Golf klub Čertovo břemeno
(29. 9. 2021) Stanislav Fiala
Golf klub Čertovo břemeno
Stojíte na terase zády k hlavní budově Golf klubu Čertovo břemeno. Se zavřenýma očima vnímáte, jak na vaší tváři soupeří ranní chlad s prvními hřejivými paprsky slunce. Je ticho. Slyšíte jen ptáky a vlastní dech, jak horečně nasáváte čerstvý vzduch do plic. Svěžest přírody útočí na všechny vaše smysly, nejvíc tu ale voní dřevo. Otevřete oči a spatříte nekonečnou záplavu zeleně táhnoucí se až za horizont. Teď už se ale musíte otočit, protože to skutečné WOW vás teprve čeká...
O dechberoucí podívanou se postará stavba z dílny architekta Stanislava Fialy, kterou navrhl pro rodinu Petra Němce, svého společníka z ateliéru FIALA + NEMEC. Právě zde, v Jistebnické vrchovině na hranici středočeského a jihočeského kraje, z upraveného, mírně pahorkatého terénu golfového hřiště sebevědomě vyčnívá hlavní budova Golf klubu Čertovo břemeno, jen aby do něj v té samé chvíli zase s pokorou zapadla.
Úkolem architekta Stanislava Fialy totiž bylo postavit budovu, která by přirozeně splynula s okolím. To se mu podařilo již o 10 let dříve, kdy v těchto místech, ještě jako člen ateliéru D3A, vytvořil nenápadnou klubovnu, kterou doslova vnořil do jednoho z kopečků. Svou kapacitou však už tzv. Jeskyňka z betonu a kamene přestala stačit, a tak majitelé oslovili architekta, aby navrhl velkorysejší prostor. Nová budova měla návštěvníkům poskytnout veškerý komfort, včetně velké klubovny s restaurací pro 100 hostů, konferenčního salonku pro 60 osob, baru, šaten, kuchyně, skladů a 2 apartmánů k pronájmu.
Architekt se i tentokrát držel osvědčeného konceptu a schoval budovu do pozvolného travnatého kopce. Zatímco její severní strana se opírá o svah, jižní strana je zcela otevřená a nabízí až zenově uklidňující výhled na malebné údolí s rybníkem.
S odkazem na tradici
Jádro budovy je železobetonovou monolitickou konstrukcí, která zde vedle nosné funkce plní i tu estetickou. Stěny jsou tvořeny nakloněnými rovinami, jež postupně mění svůj úhel. Zvláštností je strukturovaný povrch stěn, do nichž byly obtisknuty kmeny stromů se všemi suky a dalšími typickými nerovnostmi dřeva. Stanislav Fiala nechtěl docílit bezchybného výsledku, ale upřednostnil zde osobitost před perfekcionismem, a tak v pohledovém betonu najdete doslovný přepis okolní přírody v její fantastické nedokonalosti. „Samozřejmě vždy existuje řada jiných, značně jednodušších možností získání suchého a užitečného domu, ale je otázkou, jestli pak ještě dokáže vzbudit potřebné emoce."
Dalším dominantním prvkem je povalový strop společenské části, v níž architekt vzkřísil dávno zapomenutou stavební techniku. Povalový strop, který jste v minulosti mohli najít i v těch nejobyčejnějších obydlích, sestává z opracovaných mohutných smrkových kmenů s osmimetrovým rozponem. Stejné kmeny jsou pak využity jako palisádové dřevěné stěny a bednění pro betonové zdi. Za prosklenou jižní stěnou na povalový strop navazuje postupně řídnoucí řada tenčích smrkových kmenů, které na zastřešenou terasu propouštějí správné množství slunce.
Ještě výraznější odkaz k prastarým architektonickým postupům jsou rozsochy – majestátní dubové kmeny použité jakožto sloupy podpírající střechu terasy byly S. Fialou přepečlivě vybírané přímo v lese a jsou zde ponechané téměř bez úprav tak, jak je příroda stvořila.
Beton, dřevo a kámen ruku v ruce
Harmonickou kombinací materiálů často použitých v jejich přirozené podobě s minimem úprav a lidského zásahu architekt nejenže navazuje na okolní krajinu, ale vytváří tak vzájemnou symbiózu, v níž ani jeden z prvků nemusí s ostatními o své místo na slunci bojovat.
