Využití bývalých ruských kasáren

(ČTK) – Někdejší pobyt sovětské armády v Česku připomíná i po 30 letech řada opuštěných budov. Část objektů po úpravách našla nové uplatnění jako byty, sklady či sociální ústavy. Z bývalého tajného skladu sovětské jaderné munice v Brdech je už sedm let atraktivní Atom muzeum. Jinde se ale využití často zchátralých vojenských areálů teprve hledá.
K lokalitám, které byly pobytem sovětských vojsk nejvíce zatížené, patří Ralsko na Českolipsku. Některé budovy stále stojí, jiné jsou v havarijním stavu a některé už se zřítily. Liberecký kraj, který v roce 2007 převzal část bývalého vojenského prostoru od státu, chystá demolici 17 objektů. Na projekt za 42 milionů korun chce získat dotaci.
O řešení situace usiluje i samotné město Ralsko. „Snažíme se investovat do revitalizace, situace se zlepšuje, ale na můj vkus pomalu,“ řekl ČTK starosta Miloslav Tůma (ANO). Největší překážkou pro další rozvoj je podle něj dopravní infrastruktura. „Když se sem snažíme dostat nějakého investora, tak první co ho zajímá, je dopravní napojení,“ posteskl si Tůma.

Velká základna ruských vojsk byla také v Milovicích na Nymbursku. V části bývalého vojenského prostoru je nyní rezervace velkých kopytníků. Se dvěma stády divokých koní ji obývají i zubři a pratuři.

Využití dalších pozemků v okolí Milovic je předmětem urbanistické a architektonické studie, kterou Středočeský kraj představí začátkem března na veletrhu investičních příležitostí ve francouzském Cannes. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) na konci minulého roku uvedla, že z pěti variant se jako nejlepší jeví postavit u Milovic město a zábavní park. (Více o projektu níže)

Problémem při revitalizaci někdejších vojenských objektů bývá nedostatek peněz. Příkladem je zchátralý objekt bývalé vojenské nemocnice v Jaroměři-Josefově na Náchodsku. Město by chtělo areál změnit v sociálně-zdravotnické zařízení, ve kterém by mohli najít pomoc lidé s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. „Je to ale zcela mimo naše finanční možnosti. Náklady odhadujeme na jednu miliardu až 1,5 miliardy korun,“ řekl ČTK starosta třináctitisícové Jaroměře.

Ve Vysokém Mýtě na Ústeckoorlicku se kasárna pocházející ještě z dob Rakouska-Uherska i novější budovy povedlo rozprodat. Část z nich si město ponechalo. Z kasáren tak vznikly byty, provozovny soukromých firem, fitcentrum, kanceláře či spolkový objekt. V jedné budově je základní škola.

Areály po ruských posádkách spíše chátrají, jeden naopak vzkvétá
Plzeň 23. února (ČTK) – Tři vojenské areály v Plzeňském kraji, v kterých působily po roce 1968 sovětské posádky, jsou využity naprosto odlišně. Zatímco budovy v Milířích na Tachovsku u hranic jsou na tom nyní lépe, tajný areál v Kopidle na Plzeňsku, kde vojenští specialisté modernizovali ruské rakety středního doletu, je zdevastovaný a nikdy nenašel využití. Z bývalého tajného skladu sovětské jaderné munice v Brdech je už sedm let atraktivní Atom muzeum.

Milířská kasárna přestavěl už v roce 1993 okresní úřad na ústav sociální péče pro mládež s kapacitou 65 dětí a dospělých do 40 let. Spravuje ho kraj a je většinou obsazený. „Teď je to markantně jiné proti tomu, jak to vypadalo v roce 1992,“ uvedla Zlata Tejmlová, starostka Milířů s 250 občany. V kasárnách bylo do stovky vojáků sovětské armády, v obci byl dále dům s 12 byty a dva dvojdomky. „Obec je odprodala a jsou krásně opravené. Bytovka je ve společném jmění vlastníků,“ řekla.
Podle Tejmlové místní tehdy do kasáren na kopci nesměli, byly obehnané vysokou zdí. „Vojáky málokdy pouštěli ven. Obec o nich téměř nevěděla a neobtěžovali. Vše bylo hrozně utajené. Velitele ale lidé občas potkali,“ uvedla. V Milířích byla ještě kasárna pohraniční stráže s hláskou, která obec přestavěla na 28 bytů.

