(ČTK) – Dva měsíce před svými 90. narozeninami zemřel v pondělí proslulý německý architekt Frei Otto. Dne 10. března to oznámil výbor udělující nejprestižnější architektonické ocenění světa, Pritzkerovu cenu, kterou měl letos autor střechy olympijského komplexu v Mnichově převzít.
Architekt, který se proslavil zvláště svými odvážnými střešními konstrukcemi, vešel ve známost širší veřejnosti poprvé v 60. letech návrhem německého pavilonu pro světovou výstavu v Montrealu. Jeho zřejmě nejznámějším dílem se stala zavěšená střecha mnichovského stadionu, který byl postaven pro olympiádu v roce 1972. Na svém kontě má rovněž multifunkční halu v Mannheimu, Tuwaik Palace v Saúdské Arábii či střechu japonského pavilonu pro Expo v Hannoveru roku 2000.
Výbor rozhodující o udělení Pritzkerovy ceny jej ocenila za "vizionářské ideje, zvídavou mysl či víru ve sdílení znalostí a nápadů". Podle výboru se v historii ceny ještě nestalo, aby od chvíle rozhodnutí o jejím držiteli do jejího předání architekt zemřel, letošní cena bude kvůli tomu poprvé udělena posmrtně.
Doplněno Stavbaweb:
Frei Otto Receives the 2015 Pritzker Architecture Prize
|
Roofing for main sports facilities in the Munich Olympic Park for the 1972 Summer Olympics 1968–1972 Munich, Germany With Behnisch + Partner and others |
|
|
Roof for the Multihalle (multi-purpose hall) in Mannheim 1970–1975 Mannheim, Germany Frei Otto with Ove Arup & partners, Ted Happold, and others |
zdroj foto: The Pritzker Architecture Prize











Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…
Zajímavý posun ve stavebnictví, je vidět, že se dnes klade velký důraz hlavně na rychlost výstavby a přesnost provedení. Systémové…
Jako problém vidím hlavně "lavičky" v prostoru sdíleném s cyklisty. Neměly by mít třeba tyče s praporky, jako dětské nákupní…