Na jedné straně zde máme beton v roli odolného dostupného materiálu, který se pod rukama architekta mění v něco neobyčejného, na druhé straně odvěké přírodniny – hřejivé rudimentální dřevo a surový kámen, kterým svou osobitost vtiskla sama země. Jejich vzájemné souznění vzniká už samotným uvažováním S. Fialy, jenž o betonu smýšlí jako o materiálu, jemuž je „kámen rodným starším bratrem".
Balvany nalezené na místě stavby i v okolí jsou zakomponovány do projektu v konstrukci opěrných zdí a v rámci hřiště působí jako naváděcí a ozdobné prvky. Mohutné kameny najdete i v interiéru jako součást krbu ve společenské hale.
Výčet naturálních povrchů pokračuje břidlicovou podlahou, na níž na terase navazuje podlaha z akátových prken. Chodníky jsou dlážděné dubovými špalíky coby zbytky z dubových sloupů. Ze smrkových odřezků je mimo jiné třeba stěna baru a recepce. Police, knihovna, barový a recepční pult, zrcadlové rámy – to vše je ručně vytesáno z dubového dřeva a dubové odštěpky vzniklé při opracovávání těchto prvků byly použity jako zásypový materiál.
Světlo získává budova pomocí kónických světlíků s vnitřním otiskem krajinových prken. Zvenku jsou kryté otevíracími polykarbonátovými čočkami, a tak současně interiér provětrávají. Před horkem i zimou je dům izolován svahem, do něhož je zapuštěn, potřebné teplo či chlad pak čerpá z vrtů, stejně jako vodu, kterou pak vyčištěnou vypouští zpátky do přírody.
Mnohdy zprofanované spojení „v souladu s přírodou" nabývá v projektu hlavní budovy Golf klubu Čertovo břemeno své skutečné podstaty. Příroda obklopující stavbu do ní přirozeně vstupuje v mnoha svých podobách, avšak nikoliv samoúčelně či stavíc sama sebe na odiv, ale naopak promyšleně a rozvážně tak, že každý detail tu má své opodstatnění, svůj smysl.
Golf Klub Čertovo břemeno získal v roce 2011 titul Stavba roku v rámci ČR a celosvětově pak nominaci na Cenu Evropské unie Mies van der Rohe Award.
Na stavbu Golf klubu Čertovo břemeno dodala společnost Českomoravský beton, a.s. z betonárny Tábor 780 m3 betonu pro realizaci všech betonových konstrukcí. Betonová směs byla tvořena třídami betonů C25/30 X0 XC1 s šedesátidenním náběhem pevnosti v tlaku pro základovou desku a stropy, C30/37 XA1, XC4, XF4 pro stěny. Pro pohledové betony bylo použito kamenivo zrnitosti 8/16, konzistence S3, jež byla při jednotlivých dodávkách na stavbu pravidelně kontrolována. Byl použit cement CEM I 42,5 R v množství 363 kg/m3.
Rozhovor s architektem Stanislavem Fialou: „Pro mě je úplně nejvíc svoboda a volnost."
Jak moc jde dle Vašeho názoru v architektuře o emoce?
V mém světě bych pod pojem „architektura" řadil pouze objekty, jimiž se tvůrci pokouší nějaké emoce vyvolat. Podle mne je to jedna z možností, jak rozlišit v podstatě dva paralelní obory – stavitelství a architekturu.
Co bylo inspirací pro stavbu hlavní budovy Golf klubu Čertovo břemeno?
V daném místě a konstelaci investorských hvězd byla inspirací jen a jen okolní krajina a celá rodina Jiřího Němce, hlavního strůjce a hybatele dlouholetého projektu pracné a pečlivé kultivace okolního širého prostoru.
Proč jste v interiéru zvolil surové otisky kmenů do betonu na místo možná jednodušší cesty hladkého povrchu? Preferujete strukturu před čistou linií?
Prapočátkem nápadu bylo použití starého tradičního systému povalového stropu z oholených kmenů. Zde jsme měli šanci takový strop udělat v „kyklopském" měřítku, z tlustých kmenů smrků, které v okolí rostou. Na strop navázala představa stěny – palisády ze stejných kmenů. A beton už se jen přizpůsobil těmto artefaktům, jelikož vládne jednou úžasnou vlastností: Umí převzít otisky předmětů a struktur podobně, jako byste je našli třeba v horninách pod zemí. Výsledek pak dokáže v lidech vyvolávat pocity, možná otázky, možná klid a harmonii. Jsou to impulsy, které rozvíjí děj a vnáší do života pohyb. Tam, kde se mi to do konceptu hodí, preferuju určitě strukturu a „opičení se" po přírodě.
