Česká republika sice není velmocí dřevostaveb, ale zájem o ně dlouhodobě roste i ve veřejném sektoru. Staví se školky a školy, domovy pro seniory, ale i stavby určené pro komunitní služby, environmentální vzdělávání, kulturní akce nebo další občanskou vybavenost. Investory jsou především obce či města, která volí dřevostavby pro jejich ekonomický, ekologický i vysoce efektivní a rychlý způsob výstavby, protože často potřebují reagovat operativně na aktuální stav a kapacity školských zařízení.
„Sledujeme už pár let, že stavby ze dřeva postupně od rodinných domů směřují i do veřejného sektoru. Bavíme se samozřejmě nejen o novostavbách, ale i nástavbách, přístavbách a rekonstrukcích. Naše dřevěné panely na principu CLT, které vyrábíme v České republice pod značkou NOVATOP, je možné vidět například v mateřských školách Všetaty, Buková nebo ve školních třídách v Praze Nučicích a Čakovicích, ale i v Komunitním centru Mnichovo Hradiště, Environmentálním vzdělávacím centru Natura park v Pardubicích a celé řadě dalších staveb občanské vybavenosti v různých koutech republiky,“ popisuje aktuální situaci Jiří Oslizlo, předseda představenstva společnosti vyrábějící NOVATOP, a doplňuje: „V zahraničí máme tu čest spolupracovat na inovativních projektech už dlouho a tyto zkušenosti přinášíme i do České republiky. Věřím, že dřevěné školy jsou jasnou budoucností. Jsou totiž nejen ekologicky šetrnou volbou, ale také umožňují rychle a efektivně reagovat na aktuální situaci. A v neposlední řadě je potřeba zdůraznit, že vytváří přívětivou atmosféru pro děti. Dřevěné povrchy v interiéru, stejně jako samotný les, působí uklidňujícím způsobem. Bonusem je charakteristická vůně dřeva, kterou postřehne každý nově příchozí.“
Čtvrtina evropských školek je ze dřeva
Podle statistik Světového dřevařského svazu (World Timber Council) bylo v roce 2022 v Evropě postaveno přes 2 500 dřevěných školek. Tento počet stále roste. V Evropě tvoří dřevěné školky více než 25 % všech nově postavených školských zařízení. Nejvyšší zastoupení mají ve Švédsku, Norsku a Finsku. V Norsku je dokonce více než 70 % školek postaveno z dřeva.
„Dnes evidujeme v České republice okolo 20 dřevěných škol. Jde především o mateřské školy jako Dřevěnka v Praze, Květová v Brně, Hýskov v Ostravě anebo školka na Svatém Kopečku u Olomouce,“ popisuje stav Lenka Trandová, ředitelka z ADMD (Asociace dodavatelů montovaných domů). „Aktuálně naši členové připravují další projekty po celé České republice, a to nejen pro vzdělávání, ale i pro volný čas. K naší práci zároveň patří osvěta, proto každý rok organizujeme konference v oblasti udržitelné výstavby zaměřené na starosty a zástupce jednotlivých samospráv. Hlavními tématy jsou výhody výstavby veřejných budov ze dřeva, a především zkušenosti z realizovaných staveb v ČR i zahraničí, ale i aktuální možnosti dotačních titulů a financování těchto staveb,“ dodává Lenka Trandová.
Tři miliardy pro nové školy
České základní školy po dřevě sahají při nástavbách a přístavbách a při rekonstrukcích především tělocvičen a sportovních hal. Tuhle opatrnost by mohl prolomit plánovaný vizionářský projekt základní školy v Říčanech, jejíž celá nadzemní část je navržena ze dřeva a stane se ukázkovým příkladem zodpovědného přístupu k novým stavbám, a v tuto chvíli pravděpodobně největší dřevostavbou v Česku. Důvodem této volby byla vedle udržitelnosti časová úspora při výstavbě. Motivací pro další města a obce by mohlo být i využití dotací. Aktuálně Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR vyčlenilo tři miliardy korun z Modernizačního fondu na podporu výstavby energeticky úsporných mateřských, základních a středních škol a výše dotace může dosáhnout až 70 % nákladů. Výzva potrvá od poloviny října do konce listopadu 2023.
„Spojit energetické úspory a dřevo vnímám jako významný krok k opravdu udržitelnému stavění, které se, doufám, brzy stane naprostým standardem i u nás. Pro mě osobně totiž stavění ze dřeva není nutný kompromis, ale prestiž a společenská odpovědnost, způsob, jak zabezpečit kvalitu života i pro budoucí generace,“ uzavírá Jiří Oslizlo.
Zdravotní přínosy pro děti
Díky času, které děti tráví uvnitř budov, se v plné nahotě projevuje tzv. syndrom nemocných budov, který způsobuje jak zdravotní, tak psychické potíže, které mohou přerůst až v chronické zdravotní problémy. Je prokázáno, že pobyt v přírodě příznivě ovlivňuje lidský organismus a podle dostupných studií v ní trávíme bohužel pouze 6 % času denně. Podle těchto dat lidské tělo vykazuje lepší výsledky ve chvíli, kdy je kontakt s přírodou zajištěn i “zprostředkovaně”. Zároveň studie provedené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ukazují, že děti v dřevěných školkách mají méně respiračních problémů a alergií ve srovnání s těmi, které navštěvují zděné školy. Proto se doporučuje do všech interiérů zařazovat co nejvíce přírodních materiálů, květin a viditelně dřevěných povrchů. Důležité je si uvědomit, že zdravé vnitřní prostředí, a to nejen u staveb ze dřeva, je výsledkem kombinace více faktorů. Velkou část z nich lze měřit a predikovat už ve fázi projektu a dosáhnout tak optimálního výsledku. Architekt Pavel Horák (Prodesi/Domesi), stojící za návrhem několika dřevěných škol a školek, potvrzuje, že jsou to stavby nejen ekologické a estetické, ale mají také významný zdravotní přínos pro děti.
„V rámci práce na naší dřevěné školce, kterou jsme postavili v roce 2019 ve Všetatech-Přívorech, se povedla skvělá věc – s námi architekty na projektu spolupracovali i pedagogové. Díky tomu vznikla školka, která je nejen architektonicky hodnotná, ale má i kvalitní vnitřní prostředí, které spoluvytvářeli ti, kteří ho využívají nejvíce. Dle informací, které dnes ze školky máme, jsou zde děti velmi spokojené a lze říci, že jejich nemocnost je výrazně nižší než v sousední zděné školce. I takový benefit můžeme dřevu přisuzovat,“ říká architekt Pavel Horák a dodává: „Jsme přesvědčeni, že právě veřejné stavby ze dřeva by měly být svou komplexní kvalitou přínosem pro obyvatele obcí a příkladem pro ostatní, jak zlepšovat prostředí na vzdělávání, práci a život. Vzdělávací zařízení ze dřeva pozitivně ovlivní vztah vyrůstající generace nejen ke dřevu, jako udržitelné a krásné variantě, ale i k samotné architektuře.“
Tisková zpráva
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.