Architekti Ján Antal a Martin Stára představili komplexní pohled na sdílené pracoviště a koncept, který se uplatní v široké škále budov, od novostaveb až po historické a památkově chráněné objekty. Kanceláře v jejich pojetí nejsou jen stoly a židle, ale i komunitní zóny, ergonomie a kvalitní akustika. Toto osvědčené spojení uplatnili také v projektu první pobočky coworkingu BASE, která se letos v únoru otevřela nedaleko pražského hlavního nádraží v kancelářském komplexu Churchill I.
Sdílené
kanceláře BASE cílí především na manažery a zaměstnance středních a velkých
firem. „Vytvořili jsme butikovou atmosféru, která se u coworkingových kanceláří
tolik nevidí. Místy vám přijde, že jste v luxusním hotelu,“ popisují Antal a
Stára. Na jejich slova dojde hned u recepce – místo klasického pultu tu najdete
nábytkovou stěnu a dřevěný ostrůvek. Jako kdybyste právě vkročili do elegantní
lobby. Prémiové jsou i použité materiály, které budou postupně získávat
přirozenou patinu a neztratí na půvabu. V přízemí najdete například
velkoformátovou dlažbu, v jiných částech coworku dubovou podlahu a přírodní
linoleum. V komunitních kuchyňkách použili architekti barevné keramické obklady
s kontrastními dřevěnými spárovkami, v zasedacích místnostech odolné
profilované sklo. „Jde o kvalitní materiály, které mají dlouhou životnost, a
proto se nemusí tak často obnovovat. Nechceme, aby naše projekty generovaly
zbytečný odpad,“ vysvětlují Antal a Stára. Dodávají: „Při řešení komunitních
zón jsme se inspirovali architekturou tržnic, kde lidé nakupují, prodávají a
hlavně sdílejí. Tuto myšlenku jsme přenesli do pracovního prostředí. Chtěli
jsme vytvořit pomyslný creative market, kde budou lidé prodávat své myšlenky a
obohacovat se nápady druhých. Zkrátka prostředí, které bude stimulovat kreativitu.“
Srdcem komunitního života je zóna s výhledem na Pražský hrad a Hlavní nádraží. Její prostory se dají jednoduše přizpůsobit, hlavně díky flexibilnímu mobiliáři. Ve výsledku se sem může vejít i přes sto lidí. Nechybí ani místnost pro konání workshopů a celodenní školení.
Kanceláře a zasedací místnosti naopak podporují individualitu a soustředěnost. Jednotlivé prostory od sebe oddělují například na míru vyrobené skleněné příčky, které kombinují čiré a profilové vroubkované sklo. V zasedacích místnostech zaručují soukromí, aniž by narušovaly transparentnost a otevřenost coworkingu. Nemusí se tak používat závěsy ani polep, jež bývají standardním řešením. Právě atypické interiérové prvky byly pro architekty největší výzvou. „Dlouho jsme hledali výrobce, který by takovou příčku dokázal vyrobit. Není totiž běžné na jedné ploše kombinovat různé druhy skla. Do posledního detailu jsme museli promyslet i nosné profily, aby všechno to sklo unesly,“ vysvětlují Antal a Stára, kteří projekt nejen navrhli, ale zastali i roli projektantů a zpracovali realizační dokumentaci. A protože projekt běžel v rychlém tempu – od návrhu do realizace uběhlo osm měsíců –, vytvořili architekti digitální 3D model budovy (BIM). Ten jim umožnil efektivně koordinovat projekt v reálném čase, mít přehled o všech probíhajících pracích a postupu ostatních odborníků.
Také udržitelnost je pro architekty velkým tématem. „Vnímáme ji jako podmínku kvalitní architektury. V každém projektu se proto snažíme používat recyklované a přírodní materiály, které mají nízkou uhlíkovou stopu,“ popisují autoři návrhu. V coworkingu BASE architekti využívají akustické obklady od firmy Re:felt z recyklovaných PET lahví. Na podlahu zase použili přírodní linoleum od značky Tarkett. Přibýt by měla také díla lokálních designérů, už je tu k vidění je kolekce porcelánových objektů od ateliéru Qubus, skleněné vázy od studia DECHEM, kolekce váz od ateliéru LLEV, skleněné objekty od designéra Jiřího Krejčiříka nebo vázy od legendy českého designu Jiřího Pelcla.
Další coworking ze sítě BASE se plánuje otevřít v Bratislavě, a to v novém areálu Sky Park, kde svůj rukopis zanechala mimo jiné i Zaha Hadid Architects. Vznikl na brownfieldu, kde kdysi stávala velká průmyslová zóna. Zachovala se z ní jen teplárna od Dušana Jurkoviče, která je národní kulturní památkou a jedním z mála odkazů na industriální minulost města.
Studio Perspektiv zohlednilo při navrhování interiéru nejen historii objektu, ale také moderní skleněnou vestavbu. „Snažili jsme se prostor doplňovat a navazovat na něj stylem i geometrií nových prvků. Zároveň jsme ale chtěli, aby bylo jasně rozpoznatelné, které části jsou nové a které původní – nesnažíme se originální dílo napodobovat,“ říkají architekti Ján Antal a Martin Stára. Dílo velikána se ale nebojí interpretovat v duchu 21. století: v interiéru rozmístí prvky, jež odkazují na dekorativnost Jurkovičových návrhů.
Tisková zpráva
Foto: Mojmír Bureš, Artspeak Studio
Plocha: 1911 m2
Srdcem komunitního života je zóna s výhledem na Pražský hrad a Hlavní nádraží. Její prostory se dají jednoduše přizpůsobit, hlavně díky flexibilnímu mobiliáři. Ve výsledku se sem může vejít i přes sto lidí. Nechybí ani místnost pro konání workshopů a celodenní školení.
Kanceláře a zasedací místnosti naopak podporují individualitu a soustředěnost. Jednotlivé prostory od sebe oddělují například na míru vyrobené skleněné příčky, které kombinují čiré a profilové vroubkované sklo. V zasedacích místnostech zaručují soukromí, aniž by narušovaly transparentnost a otevřenost coworkingu. Nemusí se tak používat závěsy ani polep, jež bývají standardním řešením. Právě atypické interiérové prvky byly pro architekty největší výzvou. „Dlouho jsme hledali výrobce, který by takovou příčku dokázal vyrobit. Není totiž běžné na jedné ploše kombinovat různé druhy skla. Do posledního detailu jsme museli promyslet i nosné profily, aby všechno to sklo unesly,“ vysvětlují Antal a Stára, kteří projekt nejen navrhli, ale zastali i roli projektantů a zpracovali realizační dokumentaci. A protože projekt běžel v rychlém tempu – od návrhu do realizace uběhlo osm měsíců –, vytvořili architekti digitální 3D model budovy (BIM). Ten jim umožnil efektivně koordinovat projekt v reálném čase, mít přehled o všech probíhajících pracích a postupu ostatních odborníků.
Také udržitelnost je pro architekty velkým tématem. „Vnímáme ji jako podmínku kvalitní architektury. V každém projektu se proto snažíme používat recyklované a přírodní materiály, které mají nízkou uhlíkovou stopu,“ popisují autoři návrhu. V coworkingu BASE architekti využívají akustické obklady od firmy Re:felt z recyklovaných PET lahví. Na podlahu zase použili přírodní linoleum od značky Tarkett. Přibýt by měla také díla lokálních designérů, už je tu k vidění je kolekce porcelánových objektů od ateliéru Qubus, skleněné vázy od studia DECHEM, kolekce váz od ateliéru LLEV, skleněné objekty od designéra Jiřího Krejčiříka nebo vázy od legendy českého designu Jiřího Pelcla.
Další coworking ze sítě BASE se plánuje otevřít v Bratislavě, a to v novém areálu Sky Park, kde svůj rukopis zanechala mimo jiné i Zaha Hadid Architects. Vznikl na brownfieldu, kde kdysi stávala velká průmyslová zóna. Zachovala se z ní jen teplárna od Dušana Jurkoviče, která je národní kulturní památkou a jedním z mála odkazů na industriální minulost města.
Studio Perspektiv zohlednilo při navrhování interiéru nejen historii objektu, ale také moderní skleněnou vestavbu. „Snažili jsme se prostor doplňovat a navazovat na něj stylem i geometrií nových prvků. Zároveň jsme ale chtěli, aby bylo jasně rozpoznatelné, které části jsou nové a které původní – nesnažíme se originální dílo napodobovat,“ říkají architekti Ján Antal a Martin Stára. Dílo velikána se ale nebojí interpretovat v duchu 21. století: v interiéru rozmístí prvky, jež odkazují na dekorativnost Jurkovičových návrhů.
Tisková zpráva
Foto: Mojmír Bureš, Artspeak Studio
Plocha: 1911 m2
Moc se mi park líbí, není to uhlazená unylost posekaných trávníků. Divokost a rozmanitost parku a křovin je daleko více…
Škarohlíde :-) , copak nevidíte ty možnosti? Každé ráno uděláte z těch venkovních spáčů četu, která nakluše a s radostí…
Autorům, realizaci a investorovi se podařila úžasná stavba. Ta obřadní síň je svojí koncepcí a jednoduchostí nesmírně přitažlivá, gratuluji. Materiálové…
Copak omyl? Ale strategie myšlení tvůrců a autorů záměru běhá někde v jných galaxiích a nevnímá, že jsme v Česku,…
Je to kulturní stánek nebo další cirkus? Už to vidím jak ty rampy v zimě, v létě, budou žít svým…