Od začátku bylo zřejmé, že je třeba maximálně podpořit vertikalitu, zklidnit dispozice, odlehčit podkroví. A především propojit výjimečné okolí s interiéry otevřením a orientací hlavních prostor do zeleně, k potoku. Původní styl velkých oken byl zachován, ale výběrem nátěru ve světlém odstínu získaly výjimečný vzhled a podtrhly nadčasovost interiéru. Hlavní spojkou mezi vnitřním a vnějším prostorem je terasa, přístupná z kuchyně. Otevřením její prosklené západní části se může stát letním interiérem v zahradě i klidnou zimní zahradou v chladnějším počasí. Stejně jako v celém domě se tu opakují jemné tóny barev, které neruší pohled do zahrady.
Interiér spojuje dubová podlaha a do detailu promyšlený nábytek na míru. Křivka vycházející z původní konstrukce zjemňuje přísné hrany v detailu i v celkové dispozici. Obývacímu pokoji dominuje prvek oblouku, který je nosnou stěnou schodiště. Ten byl symetricky okopírován i v kuchyni, kde funguje jako prostorná spíž. S pomocí truhlářů vznikla velkorysá kuchyně včetně třímetrového pracovního ostrova.
Detail oblouku se opakuje v různých měřítkách nejen na úchytkách v kuchyni, ale i v podobě dalších truhlářských prvků. Jídelnu a obývací pokoj odděluje výsuvný úložný prostor, který funguje jako odkládací plocha a zábradlí zároveň.
Nábytek, který prostor doplňuje, je z dubové dýhy natřený stejným olejem jako podlaha; výrazné kousky jsou pokryté dýhou z amerického ořechu a mramorem. Světlé až monotónní a přírodní barvy doplňuje místy tmavý Grigio Carnico. Nenápadné povrchy zdobí luxusní doplňky: mosazné úchytky, svítidla Mercer, Flos, křeslo Bonaldo Tirella, jídelní židle Bonaldo Artika.
Autorská zpráva
Foto: Tomáš Slavík
Jaké je zadání, takový je výsledek.
Zajímalo by mě, jestli je nějak využíván prostor pod schody za knihovnou.
Není vidět, jestli má ta venkovní učebna možnost stínění proti slunci.
To místo znám. Podle vizualizace tedy bude zrušena komunikace, která dnes spojuje Voctářovu napříč Elsnicovým náměstím s náměstím Dr. Holého.…
Díky Bohu a dobrým lidem !