Horský bufet pod Velkou Deštnou

Horský bufet pod Velkou Deštnou

Rychnov nad Kněžnou

(6. 3. 2020) Tereza Krákorová

   
 
 
 
 

Horský bufet pod Velkou Deštnou

Projekt vznikl na Fakultě architektury ČVUT v ateliéru Josefa Mádra jako bakalářská práce. Zadání pro mě bylo lákavou výzvou, ať už klimatickými podmínkami, krajinou Orlických hor či absencí inženýrských sítí, což nabádá k využití obnovitelných zdrojů energie, ekologickému hospodaření s vodou či přímo k návrhu tzv. ostrovního domu.
Důležité pro mě bylo vytvořit hlavní orientační bod se zázemím s odpovídající kapacitou a službami, který se stane součástí krajiny a bude pomocí architektonického výrazu a hmotových proporcí odrážet její charakter. Bufet se nachází deset metrů pod vrcholem Velké Deštné. V současné době je na tomto místě chata horské služby tradičního tvaru, kterou by měla v blízké budoucnosti nahradit novostavba. Tvar trojúhelníkových štítů, které jsou součástí dnešní podoby chaty, zachovávám a doplňuji je o anorganický plášť, tvořený rovněž z ploch trojúhelníků. Hmota stavby tedy působí jako kámen, jenž je součástí přírody. Vnitřní nosné stěny jsou také koncipovány jako trojúhelné plochy. S vnějším pláštěm tvoří celek a zapadají do jeho hran. Jedná se o konstrukční systém z rovinných, převážně tlačených desek, lomenic, které staticky spolupůsobí. U návrhu pro mne byla zásadní volba přírodních materiálů – masivní CLT panely umožňují zabezpečení tuhosti stavby takovéhoto tvaru, subtilnost a rychlou realizaci konstrukce, rovněž jsou finálním řešením povrchu v interiéru.

Dispoziční řešení

První podzemní podlaží slouží ke skladování potravin, druhé nadzemní podlaží k přespání horské služby, ve druhé části jako útulna k případnému přespání veřejnosti. V prvním nadzemním podlaží se nachází hlavní prostor občerstvení s hygienickým zázemím, zázemí horské služby a technická místnost. Interiér navazuje na krytý exteriér podlahou ze sibiřského modřínu, která je pouze v jiném provedení. Součástí přízemí jsou tři venkovní kryté prostory tvořící závětří. První z nich předchází hlavnímu vstupu společně se vstupem do útulny, druhý tvoří krytý vstup pro horskou službu s plochou na skladování dřeva a třetí chráněný prostor letního výdejního okna.
Venkovní sezení svým tvarem umožňuje výhled do údolí. Využívá vyvýšeného terénu, působí tedy stejným hmotovým výrazem jako objekt bufetu a svými plochami obaluje tvar terénu. Do hmoty venkovního sezení jsou integrovány stojany na jízdní kola.

Konstrukce a materiály
Masivní dřevostavba je založená na betonových základových pasech, s částečným podsklepením z monolitického železobetonového stěnového systému, založeným na desce. Postavena je z masivních smrkových CLT panelů. Nosný systém stěn tak tvoří v celé ploše dřevěný materiál, převážně pohledový. Stropní konstrukce tvoří rovněž panely, z důvodu úspory materiálu jsou žebrované duté. Tepelnou izolaci tvoří minerální vata, využity jsou rovněž konopné panely a ve skladbě podlahy EPS/XPS.
Jako střešní krytinu jsem vybrala měděný falcovaný plech, který časem získá patinu a stane se součástí okolního prostředí. Celá skořápka vnějšího pláště je spíše do sebe – zabraňuje tak úniku tepla prosklenými plochami a soustředí pozornost zejména na lomené stěny. Efekt lomených stěn v interiéru podporuje směr denního světla, které přivádějí čtyřúhelníková střešní okna. Okenice brání přímému letnímu slunci, v zimě zamezují zapadání oken sněhem.
Podlaha je vyvýšena o 0,55 m z důvodu klimatických podmínek. Tento výškový rozdíl je u vstupů překonán pomocí ramp z pororoštu. Interiérové prvky jsou ze smrkových biodesek. Odřezky obou materiálů by se mohly využít pro nábytek či jiné doplňky. V hlavním prostoru pro návštěvníky se nachází sezení zhruba pro dvacet lidí, které je koncipováno formou víceúrovňových lavic. Jedná se o tři výškové stupně o výšce 40 mm, které přiléhají k obvodovým stěnám pláště, reagují na jejich tvar a využívají jejich náklonu, v jehož směru se stupňují. Uprostřed místnosti je hlavní otopné těleso – centrální krb. Lavice, jež jediná nepřiléhá k okolním stěnám, se využívá jako úložný prostor pro dřevo a zároveň odděluje uličku u výdejního okna od klidného posezení. Může sloužit také jako barový pult. V lavicových stupních jsou zároveň integrovány stolečky, které přináší prostoru variabilitu.

Energetická koncepce
Energie je získávána pomocí tenkovrstvých fotovoltaických panelů a akumulována v bateriovém systému. Pro umístění fotovoltaických panelů byly na střešním plášti vybrány plochy s jižní až jihovýchodní či jihozápadní orientací. Při použití fotovoltaických článků FIRST SOLAR lze požádat výrobce o zpětný odběr na konci jejich životnosti, jelikož recyklovat lze až 95 % obsaženého polovodiče, který se pak použije při výrobě nových fotovoltaických článků. Sklo může být znovu použito až z 90 % pro výrobu jiných výrobků. To byly důvody, proč jsem v projektu uvažovala tohoto výrobce. Elektrická energie se spotřebovává na vaření, ohřev teplé vody, LED svítidla či drobnou elektroniku, případné motorické otevírání oken.
Elektrorozvody jsou vedeny v předpřipravených drážkách CLT panelů či v dřevěné podlaze mezi hranoly a tepelnou izolací.
Hlavním zdrojem tepla je centrální krb na biomasu.

Hospodaření s vodou
Dešťová voda je jímána ze střechy o ploše 120 m2 do akumulačních nádrží umístěných v zemi. Na nádrže jsou napojeny tři toalety a výlevka v úklidové místnosti. Dešťová voda se tedy využívá ke splachování toalet a k úklidovým činnostem. Pitná voda je na pozemek dovážena z Rychnova nad Kněžnou.
Odpadní splaškové vody se odvádějí do tříkomorového zemního septiku, na který jsou napojeny dva biologické zemní filtry. Dvakrát přečištěná odpadní voda je pak vedena do vsakovací nádrže, odkud se vsakuje do zeminy.

Autorská zpráva
Pokud uznáte za vhodné, dejte projektu hlas v anketě Dřevěná stavba roku 2020 zde.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Dokončení

2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz