Výstava přibližuje práci loni zesnulého architekta Martina Roubíka

Byl členem známého norského studia Snohetta, spoluautorem Alexandrijské knihovny a spoluzakladatelem nadace pro architekturu ROM.

Praha 2. října (ČTK) – Galerie Jaroslava Fragnera připravila výstavu o práci architekta Martina Roubíka, který loni zemřel v necelých 60 letech. Velkou část života strávil v Norsku, kde byl také členem známého architektonického studia Snohetta. To postavilo mimo jiné novou Alexandrijskou knihovnu.

Výstava zároveň představuje současné profily tohoto ateliéru i nadace ROM a nakladatelství ARFO, které Martin Roubík v Oslu před více než 20 lety spoluzakládal.

Architekt Martin Roubík (1949 až 2008) se narodil v Praze, kde od roku 1968 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Po několika letech byl z politických důvodů zatčen, ze školy vyloučen a souzen. Poté emigroval do Norska, studoval na škole architektury v Oslu a také na Yokohama Design Research Institute.

Po absolutoriu nastoupil v Oslu do ateliéru Lund + Slaatto Arkitekter, v roce 1987 spoluzakládal nadaci pro architekturu ROM, zabývající se propagací architektury, kterou také několik let řídil. Stejná skupina stojí za vznikem ateliéru Snohetta, kde český architekt deset let figuroval jako partner. Spolu s krajanem Jiřím Havranem rovněž založil fotografické studio a později nakladatelství ARFO.

Se skupinu Snohetta Roubík překvapivě ve veliké konkurenci zvítězil v soutěži na Alexandrijskou knihovnu v Egyptě. Ateliér byl tehdy ještě poměrně málo známý. „Do soutěže přišlo přes 600 návrhů, náš tým byl tehdy velmi mladý, vedoucímu bylo 28 let, mě o sedm let více. Práce na knihovně byla průlomem naší kanceláře do světa,“ řekl Roubík při otevření knihovny v roce 2002 ČTK.

V roce 1999 se natrvalo vrátil do Prahy, kde provozoval architektonickou praxi s Reginou Loukotovou. Působil i jako pedagog – vedl ateliér na pražské Fakultě architektury ČVUT, přednášel také v cizině.

V posledních letech na sebe upozornil vysoce ceněným soutěžním návrhem na Velké egyptské muzeum v Gize a nedávno také svým veřejným angažmá, kdy zastupoval české i zahraniční architekty kritizující průběh soutěže o Národní knihovnu.

Snohetta je renomovaný norský architektonický ateliér, který proslul již krátce po svém vzniku v roce 1989 díky vítězství ve velké mezinárodní soutěži na budovu nové Alexandrijské knihovny.

Dnes má Snohetta v pobočkách v Oslu a New Yorku celkem více než stovku zaměstnanců, z velké části cizinců, a pracuje na zakázkách po celém světě. Kromě 20 let od svého založení mohl ateliér letos v květnu slavit také zisk Ceny Evropské unie za současnou architekturu – Mies van der Rohe Award 2009, jež byla udělena budově Norské národní opery a baletu v Oslu.

Markéta Horešovská rot