Dům se šesti byty se nachází ve svažité zástavbě činžovních
vilek, dvojdomů a menších bytových domů převážně z první poloviny 20. století.
Jedná se o přestavbu, zvýšení a značné rozšíření jednoho z dvojdomů ze 30. let.
Od jižně položené ulice je dům oddělen značným převýšením, zahrada byla
vyzdvižena na střechu garáží, které pozemek uzavírají vůči ulici. Cílem bylo
zachovat i po přestavbě čitelnost původního objemu a jednoduché stavitelské
tvarosloví. Architektonický koncept přestavby vychází z principu, kdy dochází k
hmotovému navýšení původního objemu ve shodném materiálu a duchu, následně
pomyslnému oddělení jeho západního průčelí, které je „odsunuto“ a zůstává
rovněž materiálově v duchu původní stavby. Do vzniklého prostoru pak byla vložena
nová hmota, která je formálně i materiálově odlišná – fasádní cementotřískové
desky, velké plochy prosklení a venkovní rolety v barvě fasád. Přesahuje
půdorysnou stopu původního domu jižním i severním směrem. Na jižní straně tak
vznikly stíněné lodžie a v posledním podlaží terasa pro mezonetový byt.
Stavbu doplňují lehké konstrukce ocelového schodiště, zábradlí a zavěšeného
balkonu, kde výplně zábradlí tvoří červená lanová síť. Tvoří tak kontrastní
akcent k monochromatickému exteriéru stavby.
Objekt byl řešen jako nízkoenergetický na hranici pasivního standardu. Využívá
pasivní solární strategie, je vybaven solárními kolektory a každý byt nuceným
větráním s rekuperací tepla.
Autorská zpráva




















Jaké je zadání, takový je výsledek.
Zajímalo by mě, jestli je nějak využíván prostor pod schody za knihovnou.
Není vidět, jestli má ta venkovní učebna možnost stínění proti slunci.
To místo znám. Podle vizualizace tedy bude zrušena komunikace, která dnes spojuje Voctářovu napříč Elsnicovým náměstím s náměstím Dr. Holého.…
Díky Bohu a dobrým lidem !