Společně se zástupci městské části jsme si proto na začátku stanovili základní teze zadání. Funkčnost, pravdivost, variabilita, udržitelnost, respekt k okolí, kvalita vnitřního prostředí a edukativnost se staly hlavními tématy, která jsme dále hnětli, abychom získali vyvážený výsledek.
Přirozenému usazení do okolí pomáháme zapuštěním nízké hmoty do svahu. Vztah s okolní obytnou zástavbou navazujeme rytmizací fasád a použitím dřeva na hlavním průčelí. Jeho klidná plocha ožívá při provozu, kdy tep otvírání a zavírání jednotlivých modulů dává stavbě jedinečnou dynamiku.
Prostorová modulární pavučina prefabrikovaného betonového skeletu naplňuje maximální míru variability a dovoluje nám svobodně umístit dva provozy s rozdílnými nároky. Zároveň umožňuje pružně reagovat na budoucí změny požadavků.
Větší technická část obsahuje garáže pro vozidla údržby, autodílnu, sklad materiálu a krytou deponii. Menší část pro posádku má výrazně odlišné nároky na velikost místností, prosvětlení, akustiku, vnitřní teplotu i výraz. Proto jsme ji koncipovali jako nezávislou vloženou krabičku z lehké montované ocelové konstrukce v pasivním tepelném standardu. Ukrývá v sobě šatny se zázemím, dílnu, kancelář, teplé sklady a společenskou místnost, která slouží i při nočních směnách sněhové pohotovosti. Lehkou konstrukci jsme využili i pro samostatný objem bytu správce ve druhém podlaží, který je i rezervou do budoucna a je možné ho rozšířit nad sousední moduly.
Zásadní roli ve fungování domu hraje prostorové nic – vstupní atrium. Slouží jako propojka s ulicí, hlavní vstup a komunikační uzel, jehož míru otevřenosti lze nastavit velkými otočnými žábrami. Jeho plášť ze skleněných tvarovek prosvětluje interiér jemným rozptýleným světlem. Je to polosoukromé místo setkávání, kde prší, roste tráva a pěstují se rajčata.
Použití přiznaných konstrukcí a pohledových materiálů bez dalších krycích vrstev podtrhuje celkovou autentickou výpověď.
Objekt má sloužit jako vzorová realizace a inspirace pro veřejnost. Veřejná stavba by měla jít příkladem v oblastech udržitelnosti, práce s obnovitelnými energiemi, standardu vnitřního prostředí i použitých materiálů.
Díky zapuštění do terénu si nevytápěná technická část udržuje stabilní teplotu a nepromrzá. Vytápěná část je zateplena v pasivním standardu, zdrojem vytápění je tepelné čerpadlo. Fotovoltaická elektrárna s bateriovým úložištěm zajišťuje provoz domu i vybavení údržby. Dešťová voda je akumulována a znovu využívána pro provoz údržby a zálivku. Zelené střechy zlepšují mikroklima, zadržují vodu a zjemňují stavbu. Všechny vnitřní prostory jsou osvětleny přirozeným denním světlem a všechny pobytové plochy mají vysoký standard vnitřní akustiky.
Materiály
Beton – sloupy, vazníky, stropy, podlahy
Ocel – schodiště, rošty, dveře
Tvarované sklo – stěna atrium
Dřevo – vrata, nábytek
Autorská zpráva
Foto: Alex Shoots Buildings
Studio: PROGRES architekti
Autor: Jan Kalivoda, Vojtěch Kaas
Projekční tým: Michal Svoboda, Tereza Soubustová
Umístění projektu: ul. Květová, Praha – Lysolaje
Rok projektu: 2019/2020
Rok dokončení: 2022
Zastavěná plocha: 437 m²
Rozměry: 31 x 10 m
Klient: Městská část Praha – Lysolaje
Studio: PROGRES architekti
Autor: Jan Kalivoda, Vojtěch Kaas
Projekční tým: Michal Svoboda, Tereza Soubustová
Umístění projektu: ul. Květová, Praha – Lysolaje
Rok projektu: 2019/2020
Rok dokončení: 2022
Zastavěná plocha: 437 m²
Rozměry: 31 x 10 m
Klient: Městská část Praha – Lysolaje
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,
Nějak tomu nerozumím. V článku se píše o fasádním stínícím prvku, ale fotky a část textu je o vnitřní stěně.…
co na to říci - na Mercerově stupnici kvality měst se na prvých třech místech obvykle střídají Vídeň, Curich a…