Zásady
pro spolupráci s investory schválilo na svém zasedání zastupitelstvo
města Jihlavy. Dokument, který město začne používat od 5. ledna 2021, podrobně
upravuje jednání města s developery v rámci příprav stavebních projektů. Zásady
zároveň stanovují pro developery investiční příspěvky, které město použije na
vybudování veřejné infrastruktury. Jihlava se tak stává prvním statutárním
městem, které přijalo taková pravidla. Zásady, jež by měly pomoct se zrychlením
výstavby a motivovat rozvoj udržitelného stavitelství, dosud mělo jen několik
menších měst nebo pražských městských částí.
„Zásady
přinášejí férová pravidla pro Jihlavu i pro investory. Předvídatelně
pojmenovávají, jak a kde by se mělo ve městě stavět, a umožní nám tak
transparentně schvalovat kvalitní developerské projekty a ty špatné zamítnout.
Energii investorů budeme také moct lépe směřovat do specifických potřeb území,“ uvedl
Vít Zeman, náměstek primátorky města Jihlavy.
V praxi bude vše probíhat tak, že město už v rámci předprojektové přípravy zkoordinuje své orgány a vydá k investorovu záměru souhrnné vyjádření, které popíše, za jakých podmínek je možné projekt uskutečnit.
V jihlavský zásadách je také stanovena výše investičního příspěvku, kterým developer podpoří vybudování veřejné infrastruktury v lokalitě, jako jsou silnice a chodníky nebo třeba dětská hřiště a školy. „Výše příspěvku je stanovena podle toho, v jaké části města chce investor stavět. V případě umístění mimo zastavěné území města jsou náklady na dobudování infrastruktury vyšší, a vyšší je tedy i příspěvek,“ vysvětlil Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která zásady pro město připravovala.
Pokud má být investiční záměr umístěný v zastavěném území, činí příspěvek 250 korun na m2. Pokud je to mimo zastavěné území, činí příspěvek 600 korun. To vše se týká staveb pro bydlení nebo polyfunkčních objektů, ve kterých tvoří bydlení minimálně čtvrtinu hrubých podlažních ploch. V případě, že je investičním záměrem jiný druh stavby, zaplatí developer 800 korun za m2.
„Vážíme si férového přístupu vedení města Jihlavy k přípravě pravidel pro spolupráci s developery. Možnost o nich odborně diskutovat vedla k jejich výraznějšímu propojení s praktickým developmentem, což přináší pozitivní výsledky pro město, jeho obyvatele i developery,“ řekl Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů ČR. „Developeři se dlouhodobě podpoře rozvoje území nebrání, diskuse ale prokázala, že problém je systémový v nespravedlivém rozdělení Rozpočtového určení daní. Development je již dnes výrazně regulován a zdaněn, bohužel peníze nedojdou tam, kde vznikají, a kde jsou potřeba. Spravedlivé rozdělení daní do místa vzniku přidané hodnoty by pomohlo obcím a ve svém důsledku by mohlo vést i ke snížení cen bytů,“ doplnil Kadeřábek.
Jihlava chce s pomocí zásad také podpořit udržitelné stavitelství. Developeři proto mohou z příspěvku získat slevu, pokud zvýší své investice do opatření, která například využívají obnovitelné zdroje energie či dešťovou vodu, nebo se budou podílet na budování městské zeleně.
„Pro města jsou zásady pro spolupráci s investory mimo jiné způsob, jak společně s developery efektivně čelit prohlubující se environmentální krizi. Udržitelný a odpovědný přístup se ve stavitelství stává nutností,” doplnil Pavel Franc, ředitel Frank Bold Advokáti.
V praxi bude vše probíhat tak, že město už v rámci předprojektové přípravy zkoordinuje své orgány a vydá k investorovu záměru souhrnné vyjádření, které popíše, za jakých podmínek je možné projekt uskutečnit.
V jihlavský zásadách je také stanovena výše investičního příspěvku, kterým developer podpoří vybudování veřejné infrastruktury v lokalitě, jako jsou silnice a chodníky nebo třeba dětská hřiště a školy. „Výše příspěvku je stanovena podle toho, v jaké části města chce investor stavět. V případě umístění mimo zastavěné území města jsou náklady na dobudování infrastruktury vyšší, a vyšší je tedy i příspěvek,“ vysvětlil Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která zásady pro město připravovala.
Pokud má být investiční záměr umístěný v zastavěném území, činí příspěvek 250 korun na m2. Pokud je to mimo zastavěné území, činí příspěvek 600 korun. To vše se týká staveb pro bydlení nebo polyfunkčních objektů, ve kterých tvoří bydlení minimálně čtvrtinu hrubých podlažních ploch. V případě, že je investičním záměrem jiný druh stavby, zaplatí developer 800 korun za m2.
„Vážíme si férového přístupu vedení města Jihlavy k přípravě pravidel pro spolupráci s developery. Možnost o nich odborně diskutovat vedla k jejich výraznějšímu propojení s praktickým developmentem, což přináší pozitivní výsledky pro město, jeho obyvatele i developery,“ řekl Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů ČR. „Developeři se dlouhodobě podpoře rozvoje území nebrání, diskuse ale prokázala, že problém je systémový v nespravedlivém rozdělení Rozpočtového určení daní. Development je již dnes výrazně regulován a zdaněn, bohužel peníze nedojdou tam, kde vznikají, a kde jsou potřeba. Spravedlivé rozdělení daní do místa vzniku přidané hodnoty by pomohlo obcím a ve svém důsledku by mohlo vést i ke snížení cen bytů,“ doplnil Kadeřábek.
Jihlava chce s pomocí zásad také podpořit udržitelné stavitelství. Developeři proto mohou z příspěvku získat slevu, pokud zvýší své investice do opatření, která například využívají obnovitelné zdroje energie či dešťovou vodu, nebo se budou podílet na budování městské zeleně.
„Pro města jsou zásady pro spolupráci s investory mimo jiné způsob, jak společně s developery efektivně čelit prohlubující se environmentální krizi. Udržitelný a odpovědný přístup se ve stavitelství stává nutností,” doplnil Pavel Franc, ředitel Frank Bold Advokáti.
Zdroj: tisková zpráva
Foto: Město Jihlava
Zásady developmentu by měly být definovány v územně plánovací dokumentaci – územním plánu, regulačním plánu, apod. Samosprávy by neměly vytvářet duplicitní schvalovací procesy paralelně se stavebními předpisy / stavebním zákonem, vzniká tím ještě více nepřehledná a zmatečná situace pro jakýkoliv záměr. Develepeři ve většině případů realizují – investují do dopravní a technické infrastruktury, kterou včetně draze nakoupených pozemků převádění na obce / města., nevidím tedy důvod, proč by měli developeři ještě platit nějaké příspěvky, pokud se samosprávy na developmentu finančně nepodílejí?