Desetihektarový areál v Kopidle u Plas, který od obce koupil v roce 2008 za tři miliony tehdejší nájemce, je dnes podle starosty Jiřího Špirocha velkou černou skládkou. Majitel je v exekuci. „Je to k pláči. Jsou tam torza budov, padají stropy. Všechno železo – portálové jeřáby či radiátory – nájemci vyškubali a odvezli do šrotu,“ uvedl. Podle Špirocha měli velké plány, chtěli tam mít pilu a výrobu betonových prvků. „Zastupitelstvo bylo tehdy rádo, že se jim to podařilo prodat, i když to mělo podle znaleckého posudku hodnotu asi 15 milionů,“ řekl. Obávali se ekologických zátěží po působení Rusů.
Obec převzala jenom objekty. Pozemky jsou stále majetkem Vojenských lesů a statků. Vesnička tam chtěla mít původně hotel, ale nesehnala dotace. „Je to na zbourání. Jak tam vyškubali i ty železné nosníky, tak hromada věcí už spadla. Na spoustě míst už je porušený plot a kdyby tam na někoho něco padlo, byl by to velký průšvih,“ uvedl starosta obce se 150 obyvateli. Areál by mohly využít firmy, ale musely by ho získat i s pozemkem.

V bývalém skladu sovětské jaderné munice u Míšova na Plzeňsku funguje sedm let Atom muzeum, jímž už prošlo 15.000 návštěvníků, z toho polovina školáků. Muzeum historie jaderného zbrojení provozuje Nadace Železná opona, která má dva podzemní bunkry pronajaté od ministerstva obrany a do úprav a expozic už vložila miliony korun. Na čtyřech hektarech tam chce vybudovat vzdělávací centrum, a zachovat sklady jako evropský památník doby studené války. Česká armáda nemá od roku 1990, kdy asi 170 Sovětů 150hektarovou základnu opustilo, pro areál využití, ale stále ho stráží, což je nesmysl, řekl zakladatel nadace Václav Vítovec. Míšov, který měl kapacitu 160 hlavic na rakety, převzali Sověti 21. prosince 1968 a od té doby tam nikoho z Československa nepustili.
Zůstaly tam čtyři ubytovny a garáže. „Už jsou v tak dezolátním stavu, že by to zachránil jen buldozer. Nás to ale zas tolik netrápí, protože je to v lese,“ uvedl místostarosta Míšova Petr Hyťha. Záměry armády obec nezná. Aktivity Atom muzea vítá, protože vábí do oblasti turisty. Areál občas hlídá armáda. „Místní tam vůbec nechodí, občas vandalové. Je to za plotem, na houby chodíme okolo,“ dodal.

Místo bývalých kasáren sovětských vojáků v Krnově se staví byty
(ČTK) – Na místě bývalých kasáren sovětských vojáků v Krnově na Bruntálsku se staví nové bytové domy. Budou tam malometrážní byty pro seniory. První lidé by se do nich mohli stěhovat už letos. Postaveno má být ale i sedm domů s byty k prodeji či pronájmu. I další areály, kde ještě v roce 1990 platila pravidla sovětské armády, žijí novým životem. Ve Frenštátě pod Radhoštěm vznikla z kasáren nová čtvrť a podnikatelská zóna. Na místě velkého seřadiště parkují auta. V Bruntále se na místě ošetřovny staví hřiště, zjistila ČTK.

Volné pozemky po sovětských kasárnách krnovská radnice před lety prodala dvěma developerským společnostem. Společnost Mia Casa staví dva domy s šestačtyřiceti nájemními malometrážními byty. První senioři by se do nich mohli stěhovat na podzim.
Společnost TGA Development má v plánu postavit sedm bytových domů se 166 byty a jeden komerční objekt. Vše celkem za 250 milionů korun. „Čtyři bytové domy jsou před dokončením. Byty v nich nabízíme k prodeji,“ řekl ČTK projektový manažer Rostislav Koritar. Dodal, že letos v květnu by měla začít stavba dalších tří bytových domů s nájemními byty.
V krnovském vojenském areálu po odsunu vojáků a techniky zůstalo 12 budov. Některé, například tu, která sloužila jako věznice, čekala demolice. Další našly nové využití. Umístěn tam byl finanční úřad, pojišťovna, celní úřad, ordinace soukromého lékaře, opravna obuvi, sklad textilu, prodejna levných oděvů. V bývalém kulturním domě sovětské posádky zase vznikla prodejna potravin.

Frenštát pod Radhoštěm byl prvním městem, které se před 28 lety zbavilo sovětských okupantů. Už 26. února 1990 vyjel z Frenštátu, jako vůbec z prvního města ve východní Evropě, vlak se sovětskými tanky směrem na východ. Ve městě sídlili tankisté a protiraketová obrana. Celkem zde dočasný domov mělo okolo 2000 lidí. V rozlehlém areálu po odchodu sovětských vojsk vznikla nová čtvrť nazvaná Martinská. Areál funguje i jako podnikatelská zóna. Je tam i sportovní hala a do nových prostor se tam přestěhovalo gymnázium.

V Bruntále se většina vojenské infrastruktury nacházela v západní části města. Areál původních československých kasáren se rozrostl během pobytu sovětských vojsk o nové objekty, jako jsou sklady, přístřešky pro techniku, bytové domy a ubytovny, ošetřovna a další. „Nebytové prostory jsou dnes po revitalizaci a dekontaminaci z 90. let využívány většinou k drobnému podnikání,“ řekl mluvčí města Jiří Ondrášek.
Část bytů v první polovině 90. let přešla do soukromých rukou. Původní československé kasárny zůstaly městu, na přelomu tisíciletí byly rekonstruovány a dnes slouží zčásti k běžnému nájemnímu bydlení a zčásti k účelům charity – Slezská diakonie zde provozuje azylové bydlení. „Jeden z objektů zůstal bez využití a po celou dobu chátral. Jednalo se o budovu dřívější vojenské ošetřovny. Město ji nechalo nedávno zbourat a na jejím místě staví víceúčelové sportovní hřiště,“ doplnil.

Olomouc zatím nerozhodla o využití bývalých kasáren v Neředíně
(ČTK) – O využití rozlehlého areálu bývalých kasáren v Olomouci-Neředíně, kde dlouhá léta bylo zázemí vrtulníkové základny sovětské armády, není rozhodnuto ani po třech desítkách let po jejím odchodu. Radnice původně počítala s tím, že tam vybuduje podnikatelskou zónu, nyní však zvažuje i stavbu depa pro tramvaje a autobusy Dopravního podniku města Olomouce. ČTK to řekl primátorův náměstek Martin Major (ODS).
Podle územního plánu může na sedmi hektarech v areálu bývalých kasáren, které vlastní město, být lehká výroba s vysokou přidanou hodnotou. Zástupci města proto loni jednali na ministerstvu průmyslu a obchodu o možné dotaci na vybudování infrastruktury u těchto pozemků.
Mezitím ale město podle Majora začalo uvažovat o tom, že volná plocha by mohla být v budoucnu využita pro stavbu nového depa dopravního podniku. Tramvaje totiž nyní parkují ve staré vozovně v centru Olomouce. „Tyto pozemky (v Neředíně) jsou nyní jednou z lokalit, kde se prověřuje možnost budoucího umístění depa dopravního podniku. Takže jsou dvě varianty. Buď tam bude podnikatelská zóna, nebo depo,“ uvedl Major.
Otazníky zatím visí nad financováním případné stavby depa, která si vyžádá nejméně stovky milionů korun. Investici by město mohlo uvést v život pouze s pomocí dotací. O tom, jak bude plocha bývalých kasáren v Neředíně v budoucnu využita, by město podle Majora mohlo mít jasnější představu za několik měsíců.
Vybudování podnikatelské zóny v Neředíně by podle dřívějšího odhadu stálo několik desítek milionů korun, dotace MPO může pokrýt až 75 procent nákladů. Zhruba třetinu pozemků v areálu bývalých neředínských kasáren vlastní město, zbývající část parcel má soukromé majitele. Na pozemcích je třeba vybudovat infrastrukturu a silnice. Nový podnikatelský areál by investorům přišel vhod, jelikož tři městské průmyslové zóny jsou už obsazené.
Na letišti v Olomouci-Neředíně v letech 1968 až 1990 byla velká vrtulníková základna sovětské armády, na které bylo umístěno zhruba pět desítek vrtulníků včetně obřích transportních helikoptér. Sovětská armáda v Neředíně využívala 25 objektů, z nichž většina po jejím odsunu zůstala nevyužita a dlouhá léta chátrala.

