Zelený bunkr

(zvláštní zpravodaj ČTK Aleš Zápotocký, Stavbaweb) – Jednou z nepřehlédnutelných dominant hamburské čtvrti Sankt Pauli je zhruba 40 metrů vysoká protiletecká věž z masivního betonu. Podobné monstrózní stavby, které jsou reliktem druhé světové války, je možné najít i v Berlíně či ve Vídni. Stejně jako v Hamburku, tak i v ostatních městech se úřady a veřejnost zamýšlely nad jejich využitím. V Hamburku vše směřuje k tomu, že z věže, ve které se při náletech skrývalo často i přes 20.000 lidí a ze které protivzdušná obrana ostřelovala spojenecká letadla, vznikne zelená oáza s trávníkem a stromy.

Projekt takzvaného zeleného bunkru počítá s tím, že na střeše bude postavena zhruba 20 metrů vysoká nástavba, čímž výška objektu naroste na takřka 60 metrů. Součástí nově budovaného areálu bude mimo jiné sportovní hala, kde se budou konat také koncerty, nebo hotelové pokoje či restaurace. „Jednáme s několika hotelovými společnostmi, zájem je,“ řekl Henry Otterbein, který zastupuje zájmy nájemce a investora Thomase Matzena. Ten s městem, které je vlastníkem bunkru, uzavřel smlouvu o pronájmu na 99 let.

Bunkr, který v roce 1942 za 300 dní postavili nuceně nasazení, již jednou přestavbou prošel, a to v roce 1996, kdy se z něj stalo hudební a mediální středisko. V současné době je zde například hudební škola, rádio či populární noční klub Übel & Gefährlich (Odporný a nebezpečný). Zatímco v roce 1996 se vzhled stavby nijak zásadně nezměnil, nyní bunkr čeká radikální proměna, za kterou bude nejen zmíněná nástavba, ale také vycházková rampa. Ta se jako spirála povine kolem fasády a přímo propojí prostor ulice s parkem na střeše bunkru.

Tobias Boeing ze sdružení Hilldegarden, které se věnuje parkovému a kulturnímu využití věže, vizi zeleného bunkru přirovnává k newyorskému parku High Line, který vznikl přetvořením chátrajícího a nevyužívaného kolejiště nadzemní dráhy na Manhattanu v populární park. Zatímco High Line je skrytý v zástavbě, bunkr je již nyní zdaleka viditelnou součástí hamburského panoramatu, což se nástavbou a ozeleněním ještě zvýrazní.

Právě to je jeden z důvodů, které realizaci projektu poněkud komplikují. Investor chce totiž podle Otterbeina vyjít vstříc nejen městu, ale i místním obyvatelům tak, aby přeměna bunkru nenarušila jejich nynější kvalitu bydlení.

„Povolení stavět již máme,“ řekl Otterbein. Současné odhady předpokládají, že přestavba bude stát asi 26 milionů euro (zhruba 660 milionů korun). Všechny náklady, a to včetně pozdější údržby po dobu nájmu nemovitosti, ponese investor. Zda stavba začne ještě letos, ale jasné není.

Na přípravě se podílí několik architektů a projekčních kanceláří, ale také odborníků na dřeviny a parkové úpravy. Při osázení střechy a rampy bude podle Boeinga nutné respektovat hamburské klimatické podmínky, především sílu větru. Kvůli jeho poryvům museli experti vybrat nejen vhodné dřeviny, ale také vyřešit jejich kořenové ukotvení pomocí speciálních trnů. Pokud jde o ozelenění plochy, plány počítají s 228 nově vysazenými stromy a keři.

Zkušenosti s proměnou protileteckých věží již Hamburk má. Ve čtvrti Wilhelmsburg město v roce 2013 dokončilo přestavbu podobně vysoké věže na energetický bunkr, který je osazen solárními panely a tepelným výměníkem. Podle oficiálních údajů je zařízení schopno zásobovat 3000 domácností teplem a tisícovku elektrickou energií. Na střeše je navíc kavárna, ze které je výhled přes labský přístav na centrum města. V dohledu je odsud i bunkr v Sankt Pauli.

Doplněno Stavbaweb:
Koncept včetně projektu takzvaného zeleného bunkru najdete na stránkách Planungsbüro.
Další podrobné informace najdete na stránách www.hilldegarden.org.
Fotogalerii z války i současného stavu najdete na stránkách www.burgen-festungen.de/flakturm-hamburg.htm.