Tato administrativní budova získala certifikát BREEAM Excellent. Promyšlené technologie zaručují až 25% úsporu energií ve srovnání s podobnými objekty. Porota veletrhu realit a investičních příležitostí MIPIM 2016 zařadila tuto novou pražskou dominantu mezi TOP 100 nejlepších administrativních staveb světa – probojovala se tak do semifinále developerské a architektonické soutěže MIPIM Awards v konkurenci více než 230 projektů z celého světa. „Pro nás je Enterprise Office Center projekt snů. Až do pěti stupňů Celsia bude tato budova energeticky soběstačná, protože veškeré energie na vytápění zajistí teplo, které sama produkuje. K úsporám energií přispívá také efektivní systém venkovního stínění nebo chladicí trámy,“ uvádí Tomáš Velemínský, jednatel společnosti Erste Group Immorent ČR. V garážích jsou připraveny zásuvky pro dobíjení elektromobilů a zaměstnancům-cyklistům je k dispozici úschovna kol se sprchami a skříňkami. Prosklené atrium je spolu s kavárnou a zahradou přístupné veřejnosti a poslouží také jako galerie a kulturní prostor.
Výjimečný projekt
Pro vytvoření prostorového a uživatelského konceptu bylo zpracováno asi 15 variant návrhu, ale ve chvíli, kdy architekt Krátký předložil projekt se zakřivením hlavní fasády, bylo jasno během chvíle. Právě tento tvar a proporce investor hledal. „Enterprise je originál, který se nedá okopírovat. Důraz na design a urbanistický kontext byl pro nás důležitý,“ říká Tomáš Velemínský.
„Návrh vznikal v několika fázích. První skici a úvahy se datují už k roku 2008, v letech2009 – 2010 jsme začali projektovat vážně. Na jaře roku 2015 vypukla spolu se stavbou závěrečná fáze prováděcího projektu,“ upřesňuje architekt Krátký a dodává: „Tvar budovy vznikl dlouhým vývojem. Kouzlo konvexní křivky jsem zachytil například v jedné z ulic na pražském Novém Městě. V zásadě dům přináleží především k fenoménu ulice 5. května, nižší část dotváří prostor ulice Pikrtova. Z dálkových pohledů Enterprise vytváří přechod mezi starší zástavbou Pankráce a Nuslí a výškovým jádrem pankrácké pláně.“
Urbanistické a dispoziční řešení
Koncepce administrativního centra vycházela především z charakteru území: respektuje stávající princip zástavby a akcentuje dominantní pozici při městské dopravní tepně. Nová budova tvoří integrální součást rozvojové oblasti, která by měla být v budoucnu napojena na dvě trasy metra. Cílem projektu je, aby se potvrdila identita místa a zároveň provázala dvě rozvojová území, na východ i na západ od pozemku. Tomu odpovídá i kompoziční schéma stavby: dvanáctipodlažní hmota kopíruje stopu ulice 5. května, sedmipodlažní křídlo podporuje uliční čáru v ulici Pikrtově, kde výškově navazuje na sousední objekt Gemini. Budovu tedy tvoří monoblok rozdělený do dvou různě vysokých křídel, s kancelářskými plochami v nadzemních podlažích. V přízemí je doplňují obchod a kantýna, garáže a technické zázemí. V suterénech jsou umístěny parkingy, strojovny a sklady, na střeše technologická zařízení a venkovní aparatury. Podzemní parkoviště s kapacitou 403 stání je samostatně přístupné rampou z ulice 5. května, kde je i hlavní zásobovací přístup do budovy. Další příjezd je z ulice Pikrtovy. Do objektu se vstupuje z ulice Na Pankráci přes nově vzniklou vnitřní ulici Gemini (tudy je přístup ze stanice Pankrác trasy C metra). Zaměstnanci prochází třemi oddělenými komunikačními jádry s výtahy. Vnitřní dvůr architekt navrhnul jako malý park s vodní plochou.
Půdorys budovy silně ovlivnila regulační omezení, týkající se zejména světelných podmínek sousedních bytových objektů.
Obvodový plášť
Fasáda vyššího křídla akcentuje dynamiku uliční strany objektu křivkovými pásy parapetů s předsazenými římsami a integrovanými kryty žaluzií, které jakoby naznačují směr pohybu na magistrále. Fasáda do Pikrtovy ulice má rovněž lehký obvodový plášť s prosklením, okna stíní horizontální venkovní žaluzie. Plné plochy byly opatřeny krytými bondovými deskami. Jednotlivá patra oddělují profily předsazených říms zakotvených do železobetonové konstrukce. Okna v rámovém hliníkovém systému Wicona jsou v kombinaci prosklených pevných formátů a plných otvíravých křídel. Svislé sloupky okenních rámů jsou kryty v pravidelném rytmu 135 cm masivním hliníkovým profilem s integrovanými vodicími lištami žaluzií.
V přízemí je rastrový fasádní systém s izolačním dvojsklem, plné plochy byly obloženy sklocementovými deskami stejně jako vstupní stěna a část suterénu vystupující nad terén a přecházející do opěrné zdi. Venkovní sloupy v přízemí jsou pohledového betonu. Střešní technologická zařízení byla opláštěna horizontálními kovovými lamelami.
Nad prostorem haly je umístěn páteřní betonový nosník uložený na betonovou konstrukci stavby, který slouží jako nosič těles osvětlení a technologií včetně dešťových žlabů pro centrální část prostoru. Kromě toho na něj byly uloženy vyspádované ocelové krokve, na nichž leží zasklívací systém a vlastní zasklení izolačním trojsklem s vysokým reflexním faktorem (AGC).
Jižní prosklená fasáda haly je konstruována jako rastrový systém Schüco doplněný skleněnými horizontálními slunolamy. Pro zajištění optimální pohody prostředí je prostor haly opatřen vyspělými technologiemi vzduchotechniky, topení a chlazení.
Hana Vinšová
Foto: Filip Šlapal
Budova Enterprise Office Center byla publikována v časopisech STAVBA 2/2016 a STAVITEL 5/2016
Enterprise Office Center
Developer: Erste Group Immorent ČR
Autoři: Ing. arch. Vladimír Krátký, spolupráce Ing. arch. Josef Pfeifer, Ing. arch. Ivan Šmejc, Ing. arch. Matúš Sceranka – Fabionn s.r.o, Ing. Zora Šlapánková, Ing. Marek Vávra
Dodavatel: STRABAG, a.s.
Celková plocha: 31 691 m2
Kancelářské plochy: 29 069 m2
Environmentální aspekty budovy: certifikace BREEAM EXCELLENT
RECENZE
Kancelářská budova Enterprise
Jiří Tourek
Nová kancelářská budova vyplnila prázdné místo mezi existující městskou tkání v okolí metra Pankrác a dálnicí (maskovanou jako ulice 5. května). Toto umístění se projevilo i v rozčlenění stavby na dvě tělesa, se vstupním foyer v místě jejich spoje. Větší a delší těleso je prohnuté a poněkud kopíruje ohyb dálnice. Tuto část přivrácenou k silnici budou nejčastěji vnímat řidiči a prohnutý tvar tak přesvědčivě vyjadřuje dynamiku pohybu vozem. Tato exprese pohybu a rychlosti poněkud připomíná Mendelsohnův obchodní dům Schocken v Chemnitz a ve Stuttgartu či jeho dům Columbus v Berlíně a další obchodní paláce německého expresionismu. Ty svým prohnutým průčelím a zdůrazněnou horizontalitou chtěly projevovat radost z rychlého pohybu městem. Jejich prohnutí je však vůči pozorovateli konvexní, tvoří totiž část městského bloku, prohnutí Enterprise je v pohledu od dálnice konkávní, vprostřed ustupuje. I Enterprise je členěna výraznými horizontálními, nápadně vystupujícími pásy („římsami“), doplňují je vertikální, plasticky vyčnívající meziokenní pásky, které jsou vždy kolmé na proměňující se křivku fasády a při sledování v pohybu tak mění úhel, čímž celek průčelí oživují. Tyto prvky dohromady tvoří vyvážené spojení horizontálního a vertikálního rozčlenění průčelí.
Jinak ale popisované křídlo představuje solitér, ospravedlněný tím, že tvoří jakousi bariéru města proti dálnici. Nespornou výhodou solitérní pozice této jedenáctipatrové části jsou krásné výhledy na Prahu. Podél magistrály je – překvapivě – vidět celý Pražský hrad!
Budova sama je, kromě použitých trojitých skel, chráněna proti hluku z dálnice ještě skleněným zvukolamem, jenž sahá až do úrovně třetího podlaží a umožňuje využít plochu rozprostírající se až k budově jako venkovní terasu přízemní kavárny a jídelny i jako přístupnou zahradu.