Jaký máte vztah k materiálům, které jsou využity na stavbě Golf klubu Čertovo břemeno? Jak do spojení dřeva a kamene zapadá beton?
Přirozeně se snažím vybírat materiály přírodní a v daném místě rozumně dostupné, materiály, které dobře stárnou a těmito vlastnostmi jsou pak i mé duši příjemné. Je to vztah citový i racionální. A beton zapadá do tohoto akordu absolutně harmonicky, protože kámen je jeho rodným starším bratrem.
Jak se kombinují staré technologické postupy s požadavky současné architektury?
V některých momentech vám tyto technologie nabízí krásně přirozenou a plynulou „jízdu", která s sebou nese staletími nasbíranou moudrost našich předků. Jindy vás totálně potrápí třeba náraz na normami a rigidními vyhláškami spoutanou současnost či postupně se vytrácející řemeslo.
Byla Vaše vize shodná s finální podobou budovy nebo docházelo k evoluci původní myšlenky?
Občas si s kolegy děláme legraci, když se koukneme na iniciační skicu a na výslednou realitu, jak málo se liší. Bývá to, s odstupem času, který strávíte soubojem se sebou samým a soubojem s mnoha „objektivními nepřáteli pokroku", až komické. Když odhlédnu od toho, že jsme během realizace budovu velmi zmenšili, abychom dosáhli nově nasazeného investičního limitu, tak si koncept udržel pořád stejnou „lidskou" tvář.
Narazil jste při navrhování/stavbě na nějaké komplikace?
Těch bylo spousta! Ale já si vybírám šikovné spolupracovníky, kamarády, kteří jsou zvyklí se s těmito komplikacemi rvát společně, takže vám to pak nakonec ani nepřijde a vzpomíná se jen na to dobré a na konečnou radost, kterou zhmotnělý výsledek předává.
Je nějaká část budovy, na níž jste obzvláště pyšný?
Nedá se mluvit o pýše. To není hezká energie. Ten dům mám ale rád celý, bezvýhradně, v celém spektru jeho projevů. Ty příjemnější a hezčí části dodávají dobrou energii těm méně atraktivním částem v pozadí a dohromady to nakonec působí jako celek, který snad nezkazil rodině Němcových jejich dlouholeté krajinné dílo. Dodnes v něm pokračujeme a dotváříme další a další potřebné kroky, které patří k dobrému hospodaření se svěřeným prostorem.
Českomoravský beton a EARCH.TV uvádí pořad Architektura v betonu. 8. díl je věnován klubovně Golf klubu Čertovo břemeno, kde architekt Stanislav Fiala odkrývá svůj pohled na využívání tradičních postupů, běžně dostupných materiálů i přístupu k odkazu místa.
skupina Českomoravský beton
Základní informace o objektu
Kategorie
Sport
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

19. 5. 2022 00:51:30
Re: Vyhlídka Špička
Čestná a spolehlivá půjčka do 24 hodin. Vážná nebankovní půjčka od 40 000 do 45 000 000 Kč, kde není třeba ručit nemovitostí. Je vyžadován pravidelný měsíční příjem a státní občanství České republiky. Osobní přístup ke každé aplikaci. Zaručuji vám rychlá a seriózní jednání. Celá půjčka, i se splácením finančních prostředků, do 24 hodin. Půjčku můžete také použít ke konsolidaci svých závazků. Vysoká propustnost schválených aplikací. Kontaktujte mě prosím: marcela.krejsova01@gmail.com
19. 5. 2022 00:48:41
Re: Obchodního centrum Central Most
Čestná a spolehlivá půjčka do 24 hodin. Vážná nebankovní půjčka od 40 000 do 45 000 000 Kč, kde není třeba ručit nemovitostí. Je vyžadován pravidelný měsíční příjem a státní občanství České republiky. Osobní přístup ke každé aplikaci. Zaručuji vám rychlá a seriózní jednání. Celá půjčka, i se splácením finančních prostředků, do 24 hodin. Půjčku můžete také použít ke konsolidaci svých závazků. Vysoká propustnost schválených aplikací. Kontaktujte mě prosím: marcela.krejsova01@gmail.com
17. 5. 2022 14:38:55
Re: Knihovna Petra Hájka
Dobrý den,na první pohled až nepřátelské k člověku...vězeňská atmosféra....přeju ať je to jen na fotce a nikoliv ve skutečnosti
11. 5. 2022 20:57:09
Re: Re: Koncept řetězové výstavby.