Kraj zpracovává studii území u Milovic, představí ji v Cannes
(ČTK) – Středočeský kraj zpracovává urbanistickou a architektonickou studii budoucího využití pozemků po ruské armádě v bývalém vojenském prostoru u Milovic na Nymbursku. Představena má být na začátku března na světovém veletrhu investičních příležitostí MIPIM ve francouzském Cannes, řekla ČTK Helena Frintová z krajského úřadu.
Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) již na konci minulého roku uvedla, že kraj si nechal zpracovat analýzu, ze které vyšlo pět variant využití prostoru. Podle hejtmanky se jako nejlepší možnost jeví, postavit u Milovic město a zábavní park. Analýza zařadila mezi varianty i charterové letiště, logistické průmyslové centrum nebo rozvoj současného využití plochy, která je částečně užívána k chovu velkých kopytníku pomáhajících s návratem ohrožených druhů do krajiny.
Možnost výstavby letiště ale Jermanová odmítá. „Kraj nemá v úmyslu dělat charterové letiště. V Milovicích ani nikde jinde letiště nebude. A pokud bude, tak nebude v režii kraje,“ řekla již dříve.

Kraj se ale nejdříve musí vyrovnat se společností Mladá RP, která v bývalém vojenském prostoru bourala zchátralé objekty po sovětské armádě. Částku, kterou kraj firmě zaplatí za vyrovnání, měli v lednu schvalovat krajští zastupitelé, ale nestalo se tak.
Mladá RP měla areál původně využívat 40 let, za což zaplatila dopředu 25 milionů korun. Hejtmanství jí však v roce 2016 vypovědělo smlouvu kvůli nedodržení termínů pro demolice. Společnost ale tvrdila, že podmínky uzavřené smlouvy neporušila.
Kraj se s firmou nakonec dohodl na ukončení soudních sporů, aby pozemky mohl využívat, a vrátil Mladé RP peníze z nespotřebovaného nájemného. Další jednání se vedla o výši přiměřeného plnění za odvedené práce. Kraj se obrátil na znalce, který demoliční práce ocenil. K jeho propočtům si hejtmanství ještě dalo zpracovat další odborné posouzení. Vedení kraje na základě znaleckého posudku dospělo k částce 125 milionů korun, která se však opozici zdála příliš vysoká.
V části bývalého vojenského prostoru je nyní rezervace velkých kopytníků. Vznikla v roce 2015 na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. Se dvěma stády divokých koní ji obývají i zubři a zpětně šlechtění pratuři. Rezervace je podle ochránců přírody prvním místem na světě, kde spolu žijí všechny tři druhy původních velkých evropských kopytníků.
Na základně ve vojenském výcvikovém prostoru v Milovicích podle oficiálních údajů bylo 16.500 vojáků, 1500 civilních zaměstnanců a 10.000 rodinných příslušníků. Jednalo se tak o největší sovětskou posádku na českém území. Podle odhadů místních ale oficiální údaje sovětské armády neodpovídaly realitě a počet lidí na základně mohl být až několikanásobně vyšší.

Většina areálů po sovětské armádě v Pardubickém kraji je využitá
(ČTK) – Většinu vojenských areálů v Pardubickém kraji, kde před rokem 1989 sídlily sovětské posádky, využívají města a firmy. Některé také slouží české armádě nebo celníkům. Těch, které jsou ve špatném stavu a hledá se pro ně využití, je jen malá část.

