Co nového v Ostravě roku 2022

Co nového v Ostravě roku 2022

(16. 11. 2022) Ve městě se připravuje řada pozoruhodných projektů

   
 
 
 
 

Co nového v Ostravě roku 2022

MARIANA PANĆÍKOVÁ

Ostrava. OSTRAVA!!! Ostrava? Krajské a statutární město v třetím nejlidnatějším kraji Česka. A třetí největší město země. Bývalé „černé srdce republiky“. Město „tří měst“ na čtyřech řekách, nacházející se na trojmezí tří ze čtyř zemí Visegrádské skupiny. Místo s obrovským postindustriálním a historickým dědictvím – příští rok bude stoleté výročí založení Velké Ostravy, ovšem historie města je mnohem delší. A také město s probouzejícím se potenciálem nového rozvoje.

Ostrava má rozlohu 214 km2 (srov. Praha 496 km2, Brno 230 km2) a dělí se na 23 městských obvodů, největší má 105 tisíc obyvatel a nejmenší sedm set. Počet obyvatel Ostravy k 1. 1. 2022 byl 280 tis. (srov. Praha 1,3 mil., Brno 382 tis.), o rok dříve to bylo o pět tisíc lidí víc. Vrcholu ostravská populace dosahovala počátkem 90. let 20. století, kdy zde žilo téměř 330 tis. lidí. Následkem porevolučních společenských a hospodářských změn ale počet obyvatel trvale klesá.

Vylidňování
Ostravu trápí posledních třicet let odliv lidského kapitálu, přestože v poslední dekádě poskytuje svým obyvatelům zlepšující se podmínky zejména v oblasti vzdělávání, životního prostředí a kvality života. Ovšem největším „konkurentem“ v oblasti bydlení Ostravy je, stejně jako u mnohých jiných metropolí, přilehlý region, ve kterém poměrně dynamicky probíhá suburbanizace. Dvacet minut autem do centra Ostravy do zaměstnání, do školy, za kulturou, na nákupy; dvacet minut do Beskyd. Přitom možnost konzumovat všemožné další benefity bydlení v „domečku se zahrádkou“, domnělé nebo reálné – to jsou ony stále se opakující nástrahy velkoměst a jejich zázemí.

Zabránit vylidňování centra – v případě Ostravy dokonce tří center – je jedním z jejích hlavních cílů deklarovaných ve Strategickém plánu rozvoje města Ostravy 2017–2023 pod značkou fajnOVA. I když se většina ukazatelů úspěšně plní, tento trend se zatím nedaří zvrátit. Co ještě říká Strategický plán? Stanovuje, jaké chceme mít město v roce 2030. Ostrava bude podle něj například blíže světu, lidem a přírodě. Bude i městem, které láká mladé, pracovité a talentované obyvatele a prosperuje díky vzdělaným, podnikavým a kreativním lidem, kteří se aktivně spolupodílí na věcech veřejných. Není cílem tohoto článku reprodukovat claimy ani hodnotit, zda se Ostravě daří Strategický plán naplňovat; pouze naznačuje, jakým směrem se město chce ubírat. A mocný akcent na potenciál v lidech je skutečně signifikantní.

Kvalita života
Jak se v Ostravě žije? Určitý, i když zcela jistě ne neomylný obrázek přinesla nedávná analýza indexu kvality života Obce v datech od stejnojmenného start-upu. Ta porovnávala na základě dostupných dat 206 obcí v Česku ve třech hlavních kategoriích (Zdraví a životní prostředí, Materiální zabezpečení a vzdělání, Vztahy a služby), které se dělí na 29 indexů (od kruciálních jako index finanční dostupnosti bydlení až po marginální index kin). Výsledek tohoto žebříčku je pro Ostravu nelichotivý – 171. místo v ČR a 11. místo v kraji. Průměrný index kvality života v Ostravě snižuje deklarovaný stav životního prostředí a sociální napětí. Naopak vysoce je hodnocena například dopravní dostupnost. Celkově je v rámci této analýzy Ostrava hluboko v poli za Prahou, Brnem, dalšími statutárními městy i jejich „satelity“, které evidentně profitují z blízkosti kvetoucích metropolí.

V Ostravě její obyvatelé, často silní patrioti, vyzdvihují výraznou změnu k lepšímu. „Za deset let se to tu ohromně zlepšilo!“ Jaká je tedy Ostrava dvacátých let 21. století? CzechInvest to vidí pozitivně: „Kraj se řadí k nejdůležitějším průmyslovým regionům ve střední Evropě, jehož ekonomický potenciál neustále roste. Hrubý domácí produkt představuje přibližně jednu desetinu celostátního HDP České republiky. Průmysl prochází postupnou restrukturalizací, která spočívá v zeštíhlování a optimalizaci tradičních odvětví a v rozvoji nových perspektivních sektorů. To vše se děje s důrazem na inovace a high-tech produkty.“ Zdá se, že se Ostrava transformuje v české, nebo spíš slezské, „inovační milieu“. Při pohledu na souhrn všeho uvedeného (a jistě existuje mnoho dalších pohledů) nezbývá než konstatovat otřepané „pravda bude někde uprostřed“.

Město mnoha přívlastků
Z urbanistického hlediska je Ostrava objektivně řídké město a má pouze 13 obyvatel na hektar, tedy poloviční hustotu zalidnění než Praha – a ani ta není v kontextu velkých evropských měst „hustá“. Subjektivně je Ostrava děravé město. Je zde množství proluk a velké kompaktní části jsou odděleny a obklopeny těžce propustnými dopravními stavbami modernistického střihu, železnicemi, průmyslovými areály nebo řekami i nezastavěnými oblastmi (ne všechny lze chápat jako green fingers, ale jsou mezi nimi i hodnotné lokality jako Poodří nebo halda Ema). Dobrá zpráva je, že přes všechny limity je Ostrava ono mytické „město krátkých vzdáleností“. Pokud se tedy pohybujete pouze po jednom ze tří „měst ve městě“ (Moravská Ostrava, Poruba a Ostrava-Jih). Občanská i komerční vybavenost, parky, veřejná doprava i kultura je dosažitelná v takové míře, kterou lze jen závidět. Pěší a cyklistická doprava je na vzestupu, k čemuž má Ostrava ostatně skvělou morfologii – je placatá.

Soudobá Ostrava ze sebe snaží setřepat „prach“ i zašlou pověst výstavní síně budování socialismu. Těžký průmysl byl od sametové revoluce utlumován, doly na černé uhlí jsou zavřené (těžba byla ukončena v roce 1994) a vysoké pece až na výjimky zbořeny, nefunguje žádná. Naopak koksovna v sousedství historického centra byla modernizována, funguje dál a je jedním z neuralgických bodů centra města. Ostrava se přesto dere ze škatulky „černá“ a stává se „barevnou“, na což ostatně odkazuje i již legendární hudební festival. Ostrava se také prezentuje jako město univerzit a studentů. Je i městem kultury a co je důležité – vždycky byla městem architektury. A právě nové záměry na krásné a dobře fungující stavby jsou jedním z dlouhodobých nástrojů, kterými se město snaží přitáhnout a udržet obyvatele.

Architektura jako katalyzátor rozvoje
V Ostravě, kterou už osmý rok vede primátor Tomáš Macura, se připravuje řada pozoruhodných projektů. Jedním z nejstarších je moravskoslezská vědecká knihovna, tzv. Černá kostka od Kuba Pilař architekti (z r. 2006). Před třemi lety strhnul pozornost návrh koncertní haly od proslulého amerického studia Steven Holl Architects. A Ostrava láká další architekty na veřejné i soukromé investice. Už v minulých letech došlo k formativním architektonickým a urbanistickým zásahům, nejvýrazněji Ostravu ovlivnil Josef Pleskot v oblasti Dolních Vítkovic (Bolt Tower, Trojhalí, Svět techniky a další). Architekt Pleskot připravuje další projekty: lávku přes Ostravici, která spojí centrum a oblast Dolních Vítkovic nebo galerii Bílý stín, která bude přístavbou Domu umění z roku 1926.

