Zlín upravil podmínky pro opravy baťovských domků

(ČTK) – Město Zlín upravilo podmínky pro rekonstrukce a úpravy typických baťovských domků. Při obkládání domů je nově možné používat i jinou velikost cihelného pásku, mohou být například i vyšší ploty. ČTK to dne 7. března 2019 v tiskové zprávě sdělil zástupce radnice Lukáš Fabián.

Domky se zahrádkou a typickou cihlovou fasádou byly domovem dělníků pracujících v Baťových závodech. Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, a zajistil jim ubytování co nejblíže továrny. Ve zlínských částech Letná, Podvesná, Zálešná, Nad Ovčírnou, Lazy či Díly tak postupně vyrostlo přes dva tisíce staveb, které dodnes dávají Zlínu jeho charakteristický ráz. Domky patří do městské památkové zóny.

Informace o podmínkách úprav domků jsou k dispozici v aktualizovaném dokumentu o hlavních zásadách památkové péče, který vznikl ve spolupráci s pracovníky Národního památkového ústavu a městskými architekty. „Hlavním účelem aktualizace zásad pro obnovu baťovských typových domků a jejich okolí bylo písemné zpracování pravidel, která se z převážné většiny již vytvořila letitou rozhodovací praxí pracovníků Odboru kultury a památkové péče. Právě tento odbor se vyjadřuje v rámci všech řízení týkajících se stavební činnosti v památkové zóně,“ uvedl primátorův náměstek Miroslav Adámek (STAN). Dokument byl naposledy aktualizován v roce 2006.

Nyní mohou majitelé domků použít při obkládáni domů cihelný pásek o rozměru 250 krát 65 milimetrů. „Dříve byl povolován pouze cihelný pásek o rozměru tradiční české cihly, to je 290 krát 65 milimetrů. Na trhu je však převážně k dispozici o čtyři centimetry kratší pásek, jehož použití nijak nepoškodí vzhled domků, a proto jsme jej začali akceptovat,“ uvedla vedoucí odboru kultury a památkové péče Eva Husáková.

Vchodové dveře, původně bílé, mohou být nově také v přirozené barvě dřeva. Dříve požadované venkovní betonové schodiště k hlavnímu vstupu může být také ocelové. Maximální výška oplocení se zvýšila z jednoho metru na 120 centimetrů. „Pravidla pro přístavby k domkům zůstala stejná. Jedná se však o složitou problematiku, a tak je vhodné, aby hlavně rozsáhlejší stavební záměry vlastníci konzultovali přímo s příslušnými pracovníky našeho odboru,“ uvedla Husáková.

Městská památková zóna Zlín byla prohlášena v roce 1990, její rozloha je asi 430 hektarů. Mnozí obyvatelé baťovských domků považují pravidla za přísná a obcházejí je. Také někteří politici již dříve uvedli, že lidé nemohou žít „ve skanzenu“ a pravidla pro úpravy domů a jejich okolí by se měla revidovat.

Doplněno Stavbaweb:
Městská památková zóna Zlín (MPZ) mapa byla vyhlášena v roce 1990. Zahrnuje téměř celé území Velkého Zlína, tj. historické jádro a převážnou část průmyslového zahradního města, vybudovaného z velké části firmou Baťa. Zástavba z tohoto období tvoří asi 70 % území MPZ. Jde o jeden z nejrozsáhlejších realizovaných a dochovaných souborů s typovou architekturou industriálního zahradního města v evropském kontextu. Jeho kulturně – historická, dokumentační a užitná hodnota je naprosto výjimečná.
Centrální zóna je tvořena svébytnými skeletovými stavbami v kombinaci betonového nosného systému s cihelnými výplněmi. Veřejné budovy centrální zóny jsou situovány v návaznosti na areál továrny v prostoru náměstí T. G. Masaryka a náměstí Práce a dotvářejí charakter baťovského Zlína.
Pro toto území je třeba zachovávat stávající architektonickou – urbanistickou kvalitu bez podstatného narušení. Každý záměr stavebních úprav je nutné konzultovat – stavebníci a projektanti mohou využít možnosti bezplatné konzultace jednak s pracovníky oddělení urbanismu a architektury, s pracovníky Odboru kultury a památkové péče Magistrátu města Zlína, ale také s odborným pracovníkem Národního památkového ústavu – garantem památkové péče, který je pravidelně jednou týdně přítomen na oddělení urbanismu a architektury.
Více zde…

Hlavní zásady památkové péčepro typové rodinné domkyna území Městské památkové zóny Zlín