V Klášterci nad Orlicí na Orlickoústecku „dočasně“ sídlil 585. dělostřelecký pluk a 258. protitankový oddíl. Rozsáhlý, původně československý armádní areál se po odchodu sovětské armády asi z poloviny vrátil státu, dnes ho využívá celní správa. Druhou část zahrnující několik objektů získala obec, dnes jsou ve špatném stavu, opravy by ale byly příliš nákladné. „V rozpočtu na to peníze nemáme, abychom mohli žádat o dotaci, museli bychom mít zpracovaný projekt, což by také něco stálo. Časem možná budeme muset budovy zbourat, ale i to je drahé,“ řekla ČTK starostka Lenka Ševčíková.

Nevyužívaný je stále také zámek ve Zdechovicích na Pardubicku, kde byl umístěn 152. ženijní prapor sovětské armády. Obec se jej sice snaží alespoň udržovat, přesto se stropy v několika místnostech propadly. „Letos chceme čtyři z pěti stropů doplnit a později pokračovat,“ řekl ČTK starosta Radomír Stříška. Zdechovice si již před lety nechaly zpracovat studii na využití zámku pro bydlení, pro přestavbu se zatím nerozhodly. Stavební povolení ale získaly na opravu sousedního bývalého zámeckého pivovaru a lihovaru, kde má vzniknout společenský sál se zázemím. Práce by měly začít příští rok i bez dotace. Upravená je také zámecká zahrada, v níž se konají různé akce.

Nový účel získaly budovy největší posádky v regionu ve Vysokém Mýtě, kde pobývalo kolem 6000 vojáků. Historická kasárna ještě z dob Rakouska-Uherska i novější budovy se povedlo rozprodat, část si město ponechalo. Z kasáren tak vznikly byty, provozovny soukromých firem, fitcentrum, kanceláře či spolkový objekt, v jedné budově je základní škola.

V dobrém stavu jsou i domy v Lázních Bohdaneč na Pardubicku, které v minulosti zabral 233. radiotechnický pluk a 282. protiletadlový raketový pluk. Část patří české armádě, stará dragounská kasárna slouží jako městské byty, ze štábu vznikla škola.

V regionu byly umístěny i další posádky s více než 12.000 sovětskými vojáky. V České Třebové byl 333. motostřelecký pluk, veškeré pozemky a budovy stát převedl městu, které tam zřídilo průmyslovou zónu. Kasárna pronajalo či prodalo soukromým firmám. V Červené Vodě sídlil 716. protiletadlový raketový pluk, město po něm „zdědilo“ několik později zrekonstruovaných bytových domů a objektů. Sověti zabrali i muniční sklad v Květné u Poličky, ten nyní patří české armádě.

Stopy po sovětské armádě v gymnáziu v Krupce pomalu mizí
(ČTK) – Následky působení sovětské armády v jednom z nejstarších gymnázií v Česku se v Krupce po třiceti letech podařilo téměř odstranit. Do oprav investovalo litoměřické biskupství desítky milionů korun. Zpustošený zůstává v areálu bývalé jezuitské koleje objekt špitálu. V sousedství stojí chátrající jídelna vojáků.
Historie gymnázia v sousedství baziliky Panny Marie Bolestné, která je národní kulturní památkou, sahá do roku 1679. V roce 1939 zde byla zřízena německá policejní škola. Po nějaký čas budova sloužila jako internační tábor pro řádové sestry. Poté objekt využívala nejdříve československá a od roku 1968 sovětská armáda.
Poslední voják opustil Krupku v roce 1991 krátce po výbuchu tanku, při kterém zemřelo 18 příslušníků armády. Výuka gymnazistů začala v září 1993, o dva roky později se uvolnilo místo pro základní školu a následně i pro mateřskou školu. „Dnes tu máme i školní klub, středisko mládeže, pořádáme kroužky pro děti i kurzy pro dospělé,“ řekla ČTK ředitelka organizace Jana Pucharová. Dohromady se v barokních prostorách rozsáhlého objektu pohybuje okolo 540 dětí.

