Deset hvězd
(28. 4. 2015) Atelier Soukup: Revitalizace židovských památek
Deset hvězd
V rámci projektu bylo na území České republiky rekonstruováno
a restaurováno deset synagog a dalších pět doprovodných objektů - rabínských a
obecních židovských domů. Jsou mezi nimi nejvýznamnější židovské stavby,
vzniklé v různých dobách. Ve všech synagogách a objektech jsou instalovány
tématické expozice, které návštěvníkům poskytují příležitost seznámit se s
židovskou historií a s judaismem v autentickém prostředí.
Jedná se o tyto stavby:
Boskovice, synagoga a obecní dům, expozice Židovské čtvrti (ghetta) v českých
zemích
Brandýs nad Labem, synagoga a rabínský dům, expozice Prameny judaismu, rabínské
písemnictví a vzdělanost
Březnice, synagoga, expozice Židovská vzdělanost v českých zemích
Jičín, synagoga a obecní dům, expozice Židovští spisovatelé, dramatici a
kritici
Krnov, synagoga, expozice Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci
Mikulov, synagoga, expozice Rabi Löw a židovská vzdělanost na Moravě
Nová Cerekev, synagoga, expozice Architektura synagog
Plzeň, stará synagoga a dům šámese, expozice Židovské tradice a zvyky
Polná, synagoga s rabínským domem, expozice Jeviště antisemitismu, případ
Leopolda Hilsnera
Úštěk, synagoga a rabínský dům, expozice Židovské školství v českých zemích
Investor: Federace židovských obcí v Praze
Generální projektant: ATELIER SOUKUP s.r.o. Plzeň
Generální dodavatel: GEMA ART GROUP a.s.
Projekt byl spolufinancován EU z Evropského fondu pro regionální rozvoj,
celkový náklad byl 280 mil. Kč. Přípravné práce začaly v roce 2010, všechny objekty
byly otevřeny pro veřejnost v červnu 2014.
Synagoga s obecním
domem v Boskovicích
Boskovice jsou jedním z mála českých a moravských měst, kde
se z velké části zachovalo židovské ghetto. Synagoga zvaná Maior je dnes
jedinou synagogou v Boskovicích. Její podstatná část pochází z roku 1639, kdy
byla realizována italským mistrem Silvestrem Fiotem z Chiavenny. Její bohatá
nástěnná výmalba pochází z počátku 18. století, současnou vnější podobu synagoga
získala v polovině 19. století. Svému
účelu sloužila do druhé světové války, pak se využívala jako skladiště majetku
zabaveného boskovickým Židům. V polovině devadesátých let byl soubor objektů
navrácen do vlastnictví Federaci židovských obcí v Praze. Od roku 1991
procházela synagoga obnovou.
Obecní dům v Bílkově ulici je doložen k roku 1824. Původně
sloužil pro účely hejtmanství, po roce 1855 zde sídlil židovský obecní úřad,
škola a pekárna macesů. Stavba byla několikrát adaptována, přesto se tu
zachovalo mnoho historicky cenných konstrukcí.
Ateliér architekta Jana Soukupa zpracoval koncepci obnovy,
projekty a řešení expozice. V synagoze došlo zejména k provedení sanačních
prací. Hlavní expozice v obecním domě je věnována židovským čtvrtím v českých
zemích, expozice v synagoze představuje zejména historii židovských obyvatel
Boskovic.
Brandýs nad Labem
Synagoga byla vystavěna v letech 1828-29 v neoklasicistním
slohu, na místě starších synagog v blízkosti hlavního náměstí. Obdélná patrová
budova je rozdělena na dvě části. V pravé je obnovený synagogální sál a v levé ve
dvou podlažích někdejší rabínský dům se schodištěm. Hlavní sál synagogy má
přibližně čtvercový půdorys, do kterého jsou vloženy po třech stranách dřevěné
galerie. Na straně čtvrté sálu dominuje obnovený áron ha-kodeš. Oproti
nenápadnému zevnějšku domu je interiér synagogy překvapivě velkorysý v detailu
i celkovém uspořádání.
