Coworking BASE

Coworking BASE

Praha 2

(17. 9. 2020) studio Perspektiv

   
 
 
 
 

Coworking BASE

Mezinárodní soutěž na nadstandartní síť coworkingových kanceláří. Ve výběru špičková architektonická studia se zkušenostmi s workplace. Vítěz? Ateliér Perspektiv, který svým řešením nejlépe naplnil představu klienta, developerské společnosti Penta Real Estate, a v rekordním čase dokončil první projekt.
Architekti Ján Antal a Martin Stára představili komplexní pohled na sdílené pracoviště a koncept, který se uplatní v široké škále budov, od novostaveb až po historické a památkově chráněné objekty. Kanceláře v jejich pojetí nejsou jen stoly a židle, ale i komunitní zóny, ergonomie a kvalitní akustika. Toto osvědčené spojení uplatnili také v projektu první pobočky coworkingu BASE, která se letos v únoru otevřela nedaleko pražského hlavního nádraží v kancelářském komplexu Churchill I.

Sdílené kanceláře BASE cílí především na manažery a zaměstnance středních a velkých firem. „Vytvořili jsme butikovou atmosféru, která se u coworkingových kanceláří tolik nevidí. Místy vám přijde, že jste v luxusním hotelu,“ popisují Antal a Stára. Na jejich slova dojde hned u recepce – místo klasického pultu tu najdete nábytkovou stěnu a dřevěný ostrůvek. Jako kdybyste právě vkročili do elegantní lobby. Prémiové jsou i použité materiály, které budou postupně získávat přirozenou patinu a neztratí na půvabu. V přízemí najdete například velkoformátovou dlažbu, v jiných částech coworku dubovou podlahu a přírodní linoleum. V komunitních kuchyňkách použili architekti barevné keramické obklady s kontrastními dřevěnými spárovkami, v zasedacích místnostech odolné profilované sklo. „Jde o kvalitní materiály, které mají dlouhou životnost, a proto se nemusí tak často obnovovat. Nechceme, aby naše projekty generovaly zbytečný odpad,“ vysvětlují Antal a Stára. Dodávají: „Při řešení komunitních zón jsme se inspirovali architekturou tržnic, kde lidé nakupují, prodávají a hlavně sdílejí. Tuto myšlenku jsme přenesli do pracovního prostředí. Chtěli jsme vytvořit pomyslný creative market, kde budou lidé prodávat své myšlenky a obohacovat se nápady druhých. Zkrátka prostředí, které bude stimulovat kreativitu.“
Srdcem komunitního života je zóna s výhledem na Pražský hrad a Hlavní nádraží. Její prostory se dají jednoduše přizpůsobit, hlavně díky flexibilnímu mobiliáři. Ve výsledku se sem může vejít i přes sto lidí. Nechybí ani místnost pro konání workshopů a celodenní školení.
Kanceláře a zasedací místnosti naopak podporují individualitu a soustředěnost. Jednotlivé prostory od sebe oddělují například na míru vyrobené skleněné příčky, které kombinují čiré a profilové vroubkované sklo. V zasedacích místnostech zaručují soukromí, aniž by narušovaly transparentnost a otevřenost coworkingu. Nemusí se tak používat závěsy ani polep, jež bývají standardním řešením. Právě atypické interiérové prvky byly pro architekty největší výzvou. „Dlouho jsme hledali výrobce, který by takovou příčku dokázal vyrobit. Není totiž běžné na jedné ploše kombinovat různé druhy skla. Do posledního detailu jsme museli promyslet i nosné profily, aby všechno to sklo unesly,“ vysvětlují Antal a Stára, kteří projekt nejen navrhli, ale zastali i roli projektantů a zpracovali realizační dokumentaci. A protože projekt běžel v rychlém tempu – od návrhu do realizace uběhlo osm měsíců –, vytvořili architekti digitální 3D model budovy (BIM). Ten jim umožnil efektivně koordinovat projekt v reálném čase, mít přehled o všech probíhajících pracích a postupu ostatních odborníků.
Také udržitelnost je pro architekty velkým tématem. „Vnímáme ji jako podmínku kvalitní architektury. V každém projektu se proto snažíme používat recyklované a přírodní materiály, které mají nízkou uhlíkovou stopu,“ popisují autoři návrhu. V coworkingu BASE architekti využívají akustické obklady od firmy Re:felt z recyklovaných PET lahví. Na podlahu zase použili přírodní linoleum od značky Tarkett. Přibýt by měla také díla lokálních designérů, už je tu k vidění je kolekce porcelánových objektů od ateliéru Qubus, skleněné vázy od studia DECHEM, kolekce váz od ateliéru LLEV, skleněné objekty od designéra Jiřího Krejčiříka nebo vázy od legendy českého designu Jiřího Pelcla.