Ostrava je město, které se nebojí výšek – má ostatně nejvyšší radnici v Česku (Nová radnice, 1930, 86 m). Na bázi public–private partnership se připravuje rekonstrukce Ostravského mrakodrapu, legendárního věžového domu z konce 60. let v Ostrčilově ulici. Návrh rekonstrukce je od studia AIdesign (Eva Jiřičná a Petr Vágner), zatím se hledá partnerský investor. A protože Ostrava je městem superlativů (má například i nejdelší ulici v Česku), chystá se zde Ostrava Tower, jehož až postapokalyptické vizualizace se nedávno prohnaly mediálním prostorem. Tento 235 m vysoký mastodont z dílny Chybík+Krištof Architects & Urban Designers a Studia anarchitekt by se měl stát nejvyšším českým mrakodrapem. Ostrava je v postoji k této stavbě ostražitá, zejména v oblasti financování. (Snad aby jí uprostřed města nezůstalo memento ne nepodobné severokorejskému hotelu Ryugyong.) 

Na hraně zítřka
Kromě mrakodrapů, které nabídnou také bydlení v soudobém standardu, se v centru Ostravy chystají další rezidenční projekty: ve spojení veřejného a soukromého sektoru Nové Lauby od studia znamení čtyř, bytový dům Biskupská Michala Palaščáka nebo Palác Sitte podle návrhu Bogle Architect. Ze staveb veřejné vybavenosti je to multifunkční hala pro míčové sporty studia PLATFORMA ARCHITEKTI, zkraje léta 2022 se otevřou městská jatka od polského architekta Roberta Konieczného konvertovaná na galerii moderního umění. Ostravu čeká obnova obchodního domu Ostravica a roste nový vysokoškolský kampus poblíž Černé louky. Ze staveb sloužících dopravě vznikne parkovací dům u katedrály od Chalupa architekti nebo nový most do Karoliny od Romana Kouckého. Ve fázi úvah je „Vo díkové město“ a z konkrétních urbanistických studií lze jmenovat „Pod Žofinkou“ od Romana Kouckého nebo „Svinov – Polská, Mongolská“, která vzniká v kanceláři MAPPA a bude jí věnována závěrečná část tohoto příspěvku.

V roce 2010 se Ostrava neúspěšně ucházela o titul Evropské město kultury 2015 (získala jej Plzeň). Jedním z důvodů odmítnutí bylo, že „toho chtěla dělat tolik“ a komise měla pochybnosti, zda se jí cíle podaří uskutečnit. Pokud se zdaří realizovat jen část jmenovaného, Ostrava ožije a v konkurenčním boji středoevropských měst se stane nezanedbatelným hráčem. Život měst má i v současné rychlé a technologicky vyspělé době delší horizont a vyrovnat se s výzvami demokratické, pozdně postmoderní společnosti si žádá trpělivost. Podbízí se paralela s Bilbaem. Velikostí je podobné (mírně větší), stejně jako průmyslovým odkazem a určitým svérázem. Očekávání, že expresivně tvarovaná a akusticky dokonalá koncertní síň přitáhne pozornost z Česka i zahraničí, nejsou malá, cultural tourism táhne. Je ovšem obecně známo, že k Bilbao efektu nestačí jen jeden mimořádný dům od hvězdy, ale kýžený rozkvět vyžaduje širokou strategickou připravenost. Také není tajemstvím, že generovaný úspěch a sláva nemusí vést ke spokojenosti obyvatel. A o tu jde v Ostravě nejvíc.