Bohoslužbám synagoga sloužila až do nástupu nacismu, poté byla využita mimo
jiné jako sklad léčiv. Od roku 1995 se využívala jako depozitář Židovského
muzea v Praze.
V synagoze je umístěna stálá expozice Prameny judaismu:
rabínské písemnictví a vzdělanost, doplněná expozicí o dějinách místní židovské
obce a židovského osvícenství. Kromě výstavních prostor je zde návštěvnické
centrum a zázemí pro lektory.
Březnice
Březnická synagoga dominuje velmi dobře zachovanému náměstí
někdejšího ghetta. Po požáru v roce 1821 byla přestavěna do klasicistní podoby,
další úpravy proběhly po druhém požáru v roce 1874 a kolem roku 1910. Vnitřní
uspořádání je rozděleno na dvě základní části, zaklenutý modlitební sál s
výškou přes dvě patra a ženská galerie vytváří jednu část, druhou,
dvoupodlažní, tvoří přízemní byt šámese a místnost školy v prvním patře. Bohoslužbám
synagoga sloužila do 30. let 20. století, poté byla využita jako skladiště. Od
roku 1995 prochází rekonstrukcí k využití na regionální židovské muzeum. Ateliér
Soukup zde kromě jiného zpracoval řešení expozice Židovská vzdělanost v českých
zemích.
Synagoga a škola v
Jičíně
Synagoga byla postavena roku 1773 v pozdně barokním slohu, po
požáru v roce 1840 byla upravena do klasicistní podoby. Nevelká stavba halového
typu s obdélným půdorysem a sedlovou střechou má prostor sálu sklenutý třemi
poli valené klenby. Bohoslužbám synagoga sloužila do podzimu 1941, poté byla
využita jako skladiště a po válce jako sběrna rostlin. V nedávné době prošla rekonstrukcí,
včetně zrestaurování původní výmalby, nového osvětlení a dobového vybavení.
Jičínská škola se nachází stejně jako synagoga v Židovské
ulici na severovýchodním okraji historického jádra města. Budovu nechal
vystavět v roce 1842 Salamon Fried na spáleništi dvou obytných domů v
klasicistním slohu. Půdorysné uspořádání tohoto řadového pavlačového domu se
sedlovou střechou je řešeno jako dvoutraktové s kolmým křídlem do dvora. Kromě
školy se v objektu nacházel i byt rabína. Nyní je v přízemí a v patře jičínské
školy stálá expozice Židovští spisovatelé, dramatici, kritici v českých zemích.
Kromě výstavních prostor je zde návštěvnické centrum a ve druhém patře zázemí
pro lektory.
Krnov
Zajímavá a pěkná synagoga stavba byla postavena na poměrně
významném místě v roce 1871 stavitelem Ernstem Letzelem v novorománském a v
interiéru maurském slohu. Je to trojlodní prostor s emporami při třech stěnách,
na východní straně s výklenkem pro aron ha kodeš, nad nímž byly varhany (dnes
zničené). V západním části je schodiště a místnost pro schůze židovské komunity.
Synagoga sloužila židovské obci do zabrání Krnova Německem roku 1938, ale nebyla
zničena jako většina synagog na německém území. Po válce se změnila ve sklad a
v letech 1964 až 1997 zde byl místěn fond Státního archivu. Toto využití
ukončila povodeň, která poničila velké množství archivního materiálu. Synagoga
byla vrácena židovské obci již v roce 1994 a po dvaceti letech se ji podařilo
zachránit jako památku na vyvražděné židovské obyvatelstvo města a pro kulturní
účely.
Expozice pod názvem Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci mapuje
činnost a význam židovských podnikatelů v Českých zemích v 19. a 20. století,
do vypuknutí holokaustu v době 2. světové války.
Mikulov
Ojedinělá stavba synagogy tzv. polského typu vznikla v polovině
16. století, kdy nahradila starší objekt. Charakter současné podoby vytvořila
barokní přestavba z let 1719 - 1723, která je připisována Johanu Oedtovi. Do
staršího objektu byl včleněn velkorysý koncept zastropení hlavního sálu čtyřmi
kopulemi, vynášenými středovým čtyřsloupovým pilířem. Řečniště (bima) tvořené
čtyřsloupovým s baldachýnem bylo vystředěno do centra haly a působivě začleněno
do architektury interiéru. Na východní straně byl o něco později vestavěn
náročně zpracovaný svatostánek, který vytvořil Ingnác Lengelacher.
Poslední výraznou přestavbu v empírovém duchu prodělal objekt na počátku 19.
století. V roce 1938 byla synagoga uzavřena a sloužila jako sklad. Po krátké
poválečné odmlce, kdy bylo dokonce uvažováno o její opravě, bylo bývalé
židovské ghetto asanováno. Silně poškozený objekt synagogy chátral, od roku
1977 až do poloviny osmdesátých let byla synagoga necitlivě adaptována na
kulturní dům. Došlo k odstranění mnoha autentických detailů a zcela zbytečně
byl odstraněn také barokní svatostánek. I přes velké chyby došlo touto akcí k
záchraně poslední mikulovské synagogy.
Při rekonstrukci se zvláštní ohled kladl na restaurování
skromně dochovaných autentických prvků. V rámci architektonického konceptu bylo
nutné řešit také novodobé požadavky na zázemí provozu památky. Nově navržené
hygienické zázemí bylo ve formě dvorního přístavku situováno s distancí od
objektu synagogy. Urbanisticky tak celek působí jako dvě samostatné stavby a zázemí
nenarušuje cenné prostory objektu. V synagoze je nyní stálá expozice s
názvem Rabbi Löw a židovská vzdělanost na Moravě.
Nová Cerekev
Synagoga byla postavena na místě starší dřevěné v roce 1855
stavitelem Štěpánem Walserem. Trefně označit sloh stavby je obtížné, svou
kompaktností a detaily má nejblíže k asyrskobabylonské architektuře, tedy
historické blízkovýchodní. Svým výrazně pevnostním charakterem je ojedinělou
synagogou na území ČR. Interiér je ale jiný, vychází z barokních principů.
Stavba je trojlodní, nad bočními loděmi a nad vstupní předsíní jsou empory,
přístupné kruhovým schodištěm v pravé věži.
Synagoga sloužila židovské obci do roku 1938, kdy byla uzavřena a židovské
obyvatelstvo z větší části vyvražděno v koncentračních táborech. V roce 1964 se
stala majetkem státu, který ji zapůjčil podniku Spojené kartáčovny jako sklad.
Po roce 1989 se zde vystřídalo více majitelů, poslední GTM s.r.o. jej v roce
1997 nabídla ke zpětnému prodeji Židovské obci. Nyní je tu expozice pod názvem
Architektura synagog v Českých zemích.
Stará synagoga v
Plzni
Synagoga v Plzni byla postavena po návratu židů do města v roce
1859. Stalo se tak podle již zrušených předpisů císaře Karla VI. ze začátku 18.
století na neveřejném prostranství, na dvoře židovského obecního domu.
Stavitelem byl Martin Stelzer, který ji postavil v novorománském slohu. Stavba je
jednolodní, s vestavěnými dvoupatrovými emporami pro ženy. Vedle synagogy je
dům šámese. Později byla přistavěna tzv. Služební synagoga, která je dnes
torzem a je památníkem vyvražděných židovských obyvatel Plzně.
Synagoga sloužila židovské obci do roku 1938, potom byla užívána jako skladiště
až do restituce po roce 1989. Ještě v 90. letech 20. století skupina vandalů
zapálila empory, naštěstí brzy uhašené. I ve špatném stavu se synagoga stala
dějištěm mnoha kulturních pořadů a výstav. Nyní je tu expozice pod názvem
Židovské tradice a zvyky a Židé na Plzeňsku.
Synagoga s rabínským
domem v Polné
Soubor domů je součástí urbanisticky cenného poleňského
ghetta. Založení synagogy je datováno už do konce 17. století. Tvoří ji
jednolodní prostor s dřevěnou emporou přístupnou samostatným vchodem z
exteriéru. S objektem synagogy sousedí rabínský dům založený v roce 1713, který
sloužil nejen jako byt rabína, ale také jako obecní dům. Dochovala se v něm
zejména unikátní mikve (rituální koupel) a prostor zimní modlitebny.
Synagoga sloužila svému účelu až do roku 1943, kdy naštěstí nebyla díky své
poloze uvnitř stísněné zástavby zničena. Po válce sloužila jako sklad barev,
ale z hlediska údržby byla prakticky ponechána svému osudu, což mělo za následek
zřícení střechy v roce 1969. Rabínský dům byl upraven na byty a mnohokrát
přestavován, ale i přes veškeré zásahy zůstal jeho charakter zachován i s
množstvím cenných detailů. Po roce 1989 byl objekt synagogy zachráněn před
demolicí a roku 1994 navrácen do vlastnictví Federaci židovských obcí v Praze.
Současná expozice se skládá ze dvou tématických částí: v první je návštěvník
seznámen zejména s místními památkami a dějinami Židů, ve druhé s názvem
Jeviště antisemitismu je představen zmanipulovaný a předsudečný proces s
Leopoldem Hilsnerem.
Klasicistní objekt synagogy byl založen v roce 1794 v prudkém svahu nad údolím potoka. Na čtvercovém půdorysu byla založena tři podlaží zastřešená valbovou střechou. Přízemí tvoří sál, v patře je umístěna galerie pro ženy přístupná z předsíně, suterén byl určen škole a bytu kantora. Suterénní podlaží je svou severní stranou zcela zapuštěno do svahu, naopak na straně jižní je otevřeno do údolí. Při pohledu z údolí tak synagoga působí věžovitým dojmem, zatímco ze strany přístupu z města je takřka skryta okolní zástavbou. Rabínský dům, který stojí při vstupu do synagogy, je součástí bloku středověké předměstské zástavby. V 18. století v něm je doloženo několik židovských rodin, později zde bývala židovská škola a byt rabína.
Synagoga sloužila až do druhé světové války, poté chátrala a na konci osmdesátých let se zdálo, že je o jejím osudu již rozhodnuto. Naštěstí po roce 1989 byla díky zájmu veřejnosti zachráněna a mezi lety 1993 a 2003 byla opravena. Nepřímo sousedící rabínský dům byl upraven na byty a mnohokrát přestavován, ale přesto se tu torzálně dochovaly některé původní prvky a dispoziční řešení. V devadesátých letech byl soubor objektů vrácen do vlastnictví Federaci židovských obcí v Praze.
Při poslední rekonstrukci byla provedena sanace suterénu. Současná expozice je věnována židovskému školství a vzdělanosti.
Tisková zpráva
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2014
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 6. 2023 16:30:04
Re: Rodinný dům v Mníšku pod Brdy
Dobrý den, někde jsem četl, že parapety musí být vysoké 90 cm. V podkroví ale určitě tak vysoký není. Jak je možné, že to takto architekti nevědí a že to stavební úřad zkolaudoval?
31. 5. 2023 19:54:12
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
Mně by se nejvíc líbil návrh týmu 15. Fasáda svou tektonikou i barevností perfektně zapadá mezi původní stavby a přitom je nekopíruje. Navíc krásně otevírá "vnitrobloky", které jsou vlastně náměstími. Tým 11 má na první pohled velmi atraktivní fasádu se zámecky působícími vstupními oblouky, ale právě ty ve mě vyvolávají spíš pocit "tady už je to naše", než "pojď dál". A stejné je to u průchodů do vnitrobloků - nejsou to ulice.
31. 5. 2023 19:33:03
Re: Studenti architektury představí vizi Česka na výstavě CZ2
Studentská představa, že cyklistika plnohodnotně nahradí automobilovou dopravu, je naivní. Na kole nerozvezete děti do škol, nepřivezete nákup, nedojedete čistý v každém počasí. A to ještě nemluvím o rychlosti, která je zejména mimo centra měst nesrovnatelná.
31. 5. 2023 07:18:08
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
... ilustrační foto ?
30. 5. 2023 14:49:13
Re: Byt výtvarnice a architekta
Byt je krásně rozvolněný, nicméně stále nechápu, jak je možné, že zde není dodržena norma ohledně nepřípustnosti přímého vstupu z kuchyně / obytné místnosti na WC. Tento precedens mne trápí, protože pokud projekt byl předložen na stavební úřad a vyjádřila se němu i Hygienická stanice, pak něco není v pořádku.....
25. 5. 2023 19:47:02
Re: Rozšíření kanceláří Price f(x)
Zaujaly mě ty "černě přestříkané technologické rozvody". Jaké technologie se tím myslí? Copak nemají rozvody podle druhu média z bezpečnostních důvodů svou předepsanou barvu?
25. 5. 2023 18:31:36
Re: Rezidence nad zatopeným lomem
Nádhera.
8. 5. 2023 18:56:36
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Proč ve většině nových dispozic architekti ignorují požadavek, aby WC nebylo přímo přístupné z prostoru pro přípravu a konzumaci jídel? Jinak hezké, hlavně jak je to barevné.
5. 5. 2023 11:38:19
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Vypadá to úžasně! Mohu se k Vám pozvat na kávu a prohlídku rekonstruovaného bytu? Moc děkuji a těším se Karel Klátil 777979743 karel.klatil@flexibau.cz
27. 4. 2023 20:00:04
Re: Rekonstrukce stodoly v Pošumaví
Tak tohle se mi opravdu líbí. Taková obytná/neobytná stodola/nestodola. Paráda.
27. 4. 2023 19:15:46
Re: Re: Rozhledna Vysoké Pole.
Tak zkuste žít v jeskyni. A běda, jestli někde vyšlapete pěšinku.
27. 4. 2023 19:08:53
Re: Zlínská zrcadla
Pěkné instalace pro lidi, ale kolik ptáků už se o ta zrcadla zabilo? Nebo je ten povrch pro ptáky nějak zviditelněn?
24. 4. 2023 11:27:21
Re: Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další...
...stejně jako kdysi nepotřebovala Praha Národní divadlo... Stavby pro kulturu de facto nejsou zapotřebí nikdy, člověk se obrazů nebo hudby nenají, přece, není-liž pravda?
22. 4. 2023 13:59:36
Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další kro...
Pokládám od počátku tento plán za nesmírné plýtvání veřejnými prostředky a v souvislosti se současnou fiskální situací státu i podnikatelských kruhů v MS kraji ze vrcholně nezodpovědné jednání primátora a jeho nohsledů, zejména paní Bajgarové. Koncertní sál Ostrava nepotřebuje. Pro Tomáše Macuru to má být jen jeden z hlavních pomníků jeho mocenského megalomanského působení ve vedení Magistrátu. Podobně jako Andrej Babiš, i Macura finanční stránku města řídí jak svoji privátní firmu. Najde se nějaký dobrý spolek, který tohoto odiozního politického podivína požene k hmotné odpovědnosti?
19. 4. 2023 00:10:45
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Vylepšování krajiny rozhlednami je zcela nevhodná záležitost. Příroda je dokonalá bez našich zásahů. Navíc je to skutečně nevkusné,
18. 4. 2023 22:46:43
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Pro mě je to nádhera. Těším se na návštěvu a gratuluji!
16. 4. 2023 18:25:26
Re: Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci.
Adresa: Muchova 267, 403 39 Chlumec
13. 4. 2023 18:14:08
Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci
jedná se o obec Chlumec na jihu Čech, nebo o Chlumec nad Cidlinou, či nějaký jiný Chlumec ?
11. 4. 2023 17:37:36
Re: Dětská léčebna v Ostrově u Macochy
Architektura je subjektivní věc, takže bez obalu: nic podobně depresivního jsem dlouho neviděla. A modlím se, aby mé děti neměly nikdy žádné dýchací potíže.
6. 4. 2023 17:41:39
Re: Spiegelbaude (Zrcadlovka)
\skla se přelepují speciálními páskami, jinak ano, mrtví ptáci po nárazu padají na zem. Třeba zavolat Českou společnost Ornitologickou, nejlépe Lukáše Viktoru.