Výkon stavebního sektoru se v roce 2018 zvýší o 4,3 procenta

Produkce českého stavebnictví poroste v letošním roce v průměru o 4,3 procenta, přičemž dařit se bude velkým stavebním společnostem a firmám zaměřeným na pozemní výstavbu. Největší brzdou dalšího rozvoje je přitom podle ředitelů nedostatek pracovníků. Tržby stavebních společností porostou rychleji než výkon, a to v průměru o 5,1 procenta. Aktuálně mají firmy nasmlouvány zakázky na 10 měsíců dopředu, jejich kapacity jsou pak vytíženy na 88 procent. Propuknutí další krize v rámci sektoru predikují stavební firmy nejčastěji v letech 2020 a 2021. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2018, zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se Skupinou Saint-Gobain.

Devět z deseti (87 procent) ředitelů stavebních společností predikuje v letošním roce zvýšení výkonu českého stavebnictví v průměru o 4,3 procenta, což oproti odhadům z předchozí Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2017 (3,5 procenta) představuje zrychlení téměř o jeden procentní bod. Lépe si v tomto ohledu povedou velké firmy a společnosti zaměřené na pozemní stavitelství (růst 5,0, respektive 4,7 procenta). Opatrnější jsou ve svých předpovědích naopak firmy zabývající se inženýrským stavitelstvím (růst 3,5 procenta). „Výpadku práce se obávají zejména firmy zaměřené na veřejné zakázky. V loňském roce došlo k propadu objemu vyhlášených výběrových řízení až o 48,5 % a pokud bylo o polovinu méně tendrů, je pokles přílivu práce od státu v tomto roce velice pravděpodobný. Naopak od privátních investorů se očekává další růst objemu zakázek vzhledem k rychle rostoucí ekonomice“, uvádí Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

V dlouhodobém horizontu bude růst výkonu stavebního sektoru zpomalovat a v roce 2019 by měl dosáhnout v průměru 2,8 procenta. I zde jsou přitom ve svých predikcích optimističtější velké stavební společnosti a pozemní stavitelé.

„Pozemní stavitelství může letos stagnovat nebo mírně růst. Rozhodně se však nedá hovořit o tom, že by byla krize ve stavebnictví zažehnána. Ochota povolovat nové stavební projekty zůstává v Česku relativně nízká. Valnou většinu našich zakázek představují projekty od soukromých investorů. Takové projekty budou proto také letos pravděpodobně zdrojem většiny našich tržeb,“ hodnotí aktuální situaci Karel Branda, statutární ředitel, TRIGEMA Building, a.s.

Největší brzdou pro další rozvoj českého stavebnictví je přitom v současné době podle ředitelů stavebních společností nedostatek pracovníků. Na stupnici od 0 do 10, kde desítka představuje faktor, který maximálně zpomaluje rozvoj stavebnictví, jej ohodnotili známkou 8,0 bodu. „Nedostatek kapacit je vidět napříč celým stavebnictvím, ale nejen v něm. Obdobné zkušenosti slyšíme i z dalších sektorů ekonomiky při našich výstavách a veletrzích.“ uvádí Martin Videczký, ředitel SVB, Veletrhy Brno, a.s.

V těsném závěsu pak následuje problém s dlouhými lhůtami pro přípravu staveb (7,9 bodu z 10) a nekvalitní a komplikovaná legislativa (7,9 bodu z 10). Nejméně naopak rozvoj stavebnictví brzdí korupce a nedostatek privátních zakázek (obě shodně 3,8 bodu z 10).

„Českému stavebnictví se v roce 2018 bude dařit pravděpodobně lépe než v roce 2017. Očekávám, že hlavním problémem rozvoje bude nedostatek kvalifikovaných i méně kvalifikovaných pracovních sil. Klíčové také bude, jestli si soutěžící uvědomí, že není možné neustále snižovat nabídkovou cenu při neustálém růstu interních i externích nákladů. Protože předpokládáme v roce 2018 nárůst našich tržeb kopírující nárůst trhu, intenzivně se na tento trend připravujeme,“ říká Pavel Schlitter, obchodní ředitel, SITEL, spol. s.r.o.

Rychleji než výkon sektoru porostou tržby stavebních společností, které by se měly v roce 2018 v průměru navýšit o 5,1 procenta. Lépe se bude dařit firmám zaměřeným na pozemní výstavbu (růst 6,1 procenta) a malým a středním společnostem (růst 5,6 procenta). Pesimističtější jsou v předpovědích velké stavební firmy (růst 3,8 procenta) a společnosti zabývající se inženýrskými stavbami, které predikují růst svých tržeb dokonce jen na úrovni 3,0 procenta. V příštím roce by mělo podle předpovědí vývoje tržeb také dojít ke zpomalení a jejich další růst by měl v průměru dosáhnout hodnoty 4,1 procenta.

