Královské město Slaný a jeho centrum má charakteristický
středověký urbanismus. Vývoj za jeho hradbami již tak kompaktní není a přechází
do krajiny s ovocnými sady a vinicemi, které dominuje Slánská hora. V okrajové
části města, kde se dříve nacházely vinice, vznikl malý soubor s rodinnými
domy. Poslední nezastavěný pozemek měl trojúhelníkový tvar s převýšením přes
tři metry. Byl dlouho na prodej a čekal na odvážného investora a jeho
architekta. Pro někoho omezení, pro nás výzva, jak jej zastavět.
Investor našel zalíbení v domech ze dřeva a tuto technologii
chtěl použít i u svého domu. Vzhledem k výraznému svahu musela být dřevostavba
zkombinována s klasickou zděnou technologií. Hmota s nebytovými prostory,
technickou místností, sklady a fotoateliérem, částečně zapuštěná do svahu, je
vyzděná. Oproti tomu obytná hmota byla realizována jako montovaná dřevostavba z
panelů vyrobených v hale. Schodiště vložené mezi hmoty vytváří předěl a zároveň
funkční propojení mezi úrovní ulice a zahrady, která je o tři metry níže.
Fasády jsou omítnuty bílou, respektive šedou broušenou omítkou imitující beton.
Interiér je střídmý, minimalistický. Vynikají v něm výrazné solitéry
z dubu: schodiště, jídelní stůl a nábytek vyrobený na míru. Velkoformátová
okna zajišťují kontakt se vzrostlou zelení a výhled na dominanty v okolí,
Slánskou horu a klášterní kostel.
Autorská zpráva
Foto: Martin Kocich a archiv autora































Dobrý den, zajímalo by mě od kterého roku se na střechy používa keramická drazkova krytina a keramická krytina borůvka. Děkuji…
Děkujeme za skvělý článek!
Zajímavé čtení, které dobře ukazuje, jak široké a různorodé dnes architektura je, od technických řešení až po vztah k prostředí…
Díky za sdílení 😊 Nové číslo časopisu STAVBA 1/2026 opět ukazuje pestrou paletu české architektury od veřejných budov až po…
Obraťme zvýšenou pozornost místům, kde s dá stavět, Bubny Zátory, přednádražní prosto u branického nádraží...