Dům "Prvok"

Dům "Prvok"

(9. 4. 2020) Stavební spořitelna Buřinka letos se sochařem Trpákem vytiskne první český dům 3D tištěný betonem

   
 
 
 
 

Dům "Prvok"

Buřinka: „Českému stavebnictví pomůže 3D tisk“
V důsledku Covid-19 opustily české stavebnictví tisíce zahraničních pracovníků, na které dle analýz spoléhaly dvě třetiny firem. Dodavatelé hlásí výpadky kapacit i stavebních materiálů. Společně s problémy, které české stavebnictví trápily před epidemií, stojí tento sektor před výzvami. Novým impulsem bude podle Stavební spořitelny Buřinky také 3D tisk betonem. Buřinka se spojila se sochařem Michalem Trpákem a společně urychlí experiment, během kterého ještě letos robotickým ramenem vytisknou celoročně obyvatelný dům. Sen o vlastním bydlení se s 3D tiskem betonem může pro Čechy do několika let zrychlit i zlevnit.

Podle ekonoma a profesora Univerzity Karlovy, Michala Mejstříka, se bude české stavebnictví potýkat s nemalými výzvami. „Desetitisíce zaměstnanců v uplynulých letech z oboru odešlo a problém je také v systému vzdělávání. Stavebnictví potřebuje posílit novou generaci stavbařů, která jej bude rozvíjet a rychleji zvyšovat produktivitu práce. Zároveň je v Česku cyklická (‚zig-zag‘) poptávka po stavebních pracích, která není adekvátně uspokojována. Právě i v období dopadu COVID19 musí dát vláda dlouhodobou poptávkou sektoru signál k perspektivnímu rozvoji, zdůvodněným investicím a umožnit tak jeho systémové inovace.“  

Podle Buřinky bude velkým impulsem robotizace, která umožní povznést obor, zrychlí stavební práce a do stavebnictví vpustí pracovníky s digitálními znalostmi. „3D tisk domů či jejich součástí v budoucnosti umožní lidem splnit si sny vlastního bydlení rychleji i levněji. Sériový tisk má potenciál usnadnit bydlení také v sociální oblasti a může pomoci ohroženým skupinám,“ vysvětluje Libor Vošický, generální ředitel Buřinky, proč se Buřinka stala garantem projektu. První tisk domu robotickým ramenem plánují autoři ještě letos.

Dům „Prvok“
Sochař Michal Trpák a Buřinka začali diskusi o prvním českém 3D tištěném domu, Prvoku, na podzim. Experiment měl ukázat, jak uživatelsky a architektonicky hodnotná stavba může vzniknout s nasazením robotického ramene. „Dřívější výzva se nyní stává naléhavější. Robotické rameno budující betonovou konstrukci může dát odpověď na to, jak se vyrovnat s budoucím nedostatkem zahraničních pracovníků po epidemii. Stáli jsme před rozhodnutím, zda tisk domu posunout, ale jsme přesvědčeni, že právě nyní je ideální doba projekt aktivovat. Cítíme velkou odpovědnost co nejvíce zbrzdit významné prořídnutí stavebního trhu a maximálně pomoci stavebním firmám i klientům,“ říká Vošický za Buřinku, která plánuje projekt v následujících týdnech představit.

3D tisk z betonu sochaře Michala Trpáka fascinuje již několik let. „S kolegy architekty jsme experimenty s touto technologií začali na tisku laviček a výtvarných objektech. Další metou je tisk domu, obytné sochy, která je výtvarným dílem, ale svou funkcí i místem pro život,“ říká Michal a k domu dodává: „Cílem naší hry s robotem je revoluce nebo evoluce stavebnictví, ale i vizuálního vnímání architektury. Rád bych tvořil organické obytné sochy, které jsou originály svou formou a způsobem výroby, s kontextem k místu a přírodě.“ S Buřinkou na tištěném domě spolupracuje v rámci sochařova projektu Scoolpt společně s výzkumníky z ČVUT, dále s desítkou dodavatelů z oblasti výroby i techniky. 
tisková zpráva



Komentáře ke článku

 
 
 
 

12. 4. 2020 00:12:00. Re: Dům Prvok. Jitka

 
 
 
 

12. 4. 2020 00:12:00. Re: Dům Prvok. Jitka

  Tisk z betonu vyvolává spoustu otázek. Jak velké domy je možné tisknout? Je velikost výrobku limitována velikostí tiskárny nebo možnostmi přeprravy? Jak přesý musí být proekt, aby šel zpracovat program? Je možné měnit stavbu v průběhu výroby? Je možné do prováděné stavby vstupovat, aby bylo možné zkontrolovat, jestli odpovídá představám stavebníka?
Moc by mě zajímalo, čeho všeho je už dnes tahle technologie schopná.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

21. 9. 2022 15:24:41

Re: Tři nové koncertní síně

Veřejnost chápe pohnutky představitelů, kteří myslí, že mají pravdu. Otázka vytápění i chlazení těchto stavebních obrů v dnešních souvislostech ovšem nezmínil nikdo. Stavebními materiály lze jistě mnohé ovlivnit. Co ale bude jinak, jsou náklady na vybudování něčeho, co je jen kabátkem městského prostoru. O účelnosti tohoto zařízení v této době lze však polemizovat. Kromě provozních nákladů, které dnes nikdo nedokáže propočítat, jde o celkové investiční zátěži zejména Ostravy v celé šíři všech záměrů. Za primátora Macury investice skokově narůstají. Přitom není nikde prezentováno, tedy pro veřejnost, co to znamená pro splácení dluhů, které takto vznikají. V dnešní době obřího nárůstu zadlužení státního rozpočtu a podobně u měst jeto poměrně velká drzost vůči občanům města. Těch se to také svým způsobem bude týkat. Mj. zdražováním služeb, dopravy, úklidu, odvozu odpadů, správních poplatků předepisovaných městem. Není tady něco hodně v nepořádku, Povýšené vystupování Macury vůči jiným politikům i občanům je varováním, že c čele města stojí někdo s velmi pochybným charakterem a zcela povadlou mravností. Kupodivu to zastupitelům nevadí. Nebo mlčí protože se bojí o sebe, své pozice nebo zdraví? Víme přece, jak dominující politici jednají. Po celou dobu lidské moderní civilizace. U tohoto primátora jsem s jist, že se nedá ničím zastavit. Doufám, že se bude jednou zpovídat jinde, o tom, co se tu roky děje za jeho vedení města, ne jen před zastupiteli, které ponížil na pouhé držáky mandátů.

2. 9. 2022 23:12:28

Re: Věcná novela nového stavebního zákona

Zaujalo mě tvrzení, že "vláda není schopná prosadit změny, které by posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování" a že je to vinou pořizovatelů. To je přece úplný nesmysl. Vždyť už dnes jsou to obce, které si vybírají pořizovatele a které schvalují každou fázi pořizovacího procesu. A jestli si stěžují na pořizovatele, tak je to stejné, jako by si majitel firmy stěžoval na zákon, když má problémy se svým zaměstnancem. Pokud mají smlouvu, tak ji mohou zrušit a vybrat si jiného. A pokud ji zrušit nemohou, tak je to jejich vina, že ji mají špatnou. Vždy to ale mají ve svých rukách. Nechápu, jaké pravomoci by chtěli posilovat. Pak je tu ale téma, které je v podmínkách státní správy těžko představitelná. Že by se různí pracovníci jednotlivých dotčených orgánů ke každému záměru dokázali ve stejnou dobu sejít a dohadovali se, kdo o kolik může ze svého zákona ustoupit? Žádný úředník si nedovolí říct, že nějakou část zákona není nutné dodržet. A ani organizačně to nemůže fungovat. Ty lidi přece neřeší jen společné záměry, nemusí mít stejnou pracovní dobu nebo pracovní úvazky - a pak tu jsou ještě nemoci a dovolené a když máte na úřadu pro některé agendy jednoho pracovníka, tak by stáli všichni. Nevěřím. že by to mohlo nějak efektivně fungovat, I když by se mi taková kolektivní práce líbila.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz