Veřejné prostranství v Červeném Kostelci

Jedním z jeho nejdůležitějších veřejných prostranství je prostor mezi školami, který byl revitalizován na základě návrhu, který vypracoval slovenský atelier 2021 architekti spolu s kolegy z Laboratória architektúry krajiny, kteří s ním uspěli v soutěži již v roce 2016.

Na jižním okraji prostoru je frekventovaná silnice, od jádra území ji odděluje hmota pavilónu. Je orientovaný tak, aby ortogonálně ohraničoval jádro území, vytvářel na jihu nezbytný prostor pro parkování a zároveň ponechával pohled na neoklasicistickou budovu Městské spořitelny z roku 1928 od architekta Jindřicha Freiwaldta se sochami od Otakara Šveca. Dnes je v ní část Městského úřadu, školka a několik bytů. Pavilón byl navržen tak, aby poskytoval prostor pro drobnou gastro provozovnu (v současnosti cukrárna).

Prostor na sever od pavilónu je lemován ze strany školními budovami, na severu divadlem od architekta Roberta Dvořáčka (na základě soutěže před 100 lety), severovýchodně se otevírá prostor do sadu, ke hřbitovu a k Sokolovně. Přímo u pavilónu je hřiště s dostatkem prostoru pro různé herní prvky, fontánu a posezení. Hřiště umožňuje pěší přístupnost a výhledy všemi potřebnými směry. Ukázalo se, že během teplých měsíců je prostor mezi školáky natolik úspěšný, že bylo nutné provozní hodiny fontány nastavit tak, aby začala stříkat až po začátku školní výuky. Učitelé se totiž stěžovali, že děti chodí do školy mokré.

Autorská ambice byla soustředěna do několika bodů lokality, jinak se návrh snažil hlavně podpořit existující kvality prostředí. Doplnění zastřešení vstupu do základní školy bylo navrženo tak, aby tvarově a materiálově korespondovalo s původní budovou natolik, že působí, jako by tam bylo od její výstavby.

Severní polovina prostoru je formálnější, s centrálním památníkem od kosteleckého sochaře Břetislava Kafky. Pomník původně vznikl k uctění obětem první světové války. Během druhé světové války byl demontován a uložen v zahradě vily autora, po jejím skončení byly přidány oběti nacistů a padlých během druhé světové války a památník byl reinstalován v roce 1946. Kompozice chodníků, zpevněných ploch a mobiliáře je symetrická. Tišší charakter prostoru s konfigurací sezení se ukázal jako vhodný pro výuku v exteriéru. Po krátké době od otevření si ho škola osvojila.

Potrvá ještě pár let, než vysazené stromy dorostou dostatečné výšky a tvaru, aby řada javorů na ulici 17. listopadu výrazněji vykreslila pokračování uliční čáry a aby koruny stromů na hřišti a u památníku poskytly během léta dostatečný stín.

Autoři: 2021architekti – Ing. arch. Peter Lényi, Ing. arch. Ondrej Marko, Ing. arch. Marián Lucký, Ing. arch. Jana Smolíková, Ing. Anna Kvasniaková, Ing. arch. Michaela Lorinczová, Ing. arch. Juraj Hariš, Ing. arch. Monika Bočková + Laboratórium architektúry krajiny – Ing. Michal Marcinov, Ing. arch. Zuzana Antolíková
Investor: Město Červený Kostelec

Foto: Matej Hakár

Autorská zpráva, přeloženo