Sovětská armáda po sobě zanechala trosky, hromady suti, rozbitá okna, chyběly radiátory, vytrhaná byla elektřina. „Naštěstí páter Josef Cukr se dokázal s vojáky domluvit a devastaci se vyhnula bazilika. Přežila i školní kaple, ve které byl muniční sklad,“ uvedla Pucharová.
Opravit zbývá školní výdejnu a prostory pro školní knihovnu ve čtvrtém patře. „Mám velikou radost, že se nám podařilo školu nejen opravit, ale i dobře zabydlet a přizpůsobit věku dětí,“ uvedla ředitelka. Malůvky mladých vojáků nahradily kresby studentů. Z hromad nepořádku po armádě školník zachránil pár kousků jako jsou holinky, plakát v ruštině, části technického vybavení.
Opraveny jsou vnitřní prostory školy, fasáda budovy, střecha. „Samozřejmě, že dodnes jsou na objektu patrné stopy po letech devastace za socialistického režimu. Mě se nejvíc zobrazuje pohled na vyasfaltovaný a dnes již notně zarostlý dvůr jezuitské rezidence, kde býval tzv. buzerplac a který činí notné potíže vzhledem k hydrologické situaci stěn objektu,“ řekl ČTK Dominik Faustus z litoměřické diecéze.

Ruiny, které zůstaly po sovětské armádě, z Ralska pomalu mizí
(ČTK) – Pobyt sovětské armády v bývalém Vojenském prostoru Ralsko připomíná i po 30 letech řada ruin. Pomalu ale mizí. Jen Liberecký kraj už do jejich demolic investoval 37 milionů korun a další plánuje. ČTK to řekla náměstkyně hejtmana Jitka Volfová. Liberecký kraj převzal část prostoru od státu v roce 2007 se zhruba 170 objekty. Část stále stojí, jiné jsou v havarijním stavu a některé už se zřítily. Kraj dal zbourat zhruba 40 objektů a demolici dalších 17 chystá. Na projekt za 42 milionů korun chce získat dotaci.
Prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních využívala sovětská armáda od roku 1968. K vojenským účelům ale sloužil už v první polovině minulého století, nejprve německé a pak české armádě. Sovětskou okupaci ukončila až dohoda o odsunu sovětských vojsk podepsaná 26. února 1990. Poslední vojenský transport z Českolipska ale odjel až 30. května 1991. Ralsko pak jako obec vzniklo se zrušením vojenského újezdu v roce 1992, od roku 2006 je městem. Oblast patří v zemi k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětských vojsk, sanace území stála přes půl miliardy korun.
Po Praze, Brně a Ostravě je Ralsko co do rozlohy čtvrtým největším městem v České republice. Na ploše 170 kilometrů čtverečních dnes žije v devíti osadách přes 2100 obyvatel, téměř čtyřikrát víc než před 30 lety. „Největší slabinou Ralska je stále dopravní infrastruktura, komunikace jsou ve špatném stavu. Když se sem snažíme dostat nějakého investora, tak první co ho zajímá, je dopravní napojení,“ řekl ČTK starosta Miloslav Tůma (ANO). Firem přesto ve městě přibývá, nezaměstnanost na konci ledna klesla na 2,7 procenta. „Je to ale hlavně díky mladoboleslavské Škodovce,“ dodal.

„Snažíme se investovat do revitalizace, situace se zlepšuje, ale na můj vkus pomalu,“
řekl starosta. Před dvěma lety vybudovali v Ralsku novou mateřskou školu. Město připravuje i rekonstrukci budovy bývalé sovětské školy, zchátralý objekt chce proměnit v komunitní dům. Prostor by měl sloužit pro společenské a občanské aktivity, zázemí by v něm měli podle Tůmy najít i sociální služby, hasiči nebo městská policie. Počítá se i s ordinací lékaře, který dnes v Ralsku chybí.

Území Ralska má navzdory působení armády velký turistický potenciál – nedotčenou přírodu s řadou přírodních památek. K těm nejvýznamnějším patří Vranovské skály s Juliinou vyhlídkou, Skalní divadlo s monumentální Skalní branou, vrch Stohánek se zbytky hradu, jsou tu přírodní rezervace Břehyně-Pecopala nebo Hradčanské rybníky s rašeliništi. Centrální část – Kuřívody, založil Přemysl Otakar II. jako královské město na území bezdězského panství. Osídlení tam však bylo už v mladší době kamenné. V prostoru vznikl Geopark Ralsko, kterému se daří do krajiny lákat turisty.



Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*