tomu přidá podsvícení a digitální potisk, vzniká z toho…
Podsvětlená stěna z digitálně potištěného skla působí opravdu stylově a dodává prostoru jedinečnou atmosféru. Takové inovace posouvají standardy v oblasti…
Zajímavé řešení, které ukazuje, že sklo už dávno není jen o průhlednosti. Digitální potisk v kombinaci s podsvícením působí velmi…
Okolo stejné fasády jezdím do práce, Minulé léto úplně uschla. Že by taky experiment? V každém případě teď už zase…
Tak tohle vypadá fakt dobře. Občas se vážně nestačím divit, s jakými inovacemi firmy přicházejí.