Snižování energetické náročnosti staveb je technicky uspokojivě vyřešeno mnoha způsoby. Problémem energeticky úsporné architektury tedy rozhodně není otázka „jak“, ale „za kolik“. Respektive za jakou cenu je možné dosáhnout zlepšení energetické bilance stavby v reálných podmínkách současné stavební výroby. A kdy to ještě má smysl, případně pro koho?
Přestože ceny energií pravidelně každým rokem rostou, pohybuje se ekonomická návratnost zateplovacích systémů a dalších úsporných opatření většinou až v řádu desítek let. Zejména v případě institucionálních developerů a krátkodobých nemovitostních investic je tedy zvýšená cena za „energetickou kvalitu“ stavby téměř kontraproduktivní. Trochu lepší je snad situace v oblasti administrativních a komerčních staveb, kde jsou provozní náklady již dnes jedním z klíčových parametrů nemovitosti. V oblasti rezidenčních staveb jsou ale díky vysoké tržní poptávce po novém bydlení hlavním motivem energeticky úsporných opatření spíše požadavky norem, než tržní tlak ze strany zákazníků. Situace se v tomto směru sice neustále zlepšuje, většina zákazníků se ale spokojí s konstatováním, že stavba je zděná a má nějaké zateplení. O úrovni mikroklimatu většinou ticho. Masově uplatnitelným energeticky úsporným řešením je tedy v současné době pouze takové, které dokáže zvýšit kvalitu stavby bez zvýšení investičních nákladů. Jedním z příkladů je tepelně izolační obvodová stěny z tvárnic YTONG LAMBDA, kterou v letošním uvádí na trh společnost Xella CZ.
Reálné hodnoty
Tato novinka v sortimentu značky YTONG umožňuje dosažení nadstandardních tepelně izolačních vlastností u tradičních jednovrstvých zděných stěn i bez dodatečného zateplení. Jde o novou třídu bílého pórobetonu P2-350 se sníženou objemovou hmotností a vylepšenou tepelnou izolací. Tvárnice YTONG LAMBDA dosahují koeficientu tepelné vodivosti ×? = 0,085 W/mK, což se blíží spíše parametrům tepelných izolací, než vlastnostem nosných zdicích prvků. Díky tomu dosahují neomítnuté obvodové stěny tloušťky 375 mm v reálných podmínkách součinitele prostupu tepla U = 0,26 W/m2K (R = 3,71 m2K/W). Důležité je, že se nejedná o laboratorní hodnoty změřené na ideálním vzorku pórobetonu, ale o hodnoty dosahované skutečnou stěnou při normové objemové vlhkosti u=4,5 % a se započtením tepelných mostů v podobě maltových styků a spár mezi jednotlivými tvárnicemi. (Pouhé porovnání údajů různých výrobků je vždy problematické, protože každý materiál udává izolační schopnosti při různých okrajových podmínkách, které většinou neodpovídají reálným podmínkám.)
Při porovnání se stavební normou ČSN 730 540 zjistíme, že hodnata Ustěny= 0,26 W/m2K překračuje u stěny YTONG LAMBDA tloušťky 375 mm závazné požadavky normy (U=0,38 W/m2K) o více než 30 %. Stěna dosahuje dokonce srovnatelných vlastností jako 30 cm silné voštinové keramické zdivo opatřené 10 cm silným zateplovacím systémem.
Provozní úspory a běžná cena
Při použití stěn YTONG LAMBDA lze dosáhnout značných energetických úspor i bez zvýšené investice do nákladných zateplovacích systémů. Celková cena realizovaného obvodového pláště nepřevýší investice do stěn z běžných zdicích prvků, které mají parametry na hranici zmiňované normy. Přispívá k tomu příznivá cena materiálu YTONG LAMBDA, nízká tloušťka stěn a také bezkonkurenční produktivita práce a z ní vyplývající levná realizace.
Klíčovou roli zde hraje také standardní kvalita provedení stěn. Díky maximální přesnosti tvárnic YTONG a jejich snadnému tvarovému opracování nedochází v podmínkách běžné stavby u pórobetonu k citelnému oslabení izolační schopnosti stěn díky technologické nekázni řemeslníků. I složité detaily lze poměrně snadno a rychle provést z tepelněizolačního pórobetonu, který má shodné vlastnosti ve všech směrech. Nedochází k tradičním problémům se záměnou orientace jednotlivých zdicích prvků a použitých přířezků ani k odstrašujícímu dozdívání stěn nesourodou směsí úlomků cihel a malty. Znatelné úspory vznikají na stavbě také díky nízké hmotnosti materiálu a jednoduché manipulaci i dopravě. Podobně se v celkovém rozpočtu projeví i nižší spotřeba materiálu a vyšší produktivita práce při aplikaci povrchových úprav na zcela přesné a rovné stěny nebo jednoduché a přesné vedení technických rozvodů. Obvodové stěny pro energeticky úsporné stavby lze tedy s jistotou realizovat bez zvýšených investičních nákladů a dokonce v menších tloušťkách než u domů nehospodárných.
Úspora za otopný systém
Snížením energetické bilance domu je možné dosáhnout také investičních úspor při realizaci otopného systému. Nižší spotřeba umožní často instalaci otopné soustavy s menším výkonem. Úspory na dimenzi topného zdroje a otopných těles mohou u běžného rodinného domu dosáhnout i desítek tisíc korun.
Nižší nároky domu na výkon otopné soustavy umožní také využití některých moderních otopných systémů, které nejsou u běžných domů s vysokou spotřebou vhodné. Jedná se například o využití řízeného větrání s rekuperací tepla, teplovzdušného vytápění nebo o různé formy nízkoteplotních otopných systémů s malým výkonem.
Snížení spotřeby domu může u RD ovlivnit také úvahy o využití topného média. Při snížení spotřeby může investor často dospět k závěru, že ušetří za přípojku plynu do svého domu, protože tepelné ztráty úsporného domu jednoduše pokryje třeba elektrickými přímoty. Řešení je potřeba vždy posoudit individuálně a v delším časovém horizontu. Snížená spotřeba energie může ale jednoznačně přinést znatelné úspory také u technologie vytápění.
Cenná užitná plocha
Snížením tloušťky obvodových stěn na 375 mm dochází proti běžných zděných stěnám (450 — 500 mm) nebo vícevrstvých konstrukcím k podstatně efektivnějšímu využití obestavěného prostoru stavby. Respektive k citelnému zisku vnitřního podlahové plochy při stejné zastavěné ploše a stejném obestavěném prostoru. Pokud tuto úsporu přepočteme na tržní ceny užitné plochy obytných staveb, dojdeme k velmi zajímavým částkám. Ty se mohou projevit ve snížení prodejní ceny developersky realizované rezidenční stavby nebo ve zvýšení zisku developera. Konkrétní úspora užitné plochy je vyčíslena v tabulce 1. na příkladu RD s odlišnou architekturou a velikostí a u 2 náhodně vybraných bytových domů. Tabulka ukazuje úsporu proti stěně silné 480 mm při použití omítnutých stěn YTONG LAMBDA tloušťky 375 mm a stěn z tvárnic YTONG LAMBDA tloušťky 300 mm. Při zajištění statiky stavby například u skeletových bytových domů totiž i stěny YTONG LAMBDA 300 mm (U = 0,32 W/m2K) s dostatečnou rezervou splní požadavky na obvodové pláště bytových staveb. Investiční úspory u této obvodové stěny i úspora zastavěné plochy jsou pochopitelně ještě výrazně vyšší.
YTONG LAMBDA pro lepší klima
Obvodové izolační tvárnice YTONG LAMBDA si zachovávají garantovanou pevnost v tlaku min. 2 MPa (stejně jako u pórobetonu P2-400), nehořlavost a vysokou požární odolnost i srovnatelné akustické parametry. Díky hygienické a zdravotní nezávadnosti i schopnosti přirozeně regulovat vlhkost vzduchu v interiéru je YTONG LAMBDA ideálním stavebním materiálem pro moderní stavby s vysokými požadavky na kvalitu mikroklimatu v interiéru. Popsané investiční úspory při jeho použití v projektu je možné efektivně vynaložit například na zlepšení izolačních vlastností okenních výplní nebo na pořízení zdravotně i energeticky výhodného systému řízeného větrání staveb. YTONG LAMBDA tedy může být jak příčinou příznivé ekonomiky stavby tak důvodem zvýšené kvality vnitřního prostředí.
Autor: (md)
Ztráty obvodovými stěnami konkrétní stavby při použití různých materiálů
|
||||
|
|
|
|
|
popis RD
|
RD bungalov
|
|||
podlahová plocha
|
113 m2
|
|||
vytápěný prostor
|
325 m3
|
|||
tvarová charakteristika A/V
|
1,19
|
|||
celková tepelná ztráta prostupem Qp *
|
4,19 kW
|
|||
tepelná ztráta obvodovými stěnami Qp1 *
|
0,92 kW
|
|||
plocha zasklení a podíl z celkových fasád
|
25 m2
|
15,6%
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Obvodové neprůsvitné konstrukce"
|
ztráta stěnami
|
roční potřeba tepla na pokrytí ztrát stěnami
|
||
QC (kW)
|
QVYT,r (kWh/rok)
|
|||
Dle požadavku normy **
|
U = 0,38
|
100%
|
1,85
|
4200
|
pálená stěna 40 P + D
|
U = 0,35
|
92%
|
1,70
|
4200
|
pálená stěna 44 P + D
|
U = 0,33
|
87%
|
1,60
|
3641
|
YTONG P2-400 300 mm
|
U = 0,35
|
92%
|
1,70
|
3862
|
YTONG P2-400 375 mm
|
U = 0,29
|
76%
|
1,41
|
3200
|
YTONG LAMBDA 300 mm
|
U = 0,31
|
81%
|
1,51
|
3420
|
Dle doporučení normy ***
|
U = 0,25
|
66%
|
1,22
|
2758
|
pálená stěna 30 P + D + EPS 10 cm
|
U = 0,26
|
68%
|
1,26
|
2869
|
YTONG LAMBDA 375 mm
|
U = 0,26
|
68%
|
1,26
|
2869
|
YTONG LAMBDA 500 mm ****
|
U = 0,19
|
50%
|
0,92
|
2096
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
* při použití stěn YTONG LAMBDA tl. 500 mm
|
|
|
|
|
** hodnoty závazné dle ČSN 730 540-2 pro masivní stavby
|
|
|
||
*** hodnoty doporučené dle ČSN 730 540-2 pro NED s masivními konstrukcemi
|
||||
**** vyrábí se pouze na zakázku
|
|
|
|
|
" počítány jednoduché omítky u všech stěn
|
|
|
|
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…