Zásady rozvoje Prahy asi některou zeleň před zastavěním neuchrání

Veřejnost může ještě do 6. dubna zaslat k ZÚR připomínky.

Některým zeleným plochám v Praze, které mají být chráněny připravovanými Zásadami územního rozvoje (ZÚR), hrozí zastavění. Ze zásad, ke kterým se mohla vyjádřit veřejnost, by měl vycházet nový územní plán. Podle Martina Říhy z útvaru rozvoje města je ale možné, že limity a omezení stanovené v zásadách se v plánu neodrazí. Jako příklad uvedl Říha problém s územím takzvaného Trojmezí, kde ZÚR počítají se zelení, městské části ale nyní usilují o to, aby se tam mohlo stavět.

Veřejnost může ještě do 6. dubna zaslat k ZÚR připomínky, dosud jich město údajně obdrželo kolem 4000.

Zásady územního rozvoje jsou dokumentem, který plánuje rozvoj na území metropole. Popisují, jak by měla Praha v budoucnu vypadat. Předpokládají například, že centrum města, které nyní kromě památkové rezervace zahrnuje také části Vinohrad, Karlína a Smíchova, se rozšíří na Pankrác a lokality Bubny – Zátory, kde se plánuje rozsáhlá přestavba bývalého nádraží. Vymezují rovněž rozvojové plochy zeleně a transformační plochy, které tvoří bývalé průmyslové areály vhodné k přeměně. Magistrát také nově definuje veřejně prospěšné stavby, do kterých zahrnuje mimo jiné budování pražského okruhu, metra D a prodloužení metra A. Stanovuje také zelené plochy, které není možné zastavět.

Dokument rovněž odhaduje, jak se bude vyvíjet počet obyvatel metropole. K roku 2020 by mohlo v hlavním městě žít až 1,3 milionu lidí, dalších asi 350 000 by tam mohlo dlouhodobě pobývat (lidé bez trvalého bydliště) a navíc kolem 200 000 lidí by denně do Prahy dojíždělo.

„Na jednu stranu jsme si naplánovali, jak by se město mělo rozvíjet relativně harmonicky a v rovnováze. Na druhou stranu, když teď projednáváme koncept územního plánu s městskými částmi, tak jsme konfrontováni s dalšími a dalšími požadavky na odchylky od toho, co jsme si v zásadách stanovili. A to i přesto, že jsme zásady předtím s městskými částmi projednali,“ řekl novinářům při dnešním veřejném posuzování ZÚR Říha. Pokud by podle něj metropole vyhověla požadavkům jednotlivých radnic, mohl by se zvýšit počet obyvatel až ke dvěma milionům.

Městské části jsou podle Říhy vystaveny obrovskému tlaku developerů a majitelů pozemků, kteří chtějí své pozemky zhodnotit a přeměnit je například ze zemědělské půdy na stavební parcely. „Nejsem si jistý, že dokážou tento tlak ustát,“ poznamenal.

Jako příklad se zmínil o lokalitě takzvaného Trojmezí mezi Prahou 10, 11 a 15. „My ho máme jako zelené, jen s malinkou nízkopodlažní dostavbou u sídliště Košík. Ale všechny tři městské části ho chtějí v podstatě zastavět,“ uvedl Říha.

Na veřejné projednání zásad včera přišlo více než sto lidí, mnozí z nich už své připomínky městu zaslali. Například Michal Křivohlávek z iniciativy Automat navrhl, aby Praha v dokumentu počítala se zklidněním magistrály nebo zlepšením podmínek pro chodce. Navrhuje rovněž, aby metropole zastavila přípravu severovýchodní části městského okruhu a raději investovala do podpory veřejné dopravy.

Zdroj: Zpráva ČTK 2.4.2009