Vodu čistí zahrada na střeše

Letná patří mezi oblíbené pražské čtvrtě a pěkné bydlení se tu hledá těžko. Michalu Šperlingovi se ale podařilo něco neuvěřitelného – našel volnou parcelu ve vnitrobloku a postavil na ní dům s mokřadní střechou. Ve Staviteli jsme už představili pavilon společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna, kde společně s architektem Fránkem realizoval podobnou střechu a mokřadní fasády. Zelenají se už třetím rokem a kromě toho, že velmi dobře čistí odpadní vodu, zajišťují také příjemné vnitřní prostředí.

Kořenovými čističkami odpadních vod se Michal Šperling zabývá už léta. Založeny jsou na jiném systému než známější mechanicko biologické čistírny, které vyžadují poměrně náročnou obsluhu a málokdy slouží tak, jak by měly. Kořenovky fungují v principu jinak, odpadní vodu čistí na základě přirozených biologických procesů. Nejdříve se v septiku sedimentuje pevná část, takže do filtru odtéká voda zbavená mechanických nečistot. Filtr většinou tvoří drobné kamínky štěrku, na jejichž povrchu žijí bakterie. „Voda se v čistírně drží poměrně dlouhou dobu, třeba dvacet dní, takže systém je málo náchylný na výkyvy. Třeba u obecních čistíren se náplň zanese v prvním 1,5 metru z dvaceti zhruba za dvacet let a přitom to nemá na jejich funkci větší vliv. Údržba spočívá především v tom, že se jednou za rok vyčistí septik a naplní čistou vodou, také je třeba sekat rostliny. U nových typů filtrů jsou rozvody potrubí, které se občas musí vyčistit. Ale třeba jednou za rok, ne každý týden,“ uvádí Michal Šperling.

Koncept pasivního domu
Rodinný dům byl navržen v pasivním standardu, má promyšlené konstrukční řešení i celé TZB. Systém vytápění kombinuje zemní výměník, fotovoltaiku a akumulaci energie, kromě toho je tu také rekuperace. Projekt připravoval architekt Václav Odvárka, nízkoenergetický koncept stavby Pavel Minář z firmy Ecostep. Oba velkým dílem přispěli k dobrému výsledku.
Složité bylo už samotné zakládání stavby, která je proti svým sousedům ve vnitrobloku vyvýšená. Ale protože jsou stropy vysoké 3,3 m, musela být zároveň zapuštěna do terénu, aby se nepřekročila povolenou výšku do 3,7 m. Základové pasy se nacházejí ve dvou metrech pod terénem, dům samotný 40 cm pod terénem, ale pod ním je ještě půl metru izolace a základová deska. Obvodové nosné konstrukce byly postaveny z vápenopískových bloků, na nich je na steico nosnících 40 cm minerální izolace a dřevěná odvětrávaná fasáda. Kořenová čistička zabírá celou střechu, čistí všechnu odpadní vodu, která se pak znovu využije pro splachování WC a pro zalévání zahrady. Navíc zvlhčuje půdu okolo zemního kolektoru, což zvýší akumulační schopnost zeminy kolem něj.

Logistika ve vnitrobloku
Největší problém spočíval v logistice výstavby, bylo složité z uzavřeného vnitrobloku odvézt 360 tun hlíny, kterou tu vytěžili. S tím pomohl kamarád František Hamral, který objednal malý bagr a náklaďáček, na stavbu se přenášely jeřábem. „Zemina se navážela do rohu parcely a dempříkem vyvážela do kontejnerů. Celé to trvalo deset dnů bez jediné stížnosti sousedů, přestože jsme stavěli v roce 2015, kdy bylo velké horko a sucho,“ vzpomíná Michal Šperling a dodává: „Franta stavbu vlastně řídil, podobné to bylo i s cihlami – dvakrát přijel kamion a cihly se rychle odvozily.  A kromě toho organizoval subdodavatele. Mohlo by se zdát, že tato cesta je výhodnější, ale u nás se náklady sčítaly trochu jinak: třeba základy by jinde stály třicet tisíc, nás stály 500. Světlík stál dalších 500 tisíc korun, rozvodný systém pro teplo 400, rekuperace sto. Na střeše máme fotovoltaické panely, centrem otopného systému je akumulační nádoba o objemu jednoho kubíku. Od začátku května do konce září máme vypnutý kotel, voda v zásobníku vydrží horká. Zásobník se ohřívá také krbovou vložkou se samotížným systémem a v zimě topíme plynovým kotlem. Když teplota vody v zásobníku poklesne, automaticky se dohřívá. Vždycky jsem si přál energeticky úsporný dům. Je to dobré pro životní prostředí obecně a zároveň i ekonomické, za rok platíme šest tisíc korun za elektřinu a šest tisíc za plyn, kterým topíme a ohříváme vodu.“

Hovoříme s Michalem Šperlingem

Překvapil jste mě, že jste se rozhodl pro vápenopískové cihly – často se setkáváme s námitkami, že se jedná o zbytečně drahé řešení.
Z mého pohledu je to ideální materiál. Vyrábějí se tenké a přesné bloky, které mají výborné statické vlastnosti a dobře se s nimi staví. Protože jsou těžké, mají i vysokou pevnost v tlaku, navíc dobře akumulují teplo. Zeď tedy mohla být poměrně tenká, další izolační vlastnosti se dosahují lehkou tepelnou izolací na fasádě.

Určitě jste od začátku mysleli na to, aby se interiér nepřehříval – máte velká okna a navíc světlík…
Okna jsou s trojskly, z exteriéru mají zakrytý rám, určená jsou primárně pro nízkoenergetické stavby, ale přesto se interiér přehřívá. Je to snad jediná věc, kterou jsme podcenili. Projektant, pan Minář z firmy Ecostep, je velmi šikovný, dobře se vyzná v technologiích a má už řadu zkušeností s pasivními domy, takže s ním byla výborná spolupráce. Původně jsem předpokládal, že bychom měli řešit stínění oken, on namítal, že ve vnitrobloku by to neměl být problém. Velká okna jsou ale orientovaná ve směru východ-západ, takže dopoledne i odpoledne sem slunce svítí od května do října od šesti ráno až do večera. Už jsem se tedy rozhodl, že si necháme vyrobit posuvné okenice z dřevěných lamel na ocelové konstrukci. Myslím, že pak bude v létě stačit, když necháme okna otevřená v noci, aby se dům provětral a vychladil a přes den okenice zatáhneme.

Máte v domě ventilaci nebo klimatizaci?
Je tu rekuperace přes zemní výměník, takže v létě, když je 25-30 °C, jde přes rekuperaci vzduch kolem 15 stupňů. Naopak v zimě, když bylo mínus deset, měl vzduch +10 °C, v zemním výměníku se ohřál o dvacet stupňů, to mě překvapilo. Rekuperace jede na 30-50 kubíků za hodinu, večer na sto kubíků. Vzdušný výměník nám přináší jedem kilowatt výkonu, ať už do mínusu nebo do plusu, ale okna mají tepelné zisky kolem osmi kilowatt. Tím pádem se interiér přehřívá… Velká výhoda rekuperace je ale v tom, že v zimě větrat nemusíme, navíc je tu skvělé vnitřní prostředí.

Od začátku jste věděl, že střecha bude mokřadní – co to znamenalo pro samotný projekt a stavbu?
Při zpracování projektu se s tím samozřejmě počítalo, řekli jsme statikovi, aby počítal 200 kg na metr čtvereční navíc. Nosnou konstrukci tvoří lepené nosníky, na nich je deska z vláknobetonu. Ta je v části stavby s trámy propojena pomocí speciálních vrutů, aby se zajistilo spolupůsobení těchto dvou konstrukcí. Nad nimi je vrstva 40 cm izolace z extrudovaného zátěžového polystyrenu a nopková fólie, pak následuje skladba mokřadní střechy – hydroizolace ze syntetického kaučuku, kolem prostupů na kraji střechy je pozvolný klín směrem k atice pro případ, že by střecha namrzla. Zamezí se tak tomu, aby se nenamáhaly rohy – led má možnost vyjet nahoru a nenaruší konstrukci. Systém jsme vymýšleli ve spolupráci s firmou LIKO-S, aby souvrství bylo pokud možno lehké. Je tam tedy 10 cm pěnového skla, pak separační vrstva z perlinky a štěrk, který to celé přitěžuje, aby sklo neplavalo – celkem je souvrství silné 15 cm. Naše první podobná realizace byla na garáži, kde jsme pro celou vrstvu použili štěrk, takže střecha byla dimenzovaná na 450 kg/m², to je příliš.

Systém čištění už máte po roce vyzkoušený – funguje dobře?
Veškerá voda z domu odtéká do čtyřkomorového speciálního septiku. Odtud přetéká do čerpací šachty a pak se automaticky čerpá na střechu. V čerpací jímce voda probublává, takže nezapáchá. Na střeše pomaličku protéká pěnovým sklem, štěrkem a přes kořeny rostlin, čistí se a společně s dešťovou vodou pak odtéká do akumulační jímky. Základ je v tom, že voda na střeše vlastně stojí, takže rostliny tam mají ideální prostředí – osázeli jsme je začátkem července, v srpnu už tu poletovaly včely.

Přemýšlel jste o zelené fasádě?
Teoreticky jsme zvažovali, že bychom vyzkoušeli i na tomto domě podobný systém jako je na pavilonu LIKO-Noe. Voda by stékala ze střechy přes fasádu, což je pro samotné čištění skvělé. V budoucnu možná fasádu otestujeme v rámci výzkumného grantu.

Myšlenka zelené střechy tohoto typu je poměrně progresivní – objevují se v tomto oboru noví klienti?
V těchto měsících připravujeme podobou střechu pro další rodinný dům. A pro firmu LIKO-S už druhou, bude na výrobní hale.

Hana Vinšová
Foto: Iveta Kopicová, Michal Šperling a Hana Vinšová
Článek vyšel v časopisu Stavitel 9/2017

Stavba se stala absolutním vítězem 9. ročníku soutěže E.ON Energy Glob, více tady a tady