Přesně tohle mě napadlo taky.
11. 5. 2022 20:53:50
Re: Studenti navrhli nové využití Strahovského stadionu
Kotviště vzducholodí, to je přece úžasný nápad.
8. 5. 2022 20:56:33
Re: Koncept řetězové výstavby
Souhlsím s předchozími. Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech. Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
5. 5. 2022 20:29:12
Re: Koncept řetězové výstavby
Přidávám se k předchozím hodnocením. Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další. Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko. Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
5. 5. 2022 18:30:32
Re: Koncept řetězové výstavby
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
5. 5. 2022 17:11:05
Re: Koncept řetězové výstavby - nuda bez kapky kreativity
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
5. 5. 2022 15:36:24
Re: Koncept řetězové výstavby
Nelíbí. Příliš se drží uniformity.
29. 4. 2022 15:40:51
Re: Re: Stodola Loubí.
Ale aspoň je to střecha s přesahem a stodola má dvoje vrata. Tak když spadne lavina na jedné straně, tak nejspíš na druhé netaje. A kdyby ano, tak je to přece rekreační objekt a zůstane se vevnitř :-) Mě spíš napadlo, že posuvná vrata na stodolách měla dost výhod.
29. 4. 2022 15:10:48
Re: Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské a...
Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení - a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění. Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu - jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.
28. 4. 2022 15:50:14
Re: Re: Stodola Loubí.
Řekl bych, že stodola včetně krovu už na místě v dlouhodobém horizontu úspěšně stojí.
28. 4. 2022 14:51:02
Re: Stodola Loubí
Pěkné. Jen mě mrzí, když u těchto rekonstrukcí vidím (a není to poprvé), že si nikdo nevšimne konstrukčních nedomyšleností (možná už přítomných v původním stavu). Zde je chybné statické schema plných vazeb krovu a stavba může fungovat jen díky lehké krytině bez sněhových zachytávačů, což ovšem neznamená, že v nějakém dlouhodobějším horizontu nezačne mít problémy.
22. 4. 2022 09:12:30
Re: Re: Rodinný dům v Bylnici.
Dobrý den, sklad je uzavřen mechanicky posuvnými dveřmi. Dveře jsou uzamykatelné...
21. 4. 2022 16:51:32
Re: Rodinný dům v Bylnici
Dobrý den, jak je prosím řešeno zavírání skladu 1.09? Děkuji.
16. 4. 2022 20:49:48
Re: Dům pro fotografa
Pořád mě udivuje móda hladkých střech bez přesahu, tady navíc umocněná absencí protisněhových zábran. Zajímala by mě zkušenost majitelů, jestli jim ze střechy nepadají laviny a jestli neníčí fasádu
15. 4. 2022 11:17:51
Re: Re: Modernizace interiéru nákupního centra PALLADIUM.
Je vidět, že se obchodníci po dvou letech nářků na covid vzpamatovali velmi rychle a vyhazují peníze za úplně zbytečné a v tomto případě nevkusné investice. Vstupní eskalátor opravdu evokuje vstup do veřejného domu, přehlídka použitých materiálů v interiéru připomíná Čapkovu pohádku o pejskovi a kočičce jak připravovali dort...
12. 4. 2022 17:04:22
Re: Modernizace interiéru nákupního centra PALLADIUM
Takový mišmaš tvarů a barev (podlaha, židle, lustry na 2. foto) se hned tak nevidí. V tak psychedelickém prostoru by mě rozbolela hlava hned u vchodu a těžko bych tam mohla zůstat dost dlouho na to, abych se najedla. On vlastně už ten růžový vstup evokuje úplně jiná očekávání, než jídlo.
12. 4. 2022 16:26:49
Re: Rodinný dům u Plzně
To je opravdu nevkusný tvar a pojednání štítových stěn! Je vidět, do jaké dekadence se propadá česká drobná architektura pro individuální bydlení! Krásné domy hned tak neuvidíte. A ti mladí noví architekti jsou ještě vychvalováni za podobná "díla"!