Další coworking ze sítě BASE se plánuje otevřít v Bratislavě, a to v novém areálu Sky Park, kde svůj rukopis zanechala mimo jiné i Zaha Hadid Architects. Vznikl na brownfieldu, kde kdysi stávala velká průmyslová zóna. Zachovala se z ní jen teplárna od Dušana Jurkoviče, která je národní kulturní památkou a jedním z mála odkazů na industriální minulost města.
Studio Perspektiv zohlednilo při navrhování interiéru nejen historii objektu, ale také moderní skleněnou vestavbu. „Snažili jsme se prostor doplňovat a navazovat na něj stylem i geometrií nových prvků. Zároveň jsme ale chtěli, aby bylo jasně rozpoznatelné, které části jsou nové a které původní – nesnažíme se originální dílo napodobovat,“ říkají architekti Ján Antal a Martin Stára. Dílo velikána se ale nebojí interpretovat v duchu 21. století: v interiéru rozmístí prvky, jež odkazují na dekorativnost Jurkovičových návrhů.

Tisková zpráva
Foto: Mojmír Bureš, Artspeak Studio


Plocha: 1911 m2              

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Administrativa

Dokončení

2020

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

21. 9. 2022 15:24:41

Re: Tři nové koncertní síně

Veřejnost chápe pohnutky představitelů, kteří myslí, že mají pravdu. Otázka vytápění i chlazení těchto stavebních obrů v dnešních souvislostech ovšem nezmínil nikdo. Stavebními materiály lze jistě mnohé ovlivnit. Co ale bude jinak, jsou náklady na vybudování něčeho, co je jen kabátkem městského prostoru. O účelnosti tohoto zařízení v této době lze však polemizovat. Kromě provozních nákladů, které dnes nikdo nedokáže propočítat, jde o celkové investiční zátěži zejména Ostravy v celé šíři všech záměrů. Za primátora Macury investice skokově narůstají. Přitom není nikde prezentováno, tedy pro veřejnost, co to znamená pro splácení dluhů, které takto vznikají. V dnešní době obřího nárůstu zadlužení státního rozpočtu a podobně u měst jeto poměrně velká drzost vůči občanům města. Těch se to také svým způsobem bude týkat. Mj. zdražováním služeb, dopravy, úklidu, odvozu odpadů, správních poplatků předepisovaných městem. Není tady něco hodně v nepořádku, Povýšené vystupování Macury vůči jiným politikům i občanům je varováním, že c čele města stojí někdo s velmi pochybným charakterem a zcela povadlou mravností. Kupodivu to zastupitelům nevadí. Nebo mlčí protože se bojí o sebe, své pozice nebo zdraví? Víme přece, jak dominující politici jednají. Po celou dobu lidské moderní civilizace. U tohoto primátora jsem s jist, že se nedá ničím zastavit. Doufám, že se bude jednou zpovídat jinde, o tom, co se tu roky děje za jeho vedení města, ne jen před zastupiteli, které ponížil na pouhé držáky mandátů.

2. 9. 2022 23:12:28

Re: Věcná novela nového stavebního zákona

Zaujalo mě tvrzení, že "vláda není schopná prosadit změny, které by posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování" a že je to vinou pořizovatelů. To je přece úplný nesmysl. Vždyť už dnes jsou to obce, které si vybírají pořizovatele a které schvalují každou fázi pořizovacího procesu. A jestli si stěžují na pořizovatele, tak je to stejné, jako by si majitel firmy stěžoval na zákon, když má problémy se svým zaměstnancem. Pokud mají smlouvu, tak ji mohou zrušit a vybrat si jiného. A pokud ji zrušit nemohou, tak je to jejich vina, že ji mají špatnou. Vždy to ale mají ve svých rukách. Nechápu, jaké pravomoci by chtěli posilovat. Pak je tu ale téma, které je v podmínkách státní správy těžko představitelná. Že by se různí pracovníci jednotlivých dotčených orgánů ke každému záměru dokázali ve stejnou dobu sejít a dohadovali se, kdo o kolik může ze svého zákona ustoupit? Žádný úředník si nedovolí říct, že nějakou část zákona není nutné dodržet. A ani organizačně to nemůže fungovat. Ty lidi přece neřeší jen společné záměry, nemusí mít stejnou pracovní dobu nebo pracovní úvazky - a pak tu jsou ještě nemoci a dovolené a když máte na úřadu pro některé agendy jednoho pracovníka, tak by stáli všichni. Nevěřím. že by to mohlo nějak efektivně fungovat, I když by se mi taková kolektivní práce líbila.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz