O dechberoucí podívanou se postará stavba z dílny architekta Stanislava Fialy, kterou navrhl pro rodinu Petra Němce, svého společníka z ateliéru FIALA + NEMEC. Právě zde, v Jistebnické vrchovině na hranici středočeského a jihočeského kraje, z upraveného, mírně pahorkatého terénu golfového hřiště sebevědomě vyčnívá hlavní budova Golf klubu Čertovo břemeno, jen aby do něj v té samé chvíli zase s pokorou zapadla.
Úkolem architekta Stanislava Fialy totiž bylo postavit budovu, která by přirozeně splynula s okolím. To se mu podařilo již o 10 let dříve, kdy v těchto místech, ještě jako člen ateliéru D3A, vytvořil nenápadnou klubovnu, kterou doslova vnořil do jednoho z kopečků. Svou kapacitou však už tzv. Jeskyňka z betonu a kamene přestala stačit, a tak majitelé oslovili architekta, aby navrhl velkorysejší prostor. Nová budova měla návštěvníkům poskytnout veškerý komfort, včetně velké klubovny s restaurací pro 100 hostů, konferenčního salonku pro 60 osob, baru, šaten, kuchyně, skladů a 2 apartmánů k pronájmu.
Architekt se i tentokrát držel osvědčeného konceptu a schoval budovu do pozvolného travnatého kopce. Zatímco její severní strana se opírá o svah, jižní strana je zcela otevřená a nabízí až zenově uklidňující výhled na malebné údolí s rybníkem.
S odkazem na tradici
Jádro budovy je železobetonovou monolitickou konstrukcí, která zde vedle nosné funkce plní i tu estetickou. Stěny jsou tvořeny nakloněnými rovinami, jež postupně mění svůj úhel. Zvláštností je strukturovaný povrch stěn, do nichž byly obtisknuty kmeny stromů se všemi suky a dalšími typickými nerovnostmi dřeva. Stanislav Fiala nechtěl docílit bezchybného výsledku, ale upřednostnil zde osobitost před perfekcionismem, a tak v pohledovém betonu najdete doslovný přepis okolní přírody v její fantastické nedokonalosti. „Samozřejmě vždy existuje řada jiných, značně jednodušších možností získání suchého a užitečného domu, ale je otázkou, jestli pak ještě dokáže vzbudit potřebné emoce.“
Dalším dominantním prvkem je povalový strop společenské části, v níž architekt vzkřísil dávno zapomenutou stavební techniku. Povalový strop, který jste v minulosti mohli najít i v těch nejobyčejnějších obydlích, sestává z opracovaných mohutných smrkových kmenů s osmimetrovým rozponem. Stejné kmeny jsou pak využity jako palisádové dřevěné stěny a bednění pro betonové zdi. Za prosklenou jižní stěnou na povalový strop navazuje postupně řídnoucí řada tenčích smrkových kmenů, které na zastřešenou terasu propouštějí správné množství slunce.
Ještě výraznější odkaz k prastarým architektonickým postupům jsou rozsochy – majestátní dubové kmeny použité jakožto sloupy podpírající střechu terasy byly S. Fialou přepečlivě vybírané přímo v lese a jsou zde ponechané téměř bez úprav tak, jak je příroda stvořila.
Beton, dřevo a kámen ruku v ruce
Harmonickou kombinací materiálů často použitých v jejich přirozené podobě s minimem úprav a lidského zásahu architekt nejenže navazuje na okolní krajinu, ale vytváří tak vzájemnou symbiózu, v níž ani jeden z prvků nemusí s ostatními o své místo na slunci bojovat.
Na jedné straně zde máme beton v roli odolného dostupného materiálu, který se pod rukama architekta mění v něco neobyčejného, na druhé straně odvěké přírodniny – hřejivé rudimentální dřevo a surový kámen, kterým svou osobitost vtiskla sama země. Jejich vzájemné souznění vzniká už samotným uvažováním S. Fialy, jenž o betonu smýšlí jako o materiálu, jemuž je „kámen rodným starším bratrem“.
Balvany nalezené na místě stavby i v okolí jsou zakomponovány do projektu v konstrukci opěrných zdí a v rámci hřiště působí jako naváděcí a ozdobné prvky. Mohutné kameny najdete i v interiéru jako součást krbu ve společenské hale.
Výčet naturálních povrchů pokračuje břidlicovou podlahou, na níž na terase navazuje podlaha z akátových prken. Chodníky jsou dlážděné dubovými špalíky coby zbytky z dubových sloupů. Ze smrkových odřezků je mimo jiné třeba stěna baru a recepce. Police, knihovna, barový a recepční pult, zrcadlové rámy – to vše je ručně vytesáno z dubového dřeva a dubové odštěpky vzniklé při opracovávání těchto prvků byly použity jako zásypový materiál.
Světlo získává budova pomocí kónických světlíků s vnitřním otiskem krajinových prken. Zvenku jsou kryté otevíracími polykarbonátovými čočkami, a tak současně interiér provětrávají. Před horkem i zimou je dům izolován svahem, do něhož je zapuštěn, potřebné teplo či chlad pak čerpá z vrtů, stejně jako vodu, kterou pak vyčištěnou vypouští zpátky do přírody.
Mnohdy zprofanované spojení „v souladu s přírodou“ nabývá v projektu hlavní budovy Golf klubu Čertovo břemeno své skutečné podstaty. Příroda obklopující stavbu do ní přirozeně vstupuje v mnoha svých podobách, avšak nikoliv samoúčelně či stavíc sama sebe na odiv, ale naopak promyšleně a rozvážně tak, že každý detail tu má své opodstatnění, svůj smysl.
Golf Klub Čertovo břemeno získal v roce 2011 titul Stavba roku v rámci ČR a celosvětově pak nominaci na Cenu Evropské unie Mies van der Rohe Award.
Na stavbu Golf klubu Čertovo břemeno dodala společnost Českomoravský beton, a.s. z betonárny Tábor 780 m3 betonu pro realizaci všech betonových konstrukcí. Betonová směs byla tvořena třídami betonů C25/30 X0 XC1 s šedesátidenním náběhem pevnosti v tlaku pro základovou desku a stropy, C30/37 XA1, XC4, XF4 pro stěny. Pro pohledové betony bylo použito kamenivo zrnitosti 8/16, konzistence S3, jež byla při jednotlivých dodávkách na stavbu pravidelně kontrolována. Byl použit cement CEM I 42,5 R v množství 363 kg/m3.
Rozhovor s architektem Stanislavem Fialou: „Pro mě je úplně nejvíc svoboda a volnost.“
Jak moc jde dle Vašeho názoru v architektuře o emoce?
V mém světě bych pod pojem „architektura“ řadil pouze objekty, jimiž se tvůrci pokouší nějaké emoce vyvolat. Podle mne je to jedna z možností, jak rozlišit v podstatě dva paralelní obory – stavitelství a architekturu.
Co bylo inspirací pro stavbu hlavní budovy Golf klubu Čertovo břemeno?
V daném místě a konstelaci investorských hvězd byla inspirací jen a jen okolní krajina a celá rodina Jiřího Němce, hlavního strůjce a hybatele dlouholetého projektu pracné a pečlivé kultivace okolního širého prostoru.
Proč jste v interiéru zvolil surové otisky kmenů do betonu na místo možná jednodušší cesty hladkého povrchu? Preferujete strukturu před čistou linií?
Prapočátkem nápadu bylo použití starého tradičního systému povalového stropu z oholených kmenů. Zde jsme měli šanci takový strop udělat v „kyklopském“ měřítku, z tlustých kmenů smrků, které v okolí rostou. Na strop navázala představa stěny – palisády ze stejných kmenů. A beton už se jen přizpůsobil těmto artefaktům, jelikož vládne jednou úžasnou vlastností: Umí převzít otisky předmětů a struktur podobně, jako byste je našli třeba v horninách pod zemí. Výsledek pak dokáže v lidech vyvolávat pocity, možná otázky, možná klid a harmonii. Jsou to impulsy, které rozvíjí děj a vnáší do života pohyb. Tam, kde se mi to do konceptu hodí, preferuju určitě strukturu a „opičení se“ po přírodě.
Jaký máte vztah k materiálům, které jsou využity na stavbě Golf klubu Čertovo břemeno? Jak do spojení dřeva a kamene zapadá beton?
Přirozeně se snažím vybírat materiály přírodní a v daném místě rozumně dostupné, materiály, které dobře stárnou a těmito vlastnostmi jsou pak i mé duši příjemné. Je to vztah citový i racionální. A beton zapadá do tohoto akordu absolutně harmonicky, protože kámen je jeho rodným starším bratrem.
Jak se kombinují staré technologické postupy s požadavky současné architektury?
V některých momentech vám tyto technologie nabízí krásně přirozenou a plynulou „jízdu“, která s sebou nese staletími nasbíranou moudrost našich předků. Jindy vás totálně potrápí třeba náraz na normami a rigidními vyhláškami spoutanou současnost či postupně se vytrácející řemeslo.
Byla Vaše vize shodná s finální podobou budovy nebo docházelo k evoluci původní myšlenky?
Občas si s kolegy děláme legraci, když se koukneme na iniciační skicu a na výslednou realitu, jak málo se liší. Bývá to, s odstupem času, který strávíte soubojem se sebou samým a soubojem s mnoha „objektivními nepřáteli pokroku“, až komické. Když odhlédnu od toho, že jsme během realizace budovu velmi zmenšili, abychom dosáhli nově nasazeného investičního limitu, tak si koncept udržel pořád stejnou „lidskou“ tvář.
Narazil jste při navrhování/stavbě na nějaké komplikace?
Těch bylo spousta! Ale já si vybírám šikovné spolupracovníky, kamarády, kteří jsou zvyklí se s těmito komplikacemi rvát společně, takže vám to pak nakonec ani nepřijde a vzpomíná se jen na to dobré a na konečnou radost, kterou zhmotnělý výsledek předává.
Je nějaká část budovy, na níž jste obzvláště pyšný?
Nedá se mluvit o pýše. To není hezká energie. Ten dům mám ale rád celý, bezvýhradně, v celém spektru jeho projevů. Ty příjemnější a hezčí části dodávají dobrou energii těm méně atraktivním částem v pozadí a dohromady to nakonec působí jako celek, který snad nezkazil rodině Němcových jejich dlouholeté krajinné dílo. Dodnes v něm pokračujeme a dotváříme další a další potřebné kroky, které patří k dobrému hospodaření se svěřeným prostorem.
Českomoravský beton a EARCH.TV uvádí pořad Architektura v betonu. 8. díl je věnován klubovně Golf klubu Čertovo břemeno, kde architekt Stanislav Fiala odkrývá svůj pohled na využívání tradičních postupů, běžně dostupných materiálů i přístupu k odkazu místa.
skupina Českomoravský beton
Nádhera! (zase)