do 17. 11. 2014
Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7
„Je nutno začít tvořit jinak: místo designu a estetiky se inspirovat hlubokými zákony přírody. Ponořit se do prostředí, do systému, z kterého jsme povstali.“
Martin Rajniš
Výstava představuje průřez tvorbou architekta Martina Rajniše a jeho ateliéru se zaměřením na posledních 12 let. Martin Rajniš se na mapu světové architektury zapsal významnými projekty, které spojuje myšlenka dlouhodobé udržitelnosti, ekologie a představa architektury jako nástroje pro rozvoj komunity-společnosti. Východiskem jeho tvorby je filozofie tzv. „přirozené architektury“.
Martin Rajniš vystudoval ČVUT a AVU a v sedmdesátých letech pracoval v SIALu, vedeném Karlem Hubáčkem. Spolu s J. Eislerem a M. Masákem jsou autory projektu pražského obchodního domu Máj na Národní třídě. Je spoluautorem pavilonu dějin dopravy na Expo 1986 ve Vancouveru. Po revoluci vedl se S. Fialou, J. Zimou a T. Prouzou D. A. Studio, jehož nejrozsáhlejším projektem byla výstavba nového centra na Smíchově.
V posledních dvou desetiletích se tvorba Martina Rajniše výrazně proměnila. Věnuje se menším stavbám postaveným z přírodních materiálů (dřevo, kámen, sklo), a snaží se najít takové cesty, které by s minimem prostředků a s velkou pokorou k existujícím stavbám i krajině sloužily co nejširší skupině uživatelů a znovu vrátily architektuře její klíčové postavení v lidské civilizaci, které, zdá se, je v současném světě značně ohroženo.
19. 5. 2014 Martin Rajniš převzal v Place du Trocadéro v Paříži prestižní ocenění „Global Award for Sustainable Architecture“, kterou od roku 2007 každoročně uděluje nadace Lokus za výjimečný přínos světové architektuře.
Výstava v Centru DOX představuje velkoformátové fotografie realizací, časosběrná videa nebo několikametrové architektonické modely, které byly poprvé představeny na Benátském bienále v roce 2010. Mezi prezentovanými realizacemi najdeme mimo jiné diskutovanou stavbu Poštovny na Sněžce z roku 2007 nebo několik – pro ateliér typických – dřevěných věží hráňové konstrukce sestavených vyskládáním prken (např. rozhlednu Báru u Chrudimi z roku 2009).











nádraží a okolí znám. Z výkresů bez jakéhokoliv kontextu, chybí sever, kde je řeka, nebo nějaká navazující ulice, nic, nic,nic.…
Izos podle mě řeší i tyhle věci docela dobře. Líbí se mi, že se nezaměřují jen na klasické zasklení, ale…
Investor si hlavně hlídá cenu. Dokud to nebude povinné, tak zvolí levnější variantu.
Palec nahoru za zachování a znovupoužití těch trámů.
Jak bych mohl sehnat právě tento díl, prosím? Je elektronická verze?