Witherford Watson Mann Architects: renovace zámku Astley, Warwickshire, UK

Rod Astley vlastnil panství od 12. do 15. století, pak se jeho majitelé střídali a s nimi i osudy a vzhled zámku; mj. byl v 15. a 16. století v majetku postupně tří královen. Více než dvě stě let (do roku 1902) zámek vlastnila rodina Newdigatů.
Zámek Astley byl typický opevněný venkovský dům (manor), proměňovaný během staletí podle potřeb majitelů. V šedesátých letech minulého století byl přeměněn na hotel. V roce 1978 vyhořel, byl opuštěn a chátral. Pro ty, kdo o něm věděli, se stal oblíbenou ruinou pro konání různých improvizovaných akcí.

Landmark Trust – dobročiná organizace pro ochranu a konzervaci staveb – přišla s návrhem na rekonstrukci stavby. Trust vyhlásil soutěž a vyzval architekty, aby předložili své ideje na renovaci rezidence a k ní náležejících památek: vodní příkop, vstupní bránu, zbytky vnějších hradeb, jezero, kapli a zbytky půvabných alžbětinských zahrad. K realizaci projektu byli vybráni londýnští architekti Witherford Watson Mann. Návrh řešil zásadní otázky týkající se renovace, zejména s ohledem na rozsah projektu: jaký má být vztah mezi starým a novým a jak může nová konstrukce posílit hroutící se starou stavbu?

Cílem strategie návrhu bylo znovu osídlit starou rezidenci, obnovit prostory tak, jak byly historicky užívány, a zachovat co nejvíce z původní atmosféry prostoru. Pro nové konstrukce byla vybrána cihla, protože se ideově hodí k prvotní stavbě, ale zachovává si zřejmou vizuální odlišnost. Cihla také umožnila vytvořit nové konstrukčníi přechody do starého zdiva, které vyrovnávají nerovnosti spojů vzniklé v polorozpadlých zdech. Při přípravě na vložení nových materiálů postupovali stavaři při odkrývání místa ruku v ruce s archeology. Velké betonové překlady a další větší konstrukční prvky musely být přenášeny jeřábem přes vodní příkop, což také komplikovalo proces výstavby. K zesílení stávajících stěn byly použity chemické kotvy CINTEC.

vstupní podlaží

patro