„Zákonitě se českému stavebnictví již musí dařit lépe. Po výkonech v pozemním a průmyslovém stavitelství poptávka nadále stoupá a již teď chybí kapacity. Pokud se podaří velkým veřejným investorům zadávat a začít stavět dopravní stavby, snad si konečně oddechnou i velké stavební firmy, získají určitou jistotu, že své kapacity zaměstnají, přežijí nesmyslnou cenovou válku, skončí období „přežívání“ a začne tvůrčí období. Přinese to své ovoce na všechny strany, především poroste kvalita. Dobrou a fungující, chce se mi říci moderní, infrastrukturu naše země jistě potřebuje. Snad se potom začnou i stavební kapacity v ČR zlepšovat – personálně, technicky i technologicky. Naše tržby porostou v řádu jednotek procent,“ tvrdí František Fryš, jednatel, SWIETELSKY stavební s.r.o. Opatrnější je v predikcích Robert Špott, výkonný ředitel, SYNER, s.r.o. „České stavebnictví posledních 7 let víceméně stagnuje. Rok 2018 nebude pro stavaře nijak výjimečný, očekávám mírný nárůst v pozemním stavitelství. Nám se tržby v roce 2018 zvýší, stejně jako loni se budeme pohybovat s obratem nad 4 mld. Kč.“

Stavební společnosti měly v době prováděného výzkumu, tedy v lednu a únoru 2018, nasmlouvané zakázky v průměru na 10 měsíců dopředu, což ve srovnání s obdobím minulého roku představuje zlepšení pro polovinu (53 procent) stavebních firem. Menší naplnění zásobníku práce oproti minulému roku avizuje jen desetina (11 procent) společností. Vytížení kapacit jednotlivých společností se pak aktuálně v průměru pohybuje na úrovni 88 procent. V pozemním sektoru přitom evidují ředitelé vytíženost na úrovni 92 procent. Největší rezervu dvacet jedna procent má naopak sektor inženýrského stavitelství.

Polovina (50 procent) ředitelů stavebních společností předpokládá, že situace, kdy ČR stále nemá vládu s důvěrou PS, bude mít na vývoj stavebnictví negativní dopad. Opačný názor pak má jen naprosté minimum (3 procenta) dotázaných. O propuknutí další krize v českém stavebnictví uvažují nejčastěji stavební firmy v souvislosti s roky 2020 a 2021 (v obou případech 30 procent), ještě později pak krize nadejde podle pětiny (22 procent) ředitelů. O tom, že krize vypukne v tomto nebo příštím roce, je přesvědčena zhruba desetina (7, respektive 11 procent) stavebních společností.

„Svým způsobem je krize již nyní, a to krize realizačních kapacit. Mnoho především subdodavatelských firem se v nedávné minulosti i díky mimořádně nízkým cenám ve veřejných zakázkách dostalo do takových potíží, že byly nuceny své podnikání buď omezit, úplně ukončit, nebo alespoň přestat podnikat v oblasti stavebnictví. V České republice se s růstem průmyslové produkce postavila řada nových výrobních hal a dělnické kapacity přešly z náročného prostředí externího stavebnictví do „tepla“ výrobního procesu v průmyslových halách. Vliv může mít i 850 tisíc lidí v exekuci, kteří se vyhýbají pracovat  „oficiálně“, tj. na stavbách našeho portfolia. Dělnické ruce na stavbách teď chybí. Kapacitní problém má i výroba stavebních hmot. Otázkou zůstane, zda dalším krizovým efektem nebude dočerpání a ukončení dotačních titulů z EU po roce 2020, které byly silně směrovány právě do infrastrukturální výstavby,“ rozebírá současnou situaci Tomáš Koranda, předseda představenstva, HOCHTIEF CZ a. s.  Podobný názor má Roman Kloubec, statutární ředitel, AZ Elektrostav, a.s. a  ELTRAF, a.s. „Velké problémy lze očekávat v okamžiku, kdy dojde ke snížení objemu dotací z Bruselu (nejen následkem Brexitu). Krize, podstatně závažnější, však probíhá z důvodu zvyšujícího se nedostatku pracovníků nejen s nižší kvalifikací, které lze částečně a dočasně řešit příchodem zahraničních „gastarbajtrů“, ale zejména kvalifikovaných (projektanti, konstruktéři, technici). Již více než 20 let trvá tendence, kdy je nedostatek absolventů technických a lékařských středních a vysokých škol. Významná část populace dává přednost snadnějšímu studiu a následně zaměstnání s odpovědností, kterou nelze srovnat s vysokou odpovědností projektantů, stavbyvedoucích, lékařů a zdravotních sester, přičemž finanční ohodnocení to zdaleka neodráží. Řešením je pouze souhrn zásadních a komplexních opatření, která nemůže zaštítit nikdo jiný než stát.“

Kvartální analýza českého stavebnictví Q1/2018 bude již brzy publikována na:
www.ceec.eu

tisková zpráva