Kniha 99 domů 3 je autorským výběrem 99 nejlepších rodinných domů
postavených v České republice v posledních šesti letech. Autorsky ji
sestavil tým architektů Ján Stempel, Jan Jakub Tesař a Petr Pištěk, kteří
působí na Fakultě architektury ČVUT v Praze (FA) a zároveň jsou známými
a oceňovanými autory rodinných domů. Pro třetí díl bestselleru vybírali z více
než třech stovek přihlášených realizací.
Publikace
je výsledkem dlouhodobé vědecko-výzkumné práce Ústavu navrhování I FA ČVUT v Praze.
Jedná se o jedenáctý titul v pořadí vydaný týmem odborníků tohoto ústavu. Knihou
navázali na předchozí dvě knihy – 99 domů (z roku 2012) a 99 domů 2 (z roku
2016), jež se v krátké době staly bestsellery. Odborná kritika je mimo
jiné oceňuje za to, že přispívají k popularizaci architektury u široké
veřejnosti. „Neznám nikoho, kdo by pro kultivaci diskuse o rodinném
bydlení v Česku udělal víc, než dvojice Stempel–Tesař,“ říká Henrieta
Moravčíková ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě.
Kniha
zaujme nejen potenciální stavebníky a architekty, ale každého, kdo se
zajímá o současnou českou architekturu. Pomůže zorientovat se
v požadavcích na přípravu stavby rodinného domu a inspiruje, jakými
možnostmi disponuje soudobé stavění. Kniha obsahuje 99 rozmanitých přístupů a
realizací domů od téměř 70 architektonických kanceláří. Nejde o jednoznačnou
kuchařku nebo sbírku nápadů, ale spíš o ukázku, jak stavět jinak. Jak říká jeden
z autorů Ján Stempel: „Kniha představuje jednoduše dobré domy od
architektů, kteří umí pracovat s atmosférou a pocity, které má dům
vyvolávat.“
Čtenář
v knize najde především bohatou fotodokumentaci, jíž doprovázejí komentáře
vysvětlující architektonickou koncepci každé stavby. Fotografie jsou doplněny
půdorysy, řezy a situacemi ve stejném měřítku, což čtenářům umožňuje srovnávat
velikost a prostorové uspořádání. Úvodní text Dalibora Boráka vysvětluje
nejčastěji používanou terminologii v oblasti pojmenování domů
z hlediska jejich energetické náročnosti. Borák srozumitelnou formou popisuje,
např. rozdíly mezi domem nízkoenergetickým, energeticky pasivním nebo
energeticky soběstačným. Orientace v nich usnadní investorům sestavování
požadavků na nový dům.
Čím se třetí díl liší od těch předchozích? „Z hlediska kvalitní architektury
jsou domy ve všech třech dílech tím nejlepším, co se v České republice
postavilo,“ říká další z autorů Jan Jakub Tesař. „Třetí díl ve
srovnání s předchozími dvěma díly nabízí vyšší kvalitu v detailním provedení.
Ukazuje, jakým vývojem prochází technologie a materiály, které se při stavění
používají. Domy z prvního dílu neměly k dispozici dnešní možnosti.
Z hlediska udržitelnosti a energetické úspornosti jsou domy mnohem dál,“
dodává Jan Jakub Tesař. O knize se ve své recenzi zmiňuje uznávaný architekt
Ákos Moravánszky působící na univerzitě ETH v Curychu: „Doba ikonických
staveb od hvězdných architektů je pryč. 99 domů, jejichž architekti dokázali
navrhnout estetické stavby šetrné k životnímu prostředí, odráží skutečnou
architektonickou kulturu.“
Třetí
díl se od jeho předchůdců liší také v tom, že obsahuje výhradně
novostavby. Rekonstrukcí, přestaveb a dostaveb totiž v poslední době velmi
přibývá, a tak se autoři rozhodli, že jim věnují samostatnou knihu.
Publikace,
která je v kontextu zemí střední a východní Evropy ojedinělým počinem, vychází
v edici ARCHITEKTURA garantů prof. Ing. arch. Jána Stempela a Ing. arch. Jana
Jakuba Tesaře z Fakulty architektury ČVUT v Praze.