Druhá, menší a nižší část je obdélná, přivrácená k městu a drží uliční linii s Pikrtovou ulicí, kterou doplňuje a dotváří. Tato ulice však doslova vede odnikud nikam, ve svém závěru se proměňuje v zatravněnou plochu a končí výjezdem z podzemních garáží protější stavby. Ač se tedy podařilo vytvořit městský charakter a rozšířit městsky utvářenou oblast, snaha vyznívá poněkud naprázdno. Navíc právě ta část, která navazuje na stávající obytnou zástavbu ulice, stojí na pilířích (z funkčního hlediska výhodně: nacházejí se tam parkovací místa vedle vchodu), a tedy zdůrazňuje samostatnost a nezakotvenost tohoto rohu a tím zároveň odstup od ostatní ulice. Členění průčelí je obdobné jako na větším, prohnutém křídle, horizontální pásy však nevystupují do popředí před vertikální meziokenní články, naopak jsou s nimi v jedné rovině, výraznější barevnost vertikálních prvků pak překlápí rovnováhu poněkud ve prospěch vertikality. Vhodněji tak rytmizují menší ulici, kde se divák pohybuje pomalu.
Vstup se nachází v této části, není architektonicky příliš zdůrazněn, logicky se ale otevírá do uličky mezi budovou Gemini A a B, tedy směrem, odkud od metra přichází nejvíce návštěvníků.
Bezpochyby nejvýraznější částí interiéru celé budovy je nezvykle velkorysé vstupní foyer. Z ulice se do něho vchází velmi tmavou přechodovou zónou, koridorem v hloubce téměř celého uličního křídla. Je tak chráněné před ruchem venku pro případné společenské akce, které se zde mohou konat. Vstupní hala je na to připravená, jedná se o velký příjemný prostor trojúhelníkového tvaru, určený světlými betonovými pilíři, vizuálně propojený skleněnou stěnou s parkovou úpravou venku. Další stěny jsou bílé, částečně obložené dřevěnou dýhou. Prosklený je též strop, tvořený konstrukcí z monolitického nosníku s ocelovými žebry na obě strany.
Nejluxusnějším prvkem je zde jistě bílá kamenná podlaha z vápence, dovezeného z Chorvatska. Spolu s pilíři, které vymezují halu o výšce dvou podlaží, dodává celku slavnostní charakter, který u vstupu do kancelářské budovy není právě obvyklý. Pilíře, horizontální bílé prvky tohoto interiéru i výrazné prosklení, to vše přispívá ke klasicky modernistickému, až snad puristickému vyznění této haly. To vše ještě umocňuje krásný horizontální balkon vedoucí pod stropem podél jedné celé strany, zakončený bílým v prostoru zavěšeným schodištěm, téměř Le Corbusierovského ražení. Balkonem zintimněná stěna je připravena k vystavování obrazů.
Žádné z křídel není příliš hluboké, takže veškerá pracovní plocha open space patra má přímé sluneční osvětlení. Jak již zmíněno, křídlo orientované směrem k dálnici nabízí navíc velmi pěkný dálkový výhled na město. Díky tomu, že opláštění tvoří trojité zasklení, má velmi dobré tepelně izolační i akustické vlastnosti. Tvoří ho kombinace prosklených pevných oken a úzkých neprůhledných otvíratelných křídel, každé pracovní místo podél vnějšího pláště tak lze individuálně přirozeně větrat. Patra tvoří otevřený, nečleněný prostor, připravený k flexibilnímu rozdělení nájemcům. Tomu odpovídá rytmus oken sladěný s podhledy, jejichž pevná plocha vždy pasuje na okenní rám, dělicí příčky tak lze umístit mezi úplně každým oknem. První nájemce, který již sídlí v horních šesti patrech většího křídla, ihned dále rozčlenil plochu na menší sekce kvůli klidu. Přesto již první zaměstnanec, s nímž jsem při návštěvě promluvil, si postěžoval, že pokud tu mají víc jednání, je tu hluk a nemají klid. To je zřejmě úděl všech produktivistických budov.
Závěrem ještě pár slov k vnější barevnosti, tu tvoří tmavošedé části, světlé bílo-šedé horizontální pásy a do třetice výrazné, zlatavě zbarvené vertikální prvky. Ozývá se tu tak něco z nálady architektury 60. let, jakou například nalezneme na jemných zlatých rámech oken hotelu Intercontinental v Praze z let 1967–1974 nebo na černozlatě rámovaném prosklení dostavby Národního shromáždění z let 1967–1974 (soutěž 1965–1966). Celku to dodává lehkost a eleganci, zároveň ho to vzdaluje – ať již se to vnímá jako pozitivum či snad nikoliv – strohé tradici českého neofunkcionalismu.
Publikováno v časopise Stavba č. 2/2016, str. 22
