Zastupitelé Brna rozhodli, chtějí nádraží u řeky

(ČTK) – Brněnští zastupitelé chtějí nové vlakové nádraží v odsunuté poloze. Dne 27. února 2018 pro něj hlasovalo 31 zastupitelů z 42 přítomných. Proti byli čtyři zastupitelé, zdrželo se jich sedm. Ve schváleném usnesení požadují po státu, aby se současně začala stavět převážně podzemní dvojkolejná železnice spojující sever a jih města přes nové nádraží. Z usnesení vyplývá, že město nepočítá se stavbou Nové městské třídy, s níž pracovala studie proveditelnosti. Konečné rozhodnutí o brněnském nádraží a komplexní modernizaci železničního uzlu má v květnu učinit vláda.

Vedení města argumentuje ve svém rozhodnutí tím, že odsunuté nádraží je připravené ke stavbě více než varianta v centru. V usnesení se však mluví o tom, že i pro variantu odsunu je částečně třeba změnit územní plán. Pokud se začne stavět do roku 2023, měl by stát získat na stavbu nádraží alespoň částečně evropské peníze. Pravděpodobně bude také jednodušší zapojit do odsunutého nádraží vysokorychlostní tratě, o nichž však stát zatím pouze uvažuje a připravuje se zadat studie. Nové nádraží by mělo stát téměř 50 miliard korun.

Vedení města si je vědomo toho, že odsun nádraží způsobí dopravní komplikace, proto je součástí usnesení i věta, že „město Brno proto doporučuje k realizaci variantu Ac (odsunuté nádraží) s podmínkou, že v časově blízkém období bude realizována smysluplná funkční etapa severojižního kolejového diametru“. Jde o stavbu, která může stát deset až 20 miliard korun. Vlaky by zde měly jezdit v krátkých intervalech a měly by plnit de facto funkci jako metro v Praze. Koleje se odpojí od tišnovské tratě v Řečkovicích či Králově Poli a povedou tunelem směrem k historickému centru, současnému nádraží, odsunutému nádraží a za ním se stočí k Chrlicím již po povrchu a vlaky by dále jezdily směrem na Slavkov.

Svázání nového nádraží s diametrem se stal důvodem sporu mezi opozicí a koalicí. Opoziční ČSSD, ODS a KSČM požadovaly vyjmout podmínku diametru. Koalice na to nepřistoupila, proto pro usnesení nakonec hlasovali z opozice pouze komunisté. Proti byli Zelení, kteří chtějí nádraží v centru a podmínku diametru považují „mlhu okolo rozhodování“. Podle náměstka primátora Martina Andera není reálné, aby se diametr stavěl tak, aby alespoň část fungovala při otevření nového nádraží.

Pro odsun nádraží se již vyjádřili zastupitelé Jihomoravského kraje, vyjádří se ještě Správa železniční dopravní cesty, ministerstvo dopravy a nakonec vláda v květnu. Ani poté však nebude zřejmé, kdy se začne stavět, protože jihočeský krajský úřad jako odvolací orgán několik let nerozhodl o odvolání proti vydání územního rozhodnutí.

Nové nádraží a modernizaci uzlu si žádá současný stav. Do nádraží nelze vést další vlaky a je na hranici kapacity, přestože poptávka po železniční dopravě roste. Diskuse o přesunu nádraží se vedou v Brně téměř 100 let.

Na zastupitelstvu vystoupilo několik desítek podporovatelů obou variant, ve výrazné převaze byli příznivci nádraží v centru.

Doplněno Stavbaweb:
Varianta Řeka


Podle Vokřála Brno vyslalo ohledně nádraží vládně jasný vzkaz
(ČTK) – Brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) míní, že zastupitelé dnes svým rozhodnutím vyslali vládě jednoznačný signál, kde má stát nové brněnské nádraží. Většina se vyslovila pro variantu odsunu do míst nákladového dolního nádraží. Zároveň však Brno po státu požaduje, aby se začala chystat podzemní železnice, která spojí sever a jih města přes centrum a nové nádraží. Podle Vokřála je jedinečná příležitost jednat s vládou o podpoře a uvedl také, že obsluha odsunutého nádraží bez podzemní dráhy je velmi problematická.

Podzemní železnice, takzvaný severojižní kolejový diametr fungující na principu metra, má být podle dnešního usnesení alespoň částečně funkční v blízkém období od zprovoznění nového nádraží. „Dřív nebo později musí Brno diametr postavit. I nádraží v centru by v budoucnu potřebovalo lepší obsluhu MHD, protože počet lidí v dopravním uzlu poroste a tramvají jezdí kolem nádraží tolik, že nelze přidávat další,“ uvedl Vokřál. Stavba diametru je podle něj žádoucí i proto, že pro obsluhu nového nádraží nepřichází již v úvahu takzvaná Nová městská třída, což by byla nová kapacitní ulice vyžadující velké bourání zástavby. „Napříč politickým spektrem se podle mě shodneme, že jde o překonanou variantu,“ řekl.

Vokřál s náměstkem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) začnou s vedením Jihomoravského kraje jednat s vládou. Výsledkem má být memorandum a následně studie, která určí cenu a technické řešení. „Studie by mohla být hotová za dva roky a celá příprava by mohla trvat pět až šest let,“ řekl Vokřál. Potřeba je také změna územního plánu.

Proti usnesení se dnes postavili pouze Zelení, kteří dlouhodobě chtějí nádraží v centru a požadavek diametru považují za zamlžování nevýhod odsunutého nádraží. „Slibovat lidem, že odsun nebude tak špatný a že bude diametr, není fér. Tyto investice se nepotkávají, rozdíl může být 20 až 30 let. Obávám se, že vláda to bude ignorovat a že je to hra pro brněnské publikum. Může z toho být odsun bez čehokoliv, přestože fungování tohoto nádraží stojí a padá s doprovodnou městskou infrastrukturou. Její stavba je extrémně náročná a bude náročné požadavkům ze strany města dostát,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander.

Uvedl také, že na definitivu nevěří, protože odsun už schválila vláda v roce 2002. Jaké další kroky Zelení podniknou, aby nádraží zůstalo v centru, zveřejní ve středu. „Nálady brněnské veřejnosti, které jsou nakloněné nádraží v centru, musí vnímat i politici na celostátní úrovni,“ řekl Ander.

Za nádraží v centru původně bojovali i Piráti a Žít Brno, nakonec přistoupili na odsun s požadavkem diametru. „Zároveň je v usnesení, že je akceptovatelná i varianta v centru a je možné se k ní kdykoli vrátit. Podmínka diametru v případě odsunu, který by na začátku vozil cestující z jihu alespoň na Moravské náměstí, je pro nás ale nepřekročitelná, aby nedošlo k dopravní katastrofě. Přišlo nám rozumnější toto, než aby vyšla čistá varianta odsunu,“ řekl náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno).


Přesun hlavního nádraží k řece se v Brně řeší přes 90 let
(ČTK) – Přehled informací o plánech na přesun hlavního nádraží v Brně, o kterém dne 27. února 2018 jednalo na mimořádném zasedání brněnské zastupitelstvo:

– Současné brněnské hlavní nádraží stojí prakticky na stejném místě nedaleko centra již od zahájení provozu železnice, tedy od roku 1839. Spolu s břeclavským bylo prvním na území současné ČR. Z původní stavby se ovšem nic nezachovalo, byla totiž situována kolmo na koleje, které zde končily. Druhá budova, jež vznikla v první půli 40. let 19. století, je dnes součástí jihovýchodního křídla. S rozvojem železniční dopravy se v dalších dekádách zvětšovalo také nádraží, současnou secesní podobu získalo při přestavbě v letech 1902 až 1905.

– Nedostatečná kapacita nádraží, na kterém postupně vyústily další budované tratě, se začala řešit již ve 20. letech minulého století. V urbanistické soutěži na novou podobu Brna v roce 1927 se nejvýše umístil návrh, který počítal s vybudováním nádraží asi 500 metrů jižněji, u severního břehu řeky Svratky. Ve stejné době se začalo uvažovat o komplexním přebudování poněkud chaoticky vzniklého brněnského železničního uzlu, byla vypsána i architektonická soutěž, která počítala s výstavbou nového osobního i nákladního nádraží jižně od Svratky.

– Další soutěž na podobu Brna z roku 1933 přišla se čtyřmi variantami řešení nádraží, kromě rozšíření stávajícího se objevily tři možnosti pro novou lokalitu. Mezi nimi již byla varianta postavit nové nádraží o necelý kilometr jižněji, tedy v místech takzvaného dolního nebo též rosického nádraží. To v prvních desetiletích fungování železnice využívali i cestující trati do Zastávky u Brna, již od konce 70. let 19. století ale až na výjimky slouží jen nákladní dopravě.

– S blížící se válkou ale vzaly plány na rozsáhlou přestavbu brněnské železniční sítě zasvé. Budovaly se sice nové úseky (zejména dvoukolejná rychlíková trať vedoucí přes Tišnov do Havlíčkova Brodu), myšlenky na budování nového nádraží ale na více než 20 let utichly. Soutěž vypsaná brněnským magistrátem v roce 1966 ale opět počítala s tím, že nové náraží vznikne na místě dolního nádraží. Dědictvím těchto plánů je nynější autobusové nádraží na Zvonařce, jehož první část se otevřela v roce 1978.

– Po listopadu 1989 se s řešením železničního uzlu v Brně začalo znovu, přičemž uvažované varianty jsou prakticky stejné jako v polovině 30. let. Tedy buď rekonstrukce současného nádraží a případné rozšíření v jeho bezprostřední blízkosti, nebo přesun nádraží na jih – ať už do míst dolního nádraží nebo mírně severněji a blíže k centru, v obou případech by navazovalo na již existující tratě a vzniklo na nezastavěných parcelách. Nakonec se začalo pracovat s variantou na místě rosického nádraží.

– Plány na přesun nádraží o necelý kilometr k řece se staly v Brně v uplynulém čtvrtstoletí jednou z hlavních politických otázek. Konala se kvůli tomu dokonce dvě místní referenda, jejichž vypsání iniciovali odpůrci přesunu. Ani k jednomu z hlasování ovšem nakonec nedorazil potřebný počet voličů, v roce 2004 byla účast necelých 25 procent, v říjnu 2016 pak ještě o zhruba procento méně. A ačkoli pro zachování nádraží v centru v obou případech hlasovaly přes čtyři pětiny účastníků, nebylo ani jedno referendum závazné.

– Odpůrci přesunu, kteří prosazují stavbu pod Petrovem poblíž současného nádraží, poukazují například na to, že nové nádraží bude mít horší napojení na MHD, původní nádraží je také přímo propojeno s historickým centrem. Pro odsunutou variantu hraje podle nedávné studie Správy železniční dopravní cesty mimo jiné její větší připravenost a možnost stavět zhruba o několik let dříve. Nové nádraží by také podle zastánců přesunu přispělo k rozvoji dosud přehlížené oblasti. Podle odhadů by varianta u řeky měla přijít na 42 až 45 miliard, pod Petrovem pak 42 až 56 miliard korun.

– V posledních měsících se možnost výstavby nového nádraží poněkud přiblížila. Nejprve v lednu podpořil odsun hlavního nádraží k řece Jihomoravský kraj, pro stejnou variantu se v půlce února vyslovilo zastupitelstvo městské části Brno-střed. Minulý týden pak brněnští radní doporučili zastupitelstvu, aby schválilo výstavbu v odsunuté poloze u řeky, zastupitelé se tím budou zabývat dnes. Rozhodnutí kraje a města jsou nicméně pouze doporučeními vládě, která nakonec o poloze brněnského hlavního nádraží rozhodne.


Wagnerová má stavbu podzemní železnice v Brně za nereálnou
(ČTK) – Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (SZ) považuje stavbu podzemní železnice v Brně téměř za nereálnou. Řekla to dnes novinářům v Brně. Stejně jako Zelení podporuje stavbu vlakového nádraží v centru pod Petrovem poblíž současného nádraží, které kapacitně nestačí. Zastupitelstvo Brna ale schválilo odsun k řece a podmínilo ho výstavbou podzemní železnice, což je obdoba metra. Má to pomoct přetížené MHD. Podle Wagnerové to vyvolá průtahy v řízení a soudní spory nejméně na deset let. Podle studie se má přitom u řeky začít stavět v roce 2020, pod Petrovem v roce 2026. O konečné poloze rozhodne vláda.

Koaliční ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a Žít Brno v úterý podpořily odsun s podmínkou brzké výstavby podzemní železnice. Zelení, kteří jsou také členy brněnské koalice, to nepodpořili a budou pokračovat v propagaci nádraží pod Petrovem. Obrátí se i na členy vlády, senátory a poslance.

Wagnerová považuje stavbu podzemní železnice podobné metru skoro za nereálnou. „Budou se o to soudit strany stojící proti sobě. V optimistické variantě to vidím nejméně na deset let,“ řekla Wagnerová. Neřekla však nic konkrétního o žalobách, mířila spíš na obecné průtahy ve všech stupních řízení. „Pod centrem je celá řada chodeb, navíc do toho skočí archeologové a vše bude stát,“ nastínila možné problémy senátorka.

Zelení za velký problém odsunu označují to, že by novému nádraží chybělo dopravní napojení na MHD. Právě to by měla podzemní železnice vyřešit. Wagnerová však připomněla, že podobná situace je u autobusového nádraží Zvonařka. „Jak dlouho už stojí v současném místě a dodnes nemá solidní spojení s centrem, i když se to slibovalo. Stejně by to dopadlo i s odsunutým nádražím,“ zdůraznila Wagnerová.

O nutnosti modernizace nádraží se v Brně mluví už skoro 100 let. Současné nádraží kapacitně nestačí. Proto se zvažovala varianta pod Petrovem poblíž současného nádraží, kde je infrastruktura MHD, nebo odsun k řece, kde by se stavělo takzvaně na zelené louce. Pro odsun se už v minulosti vyjádřil Jihomoravský kraj, městská část Brno-střed i Kancelář architekta města Brna, vidí výhody v rychlejší stavbě nebo možnosti čerpání peněz z Evropské unie. V úterý to schválilo i brněnské zastupitelstvo.

Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. Wagnerová upozornila na to, že výstavba podzemní železnice variantu u řeky výrazně prodraží. Stála by miliardy korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít stavět v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026.


Územní rozhodnutí na brněnské nádraží brzdí žádosti o přerušení
(ČTK) – Jihočeský krajský úřad zatím nevydal územní rozhodnutí ke stavbě brněnského nádraží proto, že žadatelé o územní rozhodnutí žádali o přerušení řízení. Jihočeský krajský úřad se případem zabývá více než rok. Momentálně shromažďuje poslední podklady, které se týkají vlivu stavby na životní prostředí. ČTK to dne 28. února 2018 řekl vedoucí oddělení stavebního úřadu jihočeského krajského úřadu Viktor Tomšík. Jihočeský krajský úřad řeší stavbu brněnského nádraží kvůli podjatosti.

„Vyžadovali jsme si konkrétní stanoviska od ministerstva životního prostředí. Až je budeme mít pohromadě, budeme seznamovat účastníky řízení s doplněním toho spisu a následně se bude dále rozhodovat,“ řekl Tomšík.

Brněnští zastupitelé v úterý rozhodli, že chtějí nové vlakové nádraží v odsunuté poloze. Ve schváleném usnesení požadují po státu, aby se současně začala stavět převážně podzemní dvojkolejná železnice spojující sever a jih města přes nové nádraží. Z usnesení vyplývá, že město nepočítá se stavbou Nové městské třídy, s níž pracovala studie proveditelnosti. Konečné rozhodnutí o brněnském nádraží a komplexní modernizaci železničního uzlu má v květnu učinit vláda.

Vedení města argumentuje ve svém rozhodnutí tím, že odsunuté nádraží je připravené ke stavbě více než varianta v centru. V usnesení se však mluví o tom, že i pro variantu odsunu je částečně třeba změnit územní plán. Pokud se začne stavět do roku 2023, měl by stát získat na stavbu nádraží alespoň částečně evropské peníze. Pravděpodobně bude také jednodušší zapojit do odsunutého nádraží vysokorychlostní tratě, o nichž však stát zatím pouze uvažuje a připravuje se zadat studie. Nové nádraží by mělo stát téměř 50 miliard korun.

Nové nádraží a modernizaci uzlu si žádá současný stav. Do nádraží nelze vést další vlaky a je na hranici kapacity, přestože poptávka po železniční dopravě roste. Diskuse o přesunu nádraží se vedou v Brně téměř 100 let.


Zelení budou dále prosazovat nádraží v Brně pod Petrovem
(ČTK) – Strana zelených bude dál prosazovat polohu hlavního brněnského nádraží v centru pod Petrovem, přestože zastupitelstva Brna i kraje schválila odsun nádraží k řece. Novinářům to dnes řekl na tiskové konferenci v Brně předseda strany Petr Štěpánek. Současné nádraží už kapacitně nestačí a za desítky miliard se musí postavit nové. O konečné poloze rozhodne vláda, Brno i kraj dávají pouze doporučující stanoviska. Zelení kvůli rozdílnému názoru neodejdou z koalice v Brně, což ještě donedávna hrozilo.

Zelení dlouhodobě prosazují nádraží pod Petrovem. „Budeme oslovovat ministry, poslance i senátory. Zapojíme i respektované urbanisty, abychom v případě zájmu udělali seminář ve Sněmovně,“ uvedl Štěpánek. Dodal, že Zelení budou oslovovat poslance všech stran. U ministerstev se obrátí na ministry dopravy, místního rozvoje a životního prostředí a také na premiéra.

Brněnské zastupitelstvo v úterý rozhodlo o tom, že se má nádraží o necelý kilometr odsunout k řece. Zastupitelé zároveň dali podmínku, že se v blízké době postaví alespoň část severojižního kolejového diametru, což je obdoba pražského metra. Tato vesměs podzemní železnice by měla pomoct městské hromadné dopravě.

Koalice v Brně ale nebyla jednotná. Zatímco ANO, KDU-ČSL a TOP 09 podporují odsun už dlouho, Zelení a Žít Brno byli pro variantu pod Petrovem. Žít Brno nakonec podpořilo odsun za podmínky výstavby podzemní železnice s tím, že je akceptovatelná i výstavba pod Petrovem. Zelení byli proti. Usnesení podpořili i opoziční komunisté, opoziční ČSSD a ODS sice chtějí odsun, ale kvůli podmínce výstavby vesměs podzemní dráhy pro usnesení nehlasovaly. Primátorův náměstek Martin Ander (SZ) dnes ČTK řekl, že i přes rozdílné stanovisko zůstanou Zelení v koalici. Hrozilo totiž, že z koalice odejdou. Podle Andera by nebyl dobrý krok stavět se nyní do opozice proti koalici, se kterou se za 3,5 roku podařilo posunout město dál. Uvedl například zlevnění průkazek na lacinější jízdu MHD nebo sociální projekty v bytové politice.

Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít stavět v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026. Variantu odsunu u řeky dříve podpořila i Kancelář architekta města Brna nebo městská část Brno-střed.


Související články:
Otevřená výzva odborníků zastupitelům města Brna ohledně přestavby ŽUB  27.2.2018
Průzkum o poloze nádraží v Brně názory politiků nezměnil  21.2.2018
Výzkum pro Brno a výzkum SCVD: Vítězí varianta nádraží v centru 19.2.2018
Nádraží v Brně – odsunout nebo ponechat?  16.2.2018
KAM nádraží – Řeka nebo Petrov?  6.2.2018
Čtyři expertní posudky doporučují Brnu nechat nádraží v centru  12.1.2018
Městský architekt doporučuje nádraží u řeky  10.1.2018
Studie připouští možnost stavby nádraží v Brně na dvou místech  1.11.2017
Brno chce mít do půli roku studie čtvrti pro obě varianty nádraží  12.2.2016
ANO v Brně navrhuje novou variantu stavby nádraží v části jih  1.6.2016
Brno vybralo tři nejlepší studie pro variantu odsunutého nádraží  26.5.2016
Výsledky soutěže Budoucnost centra Brna 11.5.2016
Budoucnost centra Brna 5.5.2016
Budoucnost centra Brna – urbanistická soutěž o návrh 4.1.2016
Aliance Referendum 2016 zahájila kampaň k poloze nádraží v Brně  17.12.2015
Byla vyhlášena mezinárodní urbanistická soutěž Budoucnost centra Brna 8.9.2015
Architekt: O brněnském nádraží ať rozhodne dvoukolová soutěž  17.4.2015
Brno nechá vytvořit podobu Jižního centra s nádražím pod Petrovem  6.3.2015
ČKA: Nová podoba nádraží v Brně musí vzejít z diskuse s odborníky  15.9.2014
Dvě varianty nádraží v Brně  10.2.2014
Nové brněnské nádraží nesmí tvořit bariéru, vyplynulo z workshopu  15.10.2013
Model brněnského nádraží u řeky lidé najdou u Staré radnice  4.10.2013
Ruller, Rudiš, Chybík: modernizace brněnského nádraží je možná jen v centru  14.6.2012
Brno má první oficiální dokument, kde připouští nádraží v centru  6.3.2012
Brno má nový architektonický návrh nádraží v centru  14.12.2011
Magistrát v Brně zrušil územní rozhodnutí k odsunu nádraží  30.11.2011
S odsunem brněnského nádraží nesouhlasí ministerstvo kultury  25.10.2011
Stavbě nádraží v Brně hrozí další zpoždění, SŽDC žádá o výjimku  18.1.2010
Stavba nádraží v Brně do roka nezačne, SŽDC nezískala rozhodnutí  15.12.2009
Studie: Stavba rychlodráhy s nádražím v Brně by stála 3,3 mld. Kč  20.8.2009
Nové nádraží v Brně může zastřešit obchodní komplex s parkovištěm  3.1.2009
U plánovaného vlakového nádraží v Brně budou další věžové domy  3.10.2008
Zelení: Rychlodráha v Brně je reálná, odsun nádraží nezpozdí  10.7.2008