Stempel,
Ján, Tesař Jan Jakub, Pištěk Petr: 99 domů 3
V edici
ARCHITEKTURA vydalo nakladatelství KANT – Karel Kerlický 2020
Počet
stran: 424
ISBN:
978-80-7437-323-7
O
autorech:
prof.
Ing. arch. Ján Stempel (1959)
Absolvoval
Fakultu architektury Technické univerzity v Budapešti, pracoval v kanceláři
SIAL a spoluvlastnil společnost A.D.N.S. architekti. V současnosti provozuje
kancelář Stempel & Tesař architekti a působí jako vedoucí Ústavu navrhování
I na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Je autorem řady oceňovaných realizací a
publikační činností se podílí na prezentaci české architektury doma i v
zahraničí.
Ing.
arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D. (1981)
V rámci
studia na Fakultě architektury ČVUT v Praze absolvoval stáž na Technické
univerzitě v Delftu. Pracoval v kanceláři Atelier 6 a nizozemské JeanneDekkers
Architectuur. Kromě vlastní praxe ve společnosti Stempel & Tesař architekti
působí na Fakultě architektury ČVUT v Praze jako proděkan. Publikuje a přednáší
v různých evropských zemích na téma rodinných domů.
Ing.
arch. Petr Pištěk (1980)
Po vystudování
Fakulty architektury ČVUT v Praze se živí jako architekt a publicista,
Spolupracuje především s odbornými tituly. Podílel se na založení mezinárodní
vysoké školy Architectural Institute in Prague (ARCHIP), kde pracoval jako
prorektor. Tématem jeho disertační práce na Fakultě architektury ČVUT v Praze
je publikování a hodnocení rodinných domů v architektonických časopisech.
Ing.
arch. Dalibor Borák (1959)
Absolvent Fakulty
architektury VUT v Brně, projektovat začal ve Stavoprojektu Brno, v ateliéru
Ing. arch. Viktora Rudiše. Je jedním ze zakládajících členů Centra pasivního
domů a působil jako člen výkonného výboru Evropské rady architektů v Bruselu,
zodpovědný za pracovní skupinu Udržitelná architektura. Společně s manželkou
Ing. arch. Helenou Borákovou má vlastní architektonickou praxi, v rámci níž je
spoluautorem řady oceněných a udržitelných staveb. Aktivně působil v České
komoře architektů, které několik let také předsedal.
tisková zpráva FA ČVUT
Hotovo! Věřím že tím bráchuh potěším :-) Mají malé miminko, tak peníze tam jdou i jiným směrem. Alespoň se nějak…
Na této řadě knih mě vždy fascinovalo, jak autoři, braní za ty skromné, vydávají běžnou komerční publikaci za výsledek jakéhosi výzkumného projektu, přitom podíl jejich vlastní práce je minimalizován, když před vydáním dalšího dílu vyzvou kolegy, ať jim posílají fotografie a veškeré informace o svých stavbách. Přitom se jedná o kompilaci, vesměs zcela neobjevnou, kde jsou publikovány mnohokrát zveřejněné domy na mnohokrát zveřejněných fotografiích. Každá stavba, ať je to malá chata nebo obří rezidence, má stejný prostor, texty jsou také zcela konvenční. Vrcholem je skromnost autorů, kteří mají vždy na titulní stránce svoji realizaci a v knize se podle počtu vlastních zveřejněných realizací zdá, že se jedná o zdaleka nejvýznamnější rezidenční architekty u nás.
Knihy mám, protože mě tato oblast zajímá a nic jiného prakticky nevychází, ale kdyby prostě vyšel další přehled současné rezidenční architektury u nás, považoval bych to za oceněníhodný počin, ale opravdu mě provokuje, když je za výzkumný projekt považováno, že autoři ze zaslaných materiálů vyberou 99 domů a ještě knihu využijí k vlastní sebeprezentaci.
Vše je v příkrém protikladu třeba k Ročence architektury, která je vždy opravdu autorským dílem přizvaného architekta.