MAPPA zná mapu
V rámci organizační změny na ostravském magistrátu se útvar hlavního architekta transformoval na odbor územního plánování a stavebního řádu. V synergii s touto reorganizací vznikla v roce 2019 nová příspěvková organizace města, Městský ateliér prostorového plánování a architektury (MAPPA), jejímž ředitelem se stal architekt Ondřej Vysloužil. MAPPA získala do kompetence zejména architektonické soutěže, práci s veřejným prostorem, participaci ostravských projektů, koordinaci urbanistických studií a doplňování sbírky „rodinného stříbra“, kterým jsou data o městě. Tato organizace bývá přirovnávána k pražskému Institutu plánování a rozvoje nebo brněnské Kanceláři architekta města, což není přesné. Agenda MAPPA je intenzivně koncepční a zaměřená na městský design, kancelář je štíhlejší a hbitější, její hnací silou je autentická touha po zlepšování vystavěného prostředí v Ostravě.

Pilíř, o který se práce MAPPA opírá, je Strategický plán (stále v gesci magistrátu). Jedním z jeho postulátů je, že Ostrava je polycentrická a má tři přirozená těžiště – a MAPPA je vymezila jako Moravskou, Porubu a Ostravu-Jih. Kvůli uvedeným limitům se těmto sídlům nepodařilo srůst, přestože s dalšími dvaceti menšími obvody tvoří jeden administrativní celek. (Trojměstí to tedy není.) Jedním z úkolů MAPPA je podpořit a zušlechtit konsenzuální propojení těchto dominantních, poměrně kompaktních urbanistických celků, a to při zachování integrity všech zúčastněných. Velké téma pro MAPPA je i veřejný prostor – domy jako takové jsou starostí investorů a jejich architektů, zájmem města je pečovat o všechno „zbylé mezi budovami“. Pandemie ještě prohloubila nezbytnost hygienických, estetických i praktických veřejných prostranství a také potřebu snadno dostupné kvalitní přírody ve městech.

Další velkou výzvou, kterou se MAPPA zabývá, je bydlení. Jako ve všech městech i v Ostravě rostou ceny bytů. Na trhu je obstojná nabídka bytů v panelácích a jejich ceny nejsou šokující. Před – a bohužel i za – hranicí Ostravy se staví množství rodinných domů, často ale ve formě „sídelní kaše“. Ovšem zejména mladí chtějí žít jinak, a právě je si potřebuje Ostrava udržet. V at raktivních lokalitách je nabídka slabá a je téměř nemožné koupit byt nový. Hlad po moderním bydlení ve vyšším standardu, s terasami a podobně, je veliký a takové projekty bývají rychle prodány. Proto se Ostrava pouští do výstavby sama nebo případně podporuje zajímavé a realistické soukromé záměry. „Jsme si vědomi nepříznivé situace a je to proto i jeden z cílů strategického plánu rozvoje města,“ svěřila se na idnes.cz před rokem náměstkyně primátora pro investice Zuzana Bajgarová.

Studie Polská - Mongolská 
První dokument z dílny MAPPA, „nástroj, který pomáhá plánování“, nese název Vize prostorového rozvoje. Více než vizí (= vidina, zjevení, představa) je vyšetřením nebo anamnézou (= soubor informací potřebných k analýze zdravotního stavu, zejména z minulosti) Ostravy. Pomocí dvanácti obsáhlých pláten (výkresů) je podrobně zmapován, analyzován a zobrazen současný fyzický stav města. Na každém z pláten Vize je i pohled do budoucna – například Kostra města prioritizuje komunikační síť a navrhuje, které dopravní tepny by měly být rozvíjeny jako rychlostní a které „humanizovány“, nebo plátno Polycentrické město poprvé jasně graficky vymezuje tři ostravská centra. Zdá se, že Vize částečně supluje územně analytické podklady (ÚAP) Ostravy, které ve své současné podobě nejsou pro tvorbu města ideální. Vize se spíše podobá aktualizacím ÚAP Prahy a její „na míru“ vyvinuté metody jsou jistě důstojným krokem směrem k moderní územně plánovací dokumentaci pro Ostravu.

Nezastavěné, strategicky dopravně umístěné a majetkově fragmentované území o ploše 23 ha, které je ohraničené ulicemi Polská a Mongolská, z východu sousedící se Svinovem a ze západu s Porubou, bylo v územním plánu dlouhodobě vedeno jako rezerva a je určeno pro výstavbu bytových a rodinných domů. Úkolem MAPPA bylo „provést inventuru“ záměrů v lokalitě a navrhnout ucelenou a smysluplnou koncepci rozvoje. Výřezy z výkresů Vize prostorového rozvoje byly klíčovým územně analytickým podkladem pro zpracovanou územní studii. Pomocí nových metod z Vize, ale také na základě územního plánu, s ohledem na okolní zástavbu a s plnou znalostí záměrů i limitů v území – tím je zejména vedení velmi vysokého napětí – navrhl tým MAPPA v čele s architektem Pavlem Řihákem adekvátní městskou strukturu. Kromě jiného studie definuje kapacity a objemy jednotlivých budov v tomto dosud prázdném místě Ostravy.

Jak bylo řečeno, Ostrava chce nabízet atraktivní možnosti bydlení, aby ji obyvatelé neopouštěli a cítili se v ní dobře. Studie Polská – Mongolská představuje pestrou rezidenční typologii dvou až šestipodlažních domů, v nichž bude kolem 1200 kvalitních bytů pro téměř tři tisíce obyvatel (i s příslušným počtem integrovaného parkování, které v Ostravě zdaleka není běžné). A nejen to. V duchu městského plánování podle soudobých evropských trendů nabídne novým obyvatelům i starousedlíkům z okolí vycizelované obytné ulice, prostupné zelené vnitrobloky a vyváženě řešenou multimodální dopravu. Je navrženo i posílení občanské infrastruktury: v lokalitě bude školka, dům pro seniory, park, četná stromořadí i parkově upravené náměstí s živým obchodním parterem. Architektura jednotlivých bloků a domů bude předmětem studií konkrétních investorů – město Ostrava „jenom“ přichází s promyšlenými pravidly hry, která bude ve výsledku win-win pro všechny zainteresované. První domy by podle této studie mohly začít růst už v roce 2023.
Mariana Pančíková

Článek byl publikován v časopise STAVBA DETAIL 1/2022

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

20. 10. 2022 17:55:02

Re: Odborníci apelují na vládu: odložte projednávání novely stav...

Kromě toho, že se připojuji k této výzvě, upozorňuji na to, že velkým přičiněním pana Františka Lukla, tuším že z 13.1.2021 bylo z novely SZ vyloučeno to podstatné, co mělo být hlavním motorem zlepšení výkonnosti stavebních úřadů základního stupně a tedy i zkrácení doby trvání správního řizení. A to jistě víte, je vyjmutí těchto úřadů z gesce a působnosti místních, obecních a městských úřadů, tedy z vlivu starostů a z jejich rozhodování o personálním obsazení míst odborých pracovníků vč. určování jejich platů podle tabulek a jiného odměňování podle vlastního uvážení. Tedy z vlivu korupčního prostředí, které jednoznačně na mnoha radnicích trvale vládne. Tedy shrnu to takto: žádné změny (ani o 30% podle názoru paní Žanety Hadžič) v trvání správního řízení pro vydání povolení stavby nebo souhlasu s jejím umístěním ani náhodou nečekejme, když je již známo, že přes 3 tisíce pracovník stav.úřadů odejde do důchodu a 3 tisíce na jiná méně exponovaní místa, protože za takové mizerné platy si nebudou dále ničit zdraví, jak z novely SZ již nyní vyplývá. to jsou informace jak z MMR, tak z "terénu", kde se pohybuji již 50 let. Tedy bude chybět víc než 6000 odborníků (a nečekejme, že mladší náhradníci z jiných oborů budou vykazovat potřebné výsledky) a slučováním úřadů nebude ničeho dosaženo, spíše naopak přijdou další odchody těch opravdu zkušených lidí, o nichž si ministr Bartoš myslí, že jsou ti nejslabší. Jak úsměvný je jeho amatérský názor. Holt kozel je opět jednou zahradníkem a paní ing. Hadžič ho ještě podporuje. Tedy ona ví víc než pan ing., Bartoš, ale jen po právní stránce, o praxi v terénu přímo na úřadech ví zrovna tak málo, jako ministr.

 
© 2007–2022 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz