Dřevěné sloupy vystavené požáru při teplotě 850 °C, originál studentské pece, v níž pokusy s ohněm probíhají, desítky fotografií hoření, nejmenší hasicí zařízení na světě a mnoho dalšího. Výstava, již připravili specialisté Fakulty stavební ČVUT v oblasti požární bezpečnosti staveb spolu s Katedrou ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT a Požární laboratoří UCEEB ČVUT, bude k vidění 18.–27. září 2023 v Atriu Fakulty stavební ČVUT v Praze. Představí veřejnosti artefakty z pokusů, fotografie a postery z experimentálního výzkumu chování požárů a požární bezpečnosti staveb. Výstava ukazuje unikátním způsobem sílu ohně v okamžiku, v němž ji nelze v reálném čase vidět. Využít lze přichystané komentované prohlídky.
Idea nafotit požární experimenty populární formou ve větším rozsahu a připravit výstavu vznikla náhodně. „Potřebovali jsme fotografie k odbornému článku o vývoji zuhelnatělé vrstvy dřevěných sloupů při přirozeném požáru. Fotograf dostal několik instrukcí, co potřebujeme zachytit, ale jinak měl ‚volnou ruku‘ při práci a záběry byly pouze na něm. Když jsme výsledné fotografie uviděli, byli jsme z nich jak my na fakultě, tak i další kolegové zabývající se požáry, nadšeni. Sami jsme nikdy nedokázali plameny takto fotograficky zachytit. Domluvili jsme se proto na focení dalších experimentů,“ říká Ing. Jakub Šejna z Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí, který se profesně věnuje výzkumu v oblasti hoření dřevěných konstrukcí a ochrany ocelových konstrukcí před účinky požáru a zároveň vznik celé výstavy inicioval. Fotografování experimentů nebylo snadné, dostat fotografa takto blízko k plamenům při požární zkoušce bylo velmi náročné. Dbát bylo třeba jak na průběh experimentu, tak na bezpečnost fotografa i celého týmu vědců. „Všichni, kdo vstupovali do blízkosti zkušební pece, byli plně oblečeni do zásahových hasičských obleků, bot, hasičské přilby a filtrační masky. Fotograf tyto věci nesměl sundat po celou dobu experimentu. Byli jsme také domluveni na signálech, aby věděl, kdyby hrozilo nějaké nebezpečí,“ uvádí Ing. Jakub Šejna.
Projekt byl náročný i z fotografického hlediska. „Od ohně jsem byl vzdálen v závislosti na intenzitě hoření. Nejmenší vzdálenost mohla být i jen jeden metr, ale u experimentu se sloupy v jeho nejintenzivnější fázi při cca 850 °C to mohlo být i pět metrů a musel jsem už fotit skrz ‚dveře‘ teleobjektivem,“ popisuje fotograf Jiří Ryszawy z Výpočetního a informačního centra ČVUT v Praze. „Fotograficky jsem se zároveň musel vypořádat s velmi kontrastním prostředím tmavé zkušební komory a zářícího ohně. Vše bylo nutné zvládat vzhledem k vystavení techniky žáru ohně velmi rychle a zároveň nepřekážet výzkumníkům při experimentu,“ dodává Jiří Ryszawy.
Výstava je tvořena fotografiemi zachycujícími celkem čtyři experimenty a ukázkou exponátů, jako je např. nejmenší hasicí zařízení na světě či vliv OSB obkladu na požární odolnost ocelových nosníků, a to vždy doplněné o pozůstatky z experimentů. Vystaveno bude kolem sto dvaceti fotografií. Ty přitom obsahují jak dokumentární pohled, tak i neobvyklý umělecký aspekt. „Pro odborníky je přínosem díky fotografiím detailně vidět šíření plamene po povrchu nebo rozsah a polohu uvolňování vodní páry ze dřeva. Požár lze studovat mnohem podrobněji. Zároveň je zde zachycena i obrovská síla ohně a okamžik, který nelze bez techniky v reálném čase pouhým okem vidět,“ říká prof. František Wald, vedoucí projektu a garant specializace Požární bezpečnost staveb na programu Stavební inženýrství na Fakultě stavební ČVUT. Návštěvníci uvidí fotograficky zachycený požár dřevěných sloupů, vývoj trhlin v dřevěném obkladu při požáru, požární zkoušku pro měření množství tepla uvolněného při požáru kočárku a manipulaci s rozžhaveným slínkovým minerálem, který je obsažen v cementu, při teplotě 1400 °C realizovanou ve speciálním obleku. „Záběry ukazují unikátním způsobem sílu ohně, u níž – když si ji člověk uvědomí – může být již pozdě,“ dodává Ing. Jakub Šejna.
Nejčastěji experimenty probíhají v Požární laboratoři UCEEB ČVUT v Buštěhradě, která disponuje speciální zkušební komorou pro zkoušení chování požárů v rohu, kde bývá požár nejintenzivnější, a malou numericky řízenou zkušební pecí pro zkoumání chování materiálů a konstrukcí s možnou maximální teplotou až 950 °C. Pro experimenty zaměřené na hoření složek betonu nad 1000 °C je využívána zkušební pec, která je přímo na Fakultě stavební ČVUT v laboratoři Experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT.
Podle slov prof. Františka Walda i Ing. Jakuba Šejny mají studenti o specializaci požární bezpečnost staveb zájem. „Jejich uplatnění v praxi je vysoké. V současnosti je v republice velký nedostatek autorizovaných inženýrů pro požární bezpečnost staveb a my usilujeme o výchovu nových dobrých odborníků. A v tom nám experimenty vydatně pomáhají,“ uvádí prof. František Wald z Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Více informací na www.fsv.cvut.cz
Tisková zpráva
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.