Výstava: SIAL – Sdružení inženýrů a architektů Liberec

20/1/2012–15/4/2012
Výstavní síň Masné krámy, Západočeská galerie v Plzni
Zahájení: 19/1/2012, 17:00 hodin 

Výstava v Plzni přibližuje legendární ateliér Sial a jeho tvorbu
Plzeň 19. ledna (ČTK) – Zásadní vliv i tvorbu legendárního ateliéru Sial neboli Sdružení architektů a inženýrů Liberec přibližuje nová výstava Západočeské galerie v Plzni. Stavby z jejich dílny, mezi něž patří kromě jiných vysílač na Ještědu, pražský obchodní dům Máj nebo obchodní dům Ještěd v Liberci, zaujímají významné místo v dějinách české i světové architektury. Impulzem pro uspořádání výstavy bylo úmrtí vůdčí osobnosti sdružení, architekta Karla Hubáčka, loni v listopadu. Expozice je přístupná v Masných krámech do 15. dubna.

"Návštěvníci uvidí 35 originálních plánů a 14 dobových i nových modelů staveb, mezi nimi ještědský vysílač, Českou boudu na Sněžce a další. Pětadvacet klíčových projektů dokumentujeme na 33 velkoformátových bannerech," řekl kurátor výstavy Jakub Potůček.

Nápad připravit dokumentaci o Sialu vznikl před třemi lety. Organizátoři se snaží využít doby, kdy je ještě možné zadokumentovat vzpomínky aktérů.

Zrod Sialu je spjat se společenským klimatem v 50. a 60. letech. "Nástup stalinismu v Československu v roce 1948 vedl ke zrušení soukromých ateliérů, architekti museli do státních projektových ústavů," řekl Potůček. V libereckém Stavoprojektu se tak zformovala skupina architektů a konstruktérů, která z něj před sovětskou invazí v srpnu 1968 odešla a do roku 1971 fungovala pod názvem Sial. Výjimečná byla například tím, že šlo o sdružení různých profesí, uvedl Potůček.

Do tvorby Sialu se promítá postmodernismus, environmentální tendence, snahy o první energeticky úsporné stavby a další progresivní přístupy. Vůdčími osobnostmi sdružení, které hledalo východiska architektonické tvorby v technických inovacích, byli vedle Hubáčka architekt Miroslav Masák a statici Zdeněk Patrman a Václav Voda.

Podle autora koncepce výstavy Rostislava Šváchy je zásadní přínos Sialu i v invenčním a svobodomyslném prostředí zaštiťovaným osobností Hubáčka. Právě v tomto prostředí se zrodilo klíčové dílo české architektury druhé poloviny 20. století – Hubáčkův a Patrmanův televizní vysílač s hotelem na Ještědu, který ještě před dokončením získal prestižní Perretovu cenu. Stavba vzbudila pozornost v zahraničí i mezi domácími mladými architekty, což vedlo v roce 1969 k založení Školky Sial pro talentované absolventy vysokých škol. Ateliér vedl Masák, v 60. až 80. letech jím prošla nejsilnější generace českých architektů. Řada z nich se po opuštění země prosadila v zahraničí.

Výstava v Plzni přibližuje i další osudy Sialu, stavby z jeho dílny i návrhy, které zůstaly jen na papíře. Součástí projektu je čtyřsetstránková publikace, která byla vyhlášena nejkrásnější českou knihou roku 2010 v kategorii odborná a vědecká literatura.

Galerie pořádá i komentované prohlídky, a to 14. února a 10. dubna.


Západočeská galerie o výstavě:
Výstavu zahájil ředitel Západočeské galerie v Plzni Mgr. Roman Musil. Úvodní slovo pronesl spoluzakladatel SIALu Prof. Ing. arch. Miroslav Masák, d. h. c. a autor výstavy Mgr. Jakub Potůček (Muzeum umění Olomouc).

Autor/autoři: Jakub Potůček, Miroslav Masák, Rostislav Švácha
Kurátor/kurátoři: Petr Jindra

Historie SIALu má kořeny v padesátých letech, kdy nástup stalinismu v Československu znamenal zrušení privátních architektonických ateliérů. Architekti museli přijmout zaměstnání ve Stavoprojektech – státních projektových ústavech, organizovaných podle jednotlivých regionů. V tom libereckém se už od konce padesátých let pomalu formovala skupina architektů a konstruktérů zapálených pro svou práci, kteří využili liberální poměry před sovětskou invazí v srpnu 1968, odešli ze Stavoprojektu a v letech 1968–1971 fungovali pod značkou Sial – Sdružení architektů a inženýrů Liberec. Vůdčími osobnostmi byli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák a statici Zdeněk Patrman a Václav Voda.

Zásadní přínos Sialu pro českou architekturu 20. století netkvěl jen ve zprostředkování tendencí, které se neslučovaly, nebo byly přímo v rozporu s oficiální doktrínou, nýbrž i ve vytvoření invenčního a svobodomyslného prostředí. Klíčovým dílem české architektury 2. poloviny 20. století se stal Hubáčkův a Patrmanův televizní vysílač s hotelem na Ještědu . Stavět se začalo v roce 1966, přičemž první návštěvník přišel až za sedm let, v roce 1973. Ještě před dokončením, v roce 1969, vysílač získal prestižní Perretovu cenou Mezinárodní unie architektů. Tu si však autoři z politických důvodů nemohli v Buenos Aires převzít.

Politický režim 70. a 80. let se snažil činnost Sialu rozvrátit, jeho členy donutil vrátit se do Stavoprojektu, zakázal jeho publicitu v domácím tisku. Architekti se však nevzdali, podařilo se jim probít k zakázkám v zahraničí, od roku 1980 se úspěšně zúčastňovali velkých architektonických soutěží na Západě. Díky tomu se Liberec stal se nejvýznamnějším centrem české architektonické tvorby.

Ostatně Sial, to není pouze akronym pro Sdružení inženýrů a architektů v Liberci, ale také dvojice zkratek ze samotného základu inženýrství: SI jakožto metrická soustava jednotek a Al jako Aluminium, neboli hliník, prvek vzhledem a vlastnostmi symbolizující hi-tech architekturu.

Jak připomíná historik architektury Rostislav Švácha, Sial de facto existoval jen od července 1968 do prosince 1971. Tehdy nový režim označení skupiny zakázal a sdružení ztratilo status samostatného podniku. Předtím (od konce 50. let) i poté bylo součástí stavebního molochu zvaného Stavoprojekt. Ale filozofie Sialu ani jeho členové nemohli být vymazáni. Sial žil dál a vlastně žije dodnes.

Úspěšná výstava byla poprvé uvedena v Muzeu umění Olomouc (3. 6. – 19. 9. 2010), a poté byla reprízována v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze (13. 4. – 22. 5. 2011) a v Galerii výtvarného umění v Chebu (7. 7. – 2. 10. 2011).

Výstavní panely mapující historii SIALu jsou doplněny dobovými i novými modely a originály kreseb a plánů.

PUBLIKACE
K výstavě byla vydána obsáhlá čtyřsetstránková monografie (nakladatelství Arbor vitae), kterou připravil autorský tým vedený renomovaným historikem architektury Rostislavem Šváchou. V řadě publikací o architektonickém ateliéru Sial představuje tato kniha zatím nejrozsáhlejší pokus o systematické podchycení této bezpochyby nejpozoruhodnější kapitoly historie české architektury 2. poloviny 20. století.
Publikace byla vyhlášena nejkrásnější českou knihou roku 2010 v kategorii odborná a vědecká literatura v soutěži vyhlašované Památníkem národního písemnictví.
Autor grafické podoby knihy Robert V. Novák se stal Grafickým designérem roku v rámci Cen Czech Grand Design za rok 2010 mimo jiné za grafickou úpravu publikace „Sial“.

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY
s autorem výstavy Mgr. Jakubem Potůčkem
14. února v 17 hodin
10. dubna v 17 hodin/i