Interiér bytu v Letňanech

Interiér bytu v Letňanech

(19. 9. 2019) ARCHISTROJ design studio

   
 
 
 
 

Interiér bytu v Letňanech

Minimalistický byt na okraji Prahy o rozměru 52 m2 s předzahrádkou o výměře 25 m2 reaguje na uživatelův aktivní život trávený v divoké přírodě a jeho zájem o současné technologie. Unikátní design spojuje obojí. Ústředním motivem jsou parametricky navržené truhlářské prvky individualizovány a ergonomicky tvarovány do uživatelsky nejvhodnější podoby. Algoritmy byly společně s uživatelem vyvíjeny, aby se docílilo co nejoptimálnějšího designu pomocí digitální fabrikace. Detailní plánování každého dílu a pracovního postupu snížilo celkovou pořizovací cenu, jelikož bylo možné jednoduše si sestavit veškeré truhlářské prvky svépomocí.

I přes nízkou podlažní plochu uživatel požadoval funkce odpovídají vícepokojovému bytu. Z tohoto důvodu musely být některé prvky navržené jako univerzální. Okraj postele je tvarován pro sezení, což propojuje funkce ložnice a obývacího pokoje. Barový pult je zároveň jídelní stůl a vestavěnou skříň lze přeměnit v pracovní stůl. Univerzalita prvků byla klíčovým aspektem pro pohodu obytného prostoru. V případě velkoryse navržené předsíně pak část atypické konstrukce slouží k umístění a zároveň vystavení nedílné součásti života klienta – závodního kola.

Celý prostor bytu, jeho zázemí i venkovní terasa jsou navrženy v jednoduché materiálové i barevné kombinaci, kde jsou dominantní bílé materiály doplněny dubovými truhlářskými prvky. Střed prostoru tvoří bílé vestavěné skříně, které jsou navrženy s důrazem na jednoduchost a nenápadnost celé konstrukce. Stejný princip jednoduchosti a světlosti je pak aplikován na celý prostor. Opticky jsou zdůrazněny vizuálně atraktivní parametrické prvky bytu. Ten se tak stává světlým výstavním prostorem, skrze který se prolínají vystavené dřevěné organické interiérové prvky, jež vytváří vrstvu určité vnitřní krajiny. Ostatní vybavení jako galerijní svítidla, zrcadlová skříň či bílá laminovaná kuchyň tento princip pouze doplňují a umocňují důraz, který je kladen na digitálně navržené vrstvené konstrukce.

Interiér je jedním z mála příkladů využití parametrického designu v praxi na území České Republiky. Za pomoci zvoleného přístupu se podařilo individualizovat prostor přesně na přání uživatele, který tak mohl doslova ovládat vstupní parametry speciálně vytvořených algoritmů jenž generovali výsledný design. Tento přístup umožnil vytvořit desítky variací bez zdlouhavého manuálního překreslování plánů.

Skupina Archistroj tvořená trojicí Pavel Paseka, Jan Petrš a Martin Žatečka se utvořila na půdě Pražské fakulty architektury ČVUT, kde ji silně ovlivnil ateliér Miloše Floriána - FLO|W. Po dobu své existence se neustále vyvíjí a přechází od klasických projektů směrem k digitální architektuře a urbanismu. Archistroj do projektů vnáší současné technologie a procesy navrhování, pro které využívá parametrických a evolučních algoritmů. Nedílnou součástí je i výzkumná činnost v oblastech jako je evoluční urbanismus, adaptivní plánování či autonomní robotická architektura.
AUTORSKÁ ZPRÁVA


Architekt: ARCHISTROJ design studio / Pavel Paseka,  Jan Petrš, Martin Žatečka
Klient: soukromý klient
Projekt: ARCHISTROJ design studio – 2018
Realizace: 05/2018 – 06/2019
Rozloha: byt 52 m2 + terasa 25 m2
Fotografie: Václav Novák 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Interiéry/design

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz