Devátá městská část se mění na místo k životu
(29. 5. 2019) Z kontaminovaných skladů a zanedbaných koutů k zeleným obytným čtvrtím
Devátá městská část se mění na místo k životu
Nový impulz v podobě parků,
bytů, obchodů i školek získávají zejména kdysi industriální Vysočany. Promyšlená
bytová zástavba navazuje na hotové inženýrské sítě, ale i městskou hromadnou
dopravu. Nováčkům i starousedlíkům tiše zkvalitňuje prostředí například dekontaminací
půdy či čištěním ovzduší zelenými střechami.
Urbanistům výrazně
pomáhá existující infrastruktura
Tato městská část se začala rodit už ve 30. letech
dvacátého století, kdy vznikla tzv. Velká Praha. K hlavnímu městu byly
připojeny menší obce. Mezi nimi právě srdce devítky – Vysočany, společně
s Prosekem a Hloubětínem. Tento okraj města byl ale postupně
zaplňován výrobními halami či sklady. „Když
jsme před cca 15 lety do tohoto území poprvé přišli vymýšlet projekty, jednalo
se o zapomenutou a zanedbanou lokalitu kdesi za O2 arénou, tehdy ještě
Sazka arénou. Bylo to místo, jehož jedna životní etapa už dávno skončila, ale
žádná další, nová ještě nezačala,“ hodnotí Ing. arch Jana Mastíková, hlavní
architektka studia LOXIA, které se největší měrou podílelo na proměně
brownfieldů v Praze 9.
Toto území nemělo zrovna dobrou atmosféru, protože jeho
industriální charakter ještě podtrhovalo lineární členění dané železnicí,
tramvají a několika významnými dopravními tepnami, které společně bránily průchodnosti
skrz území a také vzniku přirozeného centra, kam by měli lidé důvod chodit. Původní
negativní dědictví se ale záhy proměnilo v jedinečnou příležitost pro
urbanisty, kteří zde mohli začít realizovat své vize v metropoli naprosto
jedinečném souboru ploch přesahujících 50 ha. Najednou se před očima začaly
nevzhledné průmyslové komplexy měnit na moderní obytné bloky pulzující životem.
„Výstavba několika tisíců bytů na území,
které má již kompletně vybudovanou dopravní a technickou infrastrukturu, je naprosto
ideální. Úsilí projektantů tak mohlo být namířeno namísto na dotváření složité
infrastruktury do veřejného prostoru. Cílem bylo vybudovat plnohodnotné město
ve městě, nejen prostý soubor bytových domů,“ dodává architektka Jana
Mastíková.
Poděbradská a Kolbenova ulice jsou dnes tranzitní, avšak i
ty se postupnou zástavbou mění. Stanou se z nich městské třídy, zpomalené
dopravní cesty s obchody a se službami, kudy chodí lidé. Právě lidé trávící čas
v ulicích jsou tím hlavním, co tvoří tu pravou atmosféru města a mění
obyčejný soubor bytových domů, které mohou být vnímány jen jako noclehárny, na
moderní město naplňující potřeby svých obyvatel. Celé to kouzlo spočívá ve
správném mixu komerčních ploch, vybavenosti, veřejných prostranství a zeleně s byty.
To vše okořeněné dobrou dopravní dostupností a kvalitní MHD.
Na zvučná jména
podniků z Hloubětína a Vysočan se nezapomíná
Přestože z bývalé průmyslové slávy Prahy 9 toho do
dnešních dnů mnoho nepřetrvalo, obyvatelé se nechtějí od tovární historie, která
formovala tvář čtvrti, zcela odstřihnout. Důkazem jsou místní názvy zastávek,
nových areálů i plánovaných uměleckých děl. Např. developer Central Group jedná
o odkoupení práv na použití značky Tesla
pro název nově vyprojektované rezidenční čtvrti v bývalém areálu
továrny, která zde začne brzy vznikat. Amplitudou v logu známé značky
budou inspirovány i umělecké prvky ve veřejném prostoru areálu a možná i
herní prvky na dětských hřištích Podobný akcent na nedávnou historii udržela ve
svých projektech také společnost Skanska ve „Čtvrti Emila Kolbena“.
Zelené parky i střechy vpřed!
Průmyslová historie Vysočan a
Hloubětína se negativně nepodepsala jen na povrchu, ale způsobila zátěž i
v podzemí. Nová obytná čtvrť v areálu bývalé Tesly nebude jediným
projektem, který před výstavbou čeká dekontaminace od toxických látek
v půdě. Rezidenční výstavba tak kromě oživení města přináší i pozitivní
ekologickou stopu.
Devítku rozděluje potok
Rokytka, která se v čase stane krajinotvorným prvkem nejen ve své horní
části s přírodní památkou Pražský zlom, ale i ve své spodní mnohem zastavěnější
části, která se nachází právě ve Vysočanech. Na území devítky je Hořejší rybník
s historickým Kejřovým mlýnem.
Na jeho místě stojí stejnojmenný rezidenční areál z dílny architektonického
studia LOXIA, který respektuje jak historickou zástavbu, tak přírodu na cenném
území.
Nová zeleň v Praze 9 ale přibývá nejen v úrovni parteru.
V rámci nových projektů nebývá výjimkou, že se zazelenají i jejich
střechy. „Zelené střechy zadržují dešťovou
vodu i sluneční záření, a tak slouží nejen k vlastní termoizolaci a zadržování
vody, ale také pomáhají proti přehřívání širšího okolí. Zeleň na střechách
navíc funguje i jako přirozený filtr vzduchu od nečistot,“ přibližuje
jejich funkci Jana Mastíková ze studia LOXIA, které v okolí Rokytky
v této části Vysočan většinu moderních projektů pro různé investory
navrhlo.
Živé město, nikoli jen
na přespání
Brownfieldy na území Prahy 9 jsou v porovnání
s těmi v bližším dosahu centra menší, zato zde dochází k volnějšímu
rozložení zástavby a veřejného prostoru. Centrum díky užším silnicím může
dopustit malé rozestupy mezi budovami, malé bytové jednotky a více kanceláří. Oproti
tomu architektonické a urbanistické projektování v Praze 9 dává vzniknout
skutečným městům ve městě, která kromě plnohodnotných bytů obsahují také co do
výměry velkorysé veřejné prostory, kompletní občanskou vybavenost i dostatek
zeleně. Většina zdejších developerů tak v projektech počítá i s obchody,
službami, školkami, veřejnými prostranstvími, komunitními zahrádkami,
sportovišti, dětskými hřišti atd., které z nově vystavěných areálů dělají příjemné
místo pro život a dávají novým obytným blokům stále žádanější přidanou
hodnotu.
Například park podél Rokytky by měl kromě příjemné
zeleně poskytovat i místa pro aktivní odpočinek všech věkových skupin. Tedy
hřiště pro děti, fitness prvky pro dospělé, jako je venkovní posilovna či cyklostezka
apod. A nezapomíná se ani na pejskaře, ti budou mít vlastní oplocený psí park. „Obyčejným hřištěm ale práce
s veřejným prostorem zdaleka nekončí. Třeba v rámci právě budovaného projektu
SUOMI jsme navrhli i malý přírodní
amfiteátr, tedy prvek, který si jinde v Praze v rámci projektu soukromého
investora dokážeme jen stěží představit,“ uzavírá „návrhářka měst“ Jana
Mastíková, v čem bude výjimečný život v novém městě – v revitalizované
